Současné nastavení kompetencí zdravotníků neodpovídá realitě a dopadá především na pacienty. Na kulatém stole Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb (ASPZS) to řekl její prezident Šimon Toman. Zdravotnictví podle něj naráží na limity, které nejsou jen otázkou financí nebo počtu lidí, ale i nastavení rolí jednotlivých profesí. Reforma kompetencí proto patří mezi klíčové priority, bez nichž se systém neposune.

„Potřebu reformy kompetencí vidíme v našich provozech každý den. A bohužel to ve svém důsledku pociťují především pacienti – v podobě dlouhých čekacích dob, omezené dostupnosti péče i pomalejšího rozvoje moderních forem jejího poskytování,“ upozorňuje Toman.

Současné rozdělení kompetencí podle ASPZS neodpovídá reálnému fungování zdravotní péče a brání tomu, aby systém efektivně využíval kapacity, které už má k dispozici.

Efektivnější systém bez nových lidí

Reforma má přinést změnu, která nebude stát na navyšování počtu zdravotníků, ale na lepším využití jejich odbornosti. „Lepší využití kapacit, odbornosti a schopností lidí, které ve zdravotnictví máme, může významně pomoci při řešení personální krize,“ říká Toman.

Na kulatém stole vystoupili zástupci zakládajících členů asociace. Zleva: předseda představenstva skupiny AGEL Michal Pišoja, generální ředitelka EUC Jana Thomas Cílková, Group Treasury Director FutureLife Viktor Szabó, generální ředitelka Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková, ředitel rozvoje a inovací AKESO František Vlček a prezident ASPZS Šimon Toman. Foto: ASPZS

Cílem je nastavit systém tak, aby každý zdravotník dělal, na co je nejlépe připraven. Ve výsledku to přinese nejen vyšší efektivitu, ale i menší přetížení personálu a lepší dostupnost péče pro pacienty.

Změna, která už teď naráží na odpor

Přestože konkrétní podoba reformy ještě neexistuje, už nyní se proti ní zvedá vlna nevole. „Ještě předtím, než ministerstvo zdravotnictví představilo konkrétní podobu návrhu, se ozývají kritické hlasy, které přípravu reformy zbytečně komplikují a snaží se vyvolávat obavy z jejích dopadů,“ míní Toman.

K tématu:

Asociace naopak deklaruje, že chce být aktivní součástí změny. Podílí se i na její přípravě prostřednictvím vlastní pracovní skupiny napříč zdravotnickými profesemi. „Inspiraci lze hledat v zahraničí, kde jen obtížně najdeme systém s tak omezenými kompetencemi nelékařských zdravotnických pracovníků, jako je tomu dnes v České republice,“ uvádí Toman.

Soukromí poskytovatelé jako stabilní součást systému

Debata o kompetencích je součástí širší snahy Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb posílit roli soukromého sektoru v českém zdravotnictví.

„Nejsme asociace, která jen kritizuje, blokuje nebo brání změnám. Naopak. Víme, že reformy jsou potřeba, a nechceme jim stát v cestě,“ říká Šimon Toman. Foto: ASPZS

„Členové naší asociace se ročně postarají o více než 2 miliony pacientů a zaměstnávají více než 25 tisíc osob; tisíce lékařů a přes 14 tisíc nelékařských zdravotnických pracovníků. Pokrývají přitom celé spektrum péče a v řadě moderních forem jejího poskytování stojí v popředí,“ podtrhuje Toman.

Spolupráce místo kritiky

Od svého vzniku se asociace zapojila do řady jednání se státní správou i odbornou veřejností. Působí v pracovních skupinách ministerstva zdravotnictví, posiluje svou roli v dohodovacím řízení a spolupracuje i s dalšími organizacemi včetně Hospodářské komory ČR.

Ambicí je sjednocovat hlas soukromého sektoru a být partnerem při přípravě reforem, nikoli jejich odpůrcem. „Nejsme asociace, která jen kritizuje, blokuje nebo brání změnám. Naopak. Víme, že reformy jsou potřeba, a nechceme jim stát v cestě,“ doplňuje Toman.

Reforma kompetencí zapadá do širšího rámce tří hlavních priorit asociace: Dostupnosti, udržitelnosti a kvality zdravotní péče. Ty reagují na dlouhodobé výzvy systému, mezi něž patří stárnutí populace, rostoucí náklady i nedostatek personálu.

Mohlo by vás zajímat