V roce 1989 pět případů, předloni přes 37 tisíc. Černý kašel se vrací a dosavadní očkování šíření nákazy nedokáže zastavit. Tým expertů z Akademie věd ČR nyní díky unikátnímu modelu testování na myších pracuje na vakcíně nové generace. Cílem je vyvinout vakcínu, která bude bránit přenosu infekce u starších dětí a dospívajících.
Vědci studují mechanismy nákazy černého kašle, pracují ale také na vývoji nové a účinnější vakcíny. K tomu používají nový model testování na myších. Tým Petera Šeba z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky (AV ČR) se zaměřil na výzkum onemocnění, které podle něj dlouhou dobu leželo mimo zájem vědců. Vyplývá to z rozhovoru s koordinátorkou programu Infekční choroby: nové cíle a strategie Ivou Pichovou, který ČTK poskytla AV ČR.
Podle Šeba se o nemoci ví stále velmi málo. Je to hlavně díky zavedení účinné vakcíny Alditepera ke konci 60. let, kvůli které zájem o výzkum upadal. Dalším důvodem je to, že bakterie, která černý kašel vyvolává, je výhradně lidským patogenem. Neexistoval tak vhodný zvířecí model pro testování přenosu infekce.
Po druhé světové hlavní příčina kojenecké úmrtnosti
Pertusová vakcína, která se v ČR používá od roku 2007, podle Šeba sice od druhé dávky ve čtyřech měsících velmi dobře chrání kojence, u starších dětí a adolescentů ale její účinnost výrazně slábne. Příčinou je zejména to, že vakcína brání vytvoření vhodné slizniční imunity. Nemoc je v současné době nejrizikovější pro nejstarší generaci, pro kterou může být i smrtelná. Totéž platí pro neočkované kojence.
Před zavedením očkování po druhé světové válce byl černý kašel první příčinou kojenecké úmrtnosti v rozvinutých zemích. Šebo ČTK řekl, že na něj umíralo více kojenců než na všechny ostatní infekční onemocnění dohromady. Včetně záškrtu, tuberkulózy a obrny.
„Díky vakcíně Alditepera, která u nás byla zavedena na přelomu let 1957/1958, klesl výskyt onemocnění z přibližně 50.000 případů z 50. let na pět případů v roce 1989. Dlouhá desetiletí na černý kašel nikdo nezemřel,“ řekl ČTK Šebo.
Zemřeli dva kojenci a deset dospělých
Od zavedení moderních pertusových vakcín začal podle Šeba počet nakažených narůstat až k 37.510 případům v roce 2024. „Na tuto epidemii zemřeli dva kojenci a deset dospělých lidí. Přeočkování současnými moderními vakcínami nic nevyřeší. Je třeba vyvinout typ, který bude bránit přenosu infekce u starších dětí a dospívajících,“ dodal Šebo.
Jak sdělila Pichová, program Infekční choroby: nové cíle a strategie vznikl k propojení odborníků z akademických ústavů, kteří se věnují výzkumu virů a bakterií způsobujících závažná onemocnění. Zjišťují, jakým způsobem na sebe vzájemně působí se svým hostitelem, studují mechanismy rezistence bakterií vůči antibiotikům a pracují i na vývoji účinnějších vakcín.
