Příprava výstavby nové nemocnice v Praze a transformace sítě pražských nemocnic je úkol, který přesahuje jedno volební období. Vládní zmocněnec a náměstek ministra zdravotnictví Pavel Scholz v rozhovoru přibližuje, v jaké fázi se projekt nachází, jaké jsou jeho nejbližší milníky a proč se jedná o unikátní příležitost, která se objeví možná jednou za sto let.

Jak jste se ve svém novém úřadě zabydlel? Jste vládním zmocněncem a současně náměstkem ministra zdravotnictví. Stíháte kromě přípravy transformace pražského zdravotnictví i jiná témata?

Ti, co mě znají z mé více než 20leté práce ve zdravotnictví, vědí, že pracuji ve vysokém tempu. Prakticky neustále se pohybuji mezi různými nemocnicemi, Úřadem vlády a ministerstvy. Pracovní zázemí mám v budově ministerstva zdravotnictví. Přišel jsem do státní sféry primárně s úkolem transformovat pražskou nemocniční síť a připravit funkční, nově organizovanou péči. Ať už jde o novou pražskou fakultní nemocnici nebo o rozvoj a výstavbu v rámci stávajících fakultních nemocnic.

Projekt řídí předseda vlády

Profiloval jste se nejen výstavbou nové psychiatrické kliniky v Berouně, ale také v rozšíření kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků. Toto téma nyní rozvíjí také ministr Adam Vojtěch.

Přínos rozšíření kompetencí zdravotníků vidím jako odborník a manažer v efektivním využití lidských zdrojů. A dále pak ve zpřístupnění péče a vůbec podpory zájmu o práci ve zdravotnictví. Na ministerstvu zdravotnictví jsem proto plně k dispozici pro řešení otázek, které jsou potřeba, včetně kompetencí zdravotníků. Nicméně můj hlavní a absolutně prioritní úkol je už zmíněná transformace a příprava nové nemocnice v Praze.

S jakým týmem na tak obřím projektu aktuálně pracujete?

Projekt je řízen přímo na úrovni předsedy vlády, což vyžaduje úzkou součinnost vícera ministerstev. Premiér jasně určil, že mým úkolem v roli vládního zmocněnce je zajistit efektivní řízení tohoto projektu.

Spolupracuji s předními experty v oboru zdravotnictví, s odbornými poradci a s dotčenými státními institucemi, mezi které neodmyslitelně patří i pražský magistrát. Dále jsem od prvního dne v úzkém kontaktu s ministrem zdravotnictví a s poradcem předsedy vlády docentem Jiřím Votrubou, který má na starosti odbornou lékařskou část projektu. Samozřejmě komunikuji s řediteli dotčených nemocnic. Zásadní je pro nás z hlediska budoucího vzdělávání také navázání spolupráce s pacientskou radou a akademickou sférou.

V detailu nám studie doporučí, ve kterých areálech by měla být péče do budoucna poskytována koncentrovaněji v rámci Prahy, respektive jejího pravého břehu.

Co vám předseda vlády kladl na srdce, když vás do této nevšední funkce jmenoval? Jaké je hlavní zadání?

Moje jmenování je spojeno se statutem vládního zmocněnce, který přesně definuje kroky na další rok i léta budoucí. Cílem je převést projekt ze stavu příprav do fáze realizace. Mým úkolem je dostat ho do stavu, kdy budeme schopni činit strategická rozhodnutí pevně podložená reálnými daty.

Rozhodnutí o výstavbě by mělo padnout rychle

Pojďme k harmonogramu. Co je hlavním úkolem pro letošní rok?

Prvním velkým úkolem je zpracovat komplexní kapacitní studii. Musí nám exaktně odpovědět, jaké budou potřeby občanů, pacientů a zdravotníků v následujících dekádách. Zohledňujeme při tom demografii, personální kapacity a moderní pacientsko-centrický systém.

Výsledkem musí být jasná optimalizace struktury akutní a vysoce specializované péče v Praze. A to s cílem radikálně zvýšit kvalitu a bezpečí péče a efektivně využít naše kapacity. V tuto chvíli jsme zpracovali metodiku, aby všechny zúčastněné nemocnice pracovaly na úkolu zcela jednotně.

Co bude výsledkem kapacitní studie?

Hlavním výsledkem kapacitní studie bude stěžejní podklad pro následné rozhodování. V detailu nám doporučí, ve kterých areálech by měla být péče do budoucna poskytována koncentrovaněji v rámci Prahy, respektive jejího pravého břehu. Vše se musí opírat o adekvátní data. Máme k dispozici ÚZIS, NIKEZ a velmi uvítáme i pohled zkušených zahraničních kolegů, kteří naše výstupy budou oponovat.

A co bude následovat v dalším roce? Kdy padne strategické rozhodnutí státu?

V průběhu dokončování kapacitní studie budeme moci zadat podrobnou studii proveditelnosti, což celý projekt výrazně přiblíží k samotné realizaci. Předpokládám, že ke konci roku budeme schopni předložit vládě rámcové investiční záměry. Finální strategické rozhodnutí státu o výstavbě, které učiní předseda vlády, by mělo padnout relativně rychle. Bezprostředně na to naváže robustní projektová příprava.

Jak robustní?

