Umělou inteligenci (AI) používají dvě třetiny českých nemocnic. Lékaři ji vítají, upozorňují ale na potřebu lepšího vzdělávání i jasných pravidel jejího používání. AI přináší i nové riziko – pacienti jí věří až příliš a mohou si tím uškodit. Na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví o tom mluvil Adam Gřunděl, tajemník České společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně.

Ve své přednášce Gřunděl shrnul, jaké benefity ve zdravotnictví zavádění umělé inteligence přináší. Patří mezi ně:

  • vyšší kvalita péče a větší bezpečnost pacientů. „Umělá inteligence už dnes na základě klinických studií dokáže odhalit některé věci, které bohužel lidské oko vidět nedokáže.“
  • efektivita provozu. „Dnes lékaři i sestry zahlcuje administrativa. Její část může AI převzít.“
  • pokračující zlepšování se. „Ale v tomto směru je umělá inteligence natolik progresivní, že to někdy může paradoxně až škodit. Každá inovace je změna a na změny si zdravotníci potřebují nějaký čas zvykat.“

Umělá inteligence už si, i přes její poměrně nedávný nástup, našla v tuzemském zdravotnictví své pevné místo. „Nejčastěji je užívána u zobrazovacích metod, jako jsou magnetické rezonance, rentgeny nebo mamografie, ale pomáhá například i při detekci nozokomiálních nákaz, při níž pracuje s daty z nemocničního informačního systému,“ popsal Gřunděl.

Výkladu Adama Gřunděla naslouchají (zleva) ředitel Národního centra elektronizace zdravotnictví Petr Foltýn, majitel a generální ředitel MEDDI hub Jiří Pecina a Chief Data Officer Penta Hospitals Jan Pém. Foto: Vít Šimánek

Ten pracuje jako vedoucí oddělení inovací strategického rozvoje, digitálních technologií a AI na ministerstvu zdravotnictví. To se zabývá vytvářením klinických doporučených postupů, metodických pokynů a obecně rychlejším zaváděním umělé inteligence do zdravotnického systému – a to i z pohledu úhrad.

Většina nemocnic už zkušenosti má

Aby resort zjistil, jak je reálně AI využívána, provedl Národní průzkum o využívání AI ve zdravotnictví. Do něj se zapojilo 105 respondentů z menších i větších nemocnic.

Diskusi o zdravotnických inovacích a technologiích v Česku vzbudila enormní zájem. Foto: Vít Šimánek

„Zjistili jsme, že dvě třetiny nemocnic už s klinickou AI pracují. A potvrdilo se, že nejčastějším oborem, v němž umělou inteligenci používají, je radiologie – a to v 83 %,“ popsal výsledky Gřunděl. Jde podle něj o celosvětový a logický trend. „V radiologii se AI modely celkem jednoduše trénují. A je k tomu i dostatečné množství dat,“ vysvětlil.

Podle výsledků průzkumu se AI stává běžnou součástí klinické praxe, ale stále častěji se už využívá také v administrativě (u 55 % respondentů). „A to nejenom v administrativě pro lékaře, ale i v rámci chodu ekonomického, HR a dalších oddělení,“ dodal Gřunděl.

K tématu:

Český zdravotnický systém je podle něj na implementaci AI připraven, ale další rozvoj vyžaduje systematickou strategii, vzdělávání a podporu pilotních projektů.

Strach lékařů z AI mizí

Průzkum přinesl i další zajímavé zjištění. Velká většina lékařů se dnes už neobává, že AI sníží jejich profesní autonomii. „Před několika lety panovala značná obava, že umělá inteligence začne nahrazovat lékaře a radiologové přijdou o práci. To se ale nikdy nestane, ani to neumožní legislativa Evropské unie,“ popsal Gřunděl.

Podle něj by proti nahrazení lékařů umělou inteligencí protestovali i pacienti. „Sice chtějí efektivnější a lepší péči, ale pořád potřebují alespoň trochu s lékařem i komunikovat,“ míní.

Na summitu diskutovali také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a generální ředitel Zentiva ČR Boris Sananes. Foto: Vít Šimánek

Lékaři a další zdravotníci také v průzkumu potvrdili, že většinově touží po vzdělávání v AI. Jde přitom o oblast, v níž má tuzemský systém značné mezery, ač se ministerstvo a odborná společnost snaží o zlepšení.

„Problém je ale například v pregraduální části vzdělávání. Na lékařských fakultách se moc neučí o digitalizaci, telemedicíně nebo o tom, jak interpretovat AI výsledky. A to může být problém, až lékaři nastoupí do klinické praxe,“ upozornil Gřunděl.

Mohlo by vás zajímat

Dobrý sluha, špatný pán

Promluvil i o úskalích používání umělé inteligence lékaři, kteří s ní konzultují zdravotní problémy svých pacientů. „Jazykový model funguje tak, že vždycky chce uspokojit tazatele. Vždy bude chtít hledat odpověď a nebude ho moc zajímat, jestli je správná, nebo ne,“ upozornil.

Platí to i pro pacienty, kteří své problémy také často konzultují s AI a pak se získanými poznatky – někdy až neústupně – konfrontují lékaře. „Pro lékaře je ale složité pacientovi vysvětlit limity jazykového modelu AI, nebo to, že pacient ani nemůže zadat pro svůj dotaz všechny potřebné informace. Nemá v ruce krevní obraz nebo laboratorní výsledky moči,“ konstatoval Gřunděl.

Ředitel VZP Ivan Duškov mluvil i o tom, že chce zmodernizovat úhradu péče. Foto: Vít Šimánek

V tomto směru se Česká společnost pro umělou inteligenci a digitální inovativní technologie v medicíně pokusí vzdělávat pacienty, pro které připravuje vydání desatera, jak AI využívat. „To budou moci lékaři ve svých ambulancích využít pro své pacienty, aby se dočetli, k čemu jazykové modely slouží – a k čemu naopak ne,“ uvedl.

V žádném případě to ale neznamená, že by jazykový model byl v diagnostice a léčbě v zásadě horší než lékař. „Klinické studie naopak ukazují, že kdyby léčil sám jazykový model AI, je lepší než lékař. A že když lékař léčil s jazykovým modelem dohromady, jsou výsledky horší než výsledky samotné AI. Jazykový model ale není certifikovaný zdravotnický prostředek a zodpovědnost vždy ponese lékař,“ dodal Gřunděl.