Evropa se chystá na spojení očkování proti chřipce a covidu-19 do jedné sezónní dávky. Jenže nejpalčivější problém současnosti není vědecký. Jde o to, zda se vůbec někdo nechá očkovat. Napříč EU se totiž zájem o vakcinaci u nejrizikovějších skupin prakticky zhroutil a systémy, které by to měly napravit, nestíhají držet tempo.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) vydala kladné stanovisko ke kombinované vakcíně od společnosti Moderna. Jde o zásadní krok, aby se dvě sezónní injekce staly jednou. Naráží to však na základní překážku – ani vakcíny, které už máme k dispozici, mnoho lidí nevyužívá.

Evropské očkovací systémy zůstávají roztříštěné, nevyrovnané a špatně přizpůsobené běžné imunizaci dospělých. Kombinovaná vakcína tak není jen vědeckým pokrokem, ale především testem, zda evropské státy dokážou přetavit inovaci v reálný výsledek.

Inovace bez zájmu

V zemích EU dramaticky klesla proočkovanost proti covidu u lidí, kteří jsou v největším ohrožení. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zaznamenalo během kampaně 2024–2025 průměrný zájem u starších 60 let na úrovni pouhých 8,7 %. Cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) je přitom 75 %.

Zátěž pro veřejné zdraví přitom nezmizela. Covid-19 dál plní nemocnice a zvyšuje nadbytečnou úmrtnost napříč Evropou, zejména u seniorů. Sezónní vlny přicházejí ruku v ruce s chřipkou a každou zimu znovu vyčerpávají zdravotnický personál.

„Očkovat se jde jen 7 až 9 % těch, kteří na to mají nárok. To je velmi, velmi nízké číslo,“ uvedl epidemiolog Jonathan Van-Tam z University of Nottingham. „Chybí povědomí o přetrvávající zdravotní zátěži, kterou covid-19 stále způsobuje. A to i u zdravotníků,“ dodal Leif Erik Sander z berlínské nemocnice Charité.

Rozdělená Evropa

Společnost Moderna, jejíž kombinovaná vakcína získala posvěcení od EMA, varuje, že zájem o posilující dávky podstatně klesl navzdory trvajícímu riziku – zejména u dospělých nad 65 let. Jakmile covid-19 přešel do endemické fáze, lidé jej přestali vnímat jako hrozbu a poptávka po sezónním přeočkování opadla.

Zatímco ve Velké Británii nebo Dánsku udržely strukturované kampaně a aktivní oslovování zájem seniorů na relativně vysoké úrovni (mezi 40 a 60 %), v Německu, Francii nebo Itálii zůstávají čísla v nízkých desítkách. Odráží se v tom slabší infrastruktura a absence systémů, které by se lidem samy připomínaly.

Mohlo by vás zajímat

Přechod od centrálně řízených pandemických kampaní k roztříštěnému systému dodávek snížil viditelnost očkování. „Povzbuzujeme vlády, aby nadále posilovaly národní osvětové kampaně a zároveň podporovaly snadný a spravedlivý přístup k očkování,“ uvedla Moderna s tím, že praktickým řešením je automatické obesílání pacientů a zapojení lékáren do očkování.

Chybějící doporučení

„Ta jedna věc, která vždy převáží misky vah, je osobní doporučení od důvěryhodného zdravotníka,“ říká profesor Van-Tam. „Pokud k tomuto osobnímu doporučení nedojde, proočkovanost je nižší.“

Tato mezera je nejvíce patrná u vysoce rizikových skupin. „Onkologičtí pacienti nedostávají od svého onkologa doporučení nechat se očkovat proti covidu,“ upozornil Juan Metruda z organizace Cancer Patients Europe.

Situaci na trhu navíc v mnoha zemích komplikovaly exkluzivní smlouvy, které omezovaly výběr lékařům. I když se očekává, že od roku 2026 se trh s koncem těchto dohod znovu otevře více dodavatelům, samotná reforma nákupů pravděpodobně hluboké strukturální vady v distribuci nevyřeší.

Jednodušší injekce, stejný problém

Kombinovaná vakcína redukuje dvě rozhodování do jednoho, což by mohlo zájem o očkování zvýšit – zejména pokud se proces sjednotí se zavedenými chřipkovými programy. Mohlo by to také snížit počet návštěv u lékaře a ulevit administrativě v ordinacích i lékárnách. Jak ale přiznává i Moderna, kombinované očkování je příležitost, nikoliv samospásné řešení.

„Nedává smysl mít v Evropě relativně vysokou proočkovanost u sezónní chřipky a velmi nízkou u covidu,“ konstatoval profesor Van-Tam. Stejná logika platí i pro vakcíny příští generace.

Nástroje jsou stále jednodušší a pokročilejší. Systémy, které je mají doručit lidem, však nikoliv. Pokud se tuto propast nepodaří překlenout, hrozí, že se nové vakcíny stanou jen dalším příkladem známého paradoxu: vědeckého prvenství bez reálného dopadu na zdraví populace.

Článek byl převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.