Hovoříme tu o zapojení multioborové projektové kanceláře, která se na přípravě bude podílet. Nicméně záleží na modelu financování a typu výstavby. Ať bude rozhodnuto jakkoliv, cílem je vytvořit vysoce moderní zdravotnický komplex evropského významu, který v reálné praxi umožní koncentraci péče a moderní organizaci zdravotních procesů.

Nová nemocnice má být vlastně funkční třešničkou na dortu plně navazující na další nezbytné části pražského zdravotnictví, které bude nadále poskytovat tu nejkvalitnější péči.

Na ministerstvu zdravotnictví budeme samozřejmě koncepčně řešit i investice do stávajících nemocnic. Nová nemocnice má být vlastně funkční třešničkou na dortu plně navazující na další nezbytné části pražského zdravotnictví, které bude nadále poskytovat tu nejkvalitnější péči.

Ve hře je i PPP projekt

Jak dlouho může výstavba nové nemocnice trvat?

V tuto chvíli vám přesně nemohu odpovědět, hrubým odhadem variantně 5 až 20 let. Vše záleží na způsobu zvoleného financování, lokalitě a typu stavby, což vyjde až z rozhodnutí vlády.

Jak nákladná je samotná projektová část, když lze předpokládat, že celý projekt bude stát desítky miliard korun? Jak si s tím stát poradí, z jakých zdrojů?

Projektová příprava, má-li být skutečně kvalitní a obsahovat veškeré garance pro stát, vyžaduje milionové částky. Celkové náklady na výstavbu moderního komplexu evropského formátu pak přirozeně dosáhnou vyšších miliard korun.

V této souvislosti se často zmiňuje model PPP, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Je to jedna z reálných variant, o které se uvažuje?

Model PPP je jednou z variant, nicméně v tuto chvíli nemám mandát předjímat jakákoli rozhodnutí. Tato volba je plně v kompetenci předsedy vlády.

Mojí prací je nyní dodat kvalitní data z kapacitní studie, která státu jasně definují, co přesně a v jakém rozsahu potřebujeme stavět. A plnit operativní úkoly spojené s nalezením vhodné lokality pro projekt nové nemocnice.

Letňany, nebo Vinohrady

Jaký bude medicínský profil nové nemocnice? Půjde o klasickou všeobecnou nemocnici?

Zcela jistě nepůjde o další klasickou všeobecnou nemocnici, tento model už ze strategického hlediska není žádoucí. Naším cílem je vybudovat moderní zdravotnický komplex evropského významu. Moderní fakultní nemocnice zkrátka už není jen jedna budova, ale spíše rozsáhlá infrastruktura zahrnující provázané klinické provozy, vyspělou logistiku, technické zázemí a energetiku.

Jaký máte v současnosti předběžný odhad lůžkové kapacity nové nemocnice?

Podle prvotních odborných podkladů předpokládáme, že se bude pohybovat zhruba v rozmezí 800 až 1 300 lůžek. Finální číslo ale určíme v závislosti na výsledcích restrukturalizace současné pražské sítě, která jednoznačně vyjde z tvrdých dat kapacitní studie. Klíčový pro dimenzování bude také výběr samotné lokality, který musí zohlednit její dlouhodobý a udržitelný rozvoj.

Moderní univerzitní fakultní nemocnice už není v Evropě chápána pouze jako jedna budova, ale jako obsáhlá a provázaná komplexní infrastruktura.

Zmínil jste přípravu podkladů pro nalezení vhodné lokality. Které přicházejí v úvahu?

Aktuálně je ve hře a v analytickém procesu několik variant. I mediálně byly zmíněny Letňany nebo areál Vinohradské nemocnice. Někteří lidé byli v první fázi překvapeni velikostí pozemkových požadavků celého nemocničního komplexu. Musíme si ale uvědomit, že stavíme špičkovou nemocnici, která tu bude nepřetržitě fungovat další vyšší desítky let.

Moderní univerzitní fakultní nemocnice už totiž není v Evropě chápána pouze jako jedna budova, ale jako obsáhlá a provázaná komplexní infrastruktura. Zahrnuje soubor klinických provozů, dopravních vazeb, technických zázemí, moderní energetiky a nutných rezerv pro budoucí rozvoj. Tuto promyšlenou kampusovou logiku nám jednoznačně potvrzují i velké evropské projekty, které byly v posledních letech úspěšně dokončeny. Nicméně nic není finální a existují i jiné kombinace variant.

Mohlo by vás zajímat

Takové pojetí asi předpokládá, že musí jít o docela velké území?

Nutno samozřejmě podotknout, že se jedná pouze o jedno z pojetí. Velikost pozemku je každopádně navrhována s pevným ohledem na dlouhodobý rozvoj zdravotnictví, jelikož moderní univerzitní nemocnice se plánují v horizontu vyšších desítek let dopředu.

Dostatečná územní rezerva je pro nás nezbytná nejen pro samotnou výstavbu první fáze nemocnice, ale také pro její budoucí technologický i medicínský rozvoj, pro případné rozšiřování klinických programů a celkovou adaptaci na nevyhnutelné demografické změny naší společnosti. Zmíněný rozsah je v současné fázi považován za relevantní pro další intenzivní jednání se státními institucemi a hlavním městem Prahou.

Finální rozsah konkrétních zdravotnických kapacit a přesné prostorové uspořádání areálu určíme exaktně na základě výsledků kapacitní studie