Sezónní alergie každoročně komplikují život milionům lidí. Britská BBC přinesla přehled vědecky podložených doporučení, jak zmírnit potíže se sennou rýmou. Odborníci upozorňují, že důležitá je nejen samotná léčba, ale i její správné používání a načasování.

S příchodem jara a prvních teplých dnů začíná pro mnoho lidí také období kýchání, slzení očí nebo ucpaného nosu. Podle BBC trpí alergickou rýmou přibližně 400 milionů lidí na celém světě a odborníci upozorňují, že počet pacientů i intenzita obtíží v posledních letech rostou. Svou roli mohou podle nich hrát i klimatické změny a delší pylové sezóny.

Přestože senná rýma bývá často považována za „banální“ zdravotní problém, může výrazně ovlivnit kvalitu života, spánek i pracovní či školní výkon. BBC proto ve spolupráci s alergology a specialisty na respirační medicínu shrnula doporučení, která mohou lidem pomoci zvládnout sezónu s menšími obtížemi.

1. Přednost mají nosní spreje před tabletami

Mnoho lidí při prvních příznacích automaticky sáhne po antihistaminikách v tabletách. Podle odborníků citovaných BBC však bývají účinnější nosní spreje, zejména ty s kortikosteroidy nebo kombinací kortikosteroidu a antihistaminika.

Sprej totiž působí přímo v nosní sliznici, kde alergická reakce vzniká. Tablety se naopak nejprve vstřebávají přes trávicí trakt a účinná látka se do postižené oblasti dostává jen v omezeném množství.

2. Pozor na dekongestivní spreje

Ne všechny nosní spreje jsou ale vhodné pro dlouhodobější používání. BBC upozorňuje zejména na dekongestivní přípravky s látkami typu xylometazolin nebo oxymetazolin, které sice krátkodobě uvolňují ucpaný nos, při delším používání ale mohou problém naopak zhoršit.

Podle odborníků si totiž nosní sliznice na jejich účinek zvyká. Po vysazení pak dochází k ještě většímu otoku a pacient má tendenci přípravek používat stále častěji. Rizikem může být i dlouhodobé poškození sliznice.

3. Když tablety, tak novější generaci

I když mají perorální antihistaminika ve srovnání s nosními kortikosteroidy jen velmi malý účinek, někdo jim může dávat přednost. V takovém případě experti doporučují takzvané přípravky druhé generace, například s cetirizinem, loratadinem nebo fexofenadinem. Ve srovnání se staršími léky působí lépe a mají menší sedativní účinek.

Podle alergoložky Glenis Scaddingové pak není nutné souběžně užívat perorální  antihistaminika a nosní sprej. I když to může znít jako velká pomoc, označuje to za pouhé „plýtvání penězi“.

Mohlo by vás zajímat

4. Léčbu začněte ještě před sezonou

Jedna z nejčastějších chyb podle odborníků spočívá v tom, že lidé začnou léčbu až ve chvíli, kdy se objeví první výrazné potíže. Podle studií přitom fungují nosní kortikosteroidové spreje nejlépe tehdy, pokud se používají preventivně několik týdnů před začátkem pylové sezóny. Organismus tak může na období zvýšené zátěže reagovat lépe.

5. Důležitá je pravidelnost

Klíčové není jen to, jaký lék pacient používá, ale také jak důsledně. Odborníci pro BBC upozorňují, že mnoho lidí léčbu vynechává ve dnech, kdy se cítí lépe, což může její efekt výrazně oslabit. Léky by se měly používat pravidelně a podle doporučeného dávkování.

6. Správná aplikace rozhoduje

Podle specialistů používá řada pacientů nosní spreje nesprávně. Typickou chybou je zaklonění hlavy a prudké vdechnutí po aplikaci, kvůli kterému lék steče do krku místo toho, aby zůstal v nose. Doporučuje se lehce předklonit hlavu a sprej směřovat spíše ke straně nosu než přímo vzhůru. Důležité je po aplikaci nesmrkat.

Podobně důležitá je i správná aplikace očních kapek. Místo kapání přímo na oko odborníci doporučují aplikaci do vnitřního koutku a následné mrknutí, které pomůže lék rovnoměrně rozprostřít.

7. Omezte kontakt s pyly

Vedle léčby může významně pomoci i omezení kontaktu s alergeny. BBC připomíná doporučení zavírat okna během pylové sezóny, po návratu z venku se převléknout nebo osprchovat a venku nosit sluneční brýle či respirátor. Pyl se totiž snadno zachytává na vlasech, oblečení nebo ložním prádle a může dráždit i dlouho po návratu domů.

8. Nepodceňujte dlouhodobé potíže

Odborníci upozorňují, že dlouhodobě neléčená senná rýma může negativně ovlivnit spánek, koncentraci i dýchací systém.Pokud běžná léčba nepomáhá nebo jsou obtíže výrazné, doporučují vyhledat lékaře. V některých případech totiž nemusí jít pouze o alergickou rýmu, ale například o astma nebo jiné onemocnění dýchacích cest.

Pomoci může také alergenová imunoterapie, která podle specialistů dokáže u části pacientů dlouhodobě zmírnit příznaky a snížit citlivost organismu na pylové alergeny.

BBC zároveň upozorňuje, že uvedená doporučení mají pouze obecný informační charakter a nenahrazují odborné lékařské vyšetření. Při přetrvávajících nebo závažných obtížích je vhodné poradit se s lékařem nebo alergologem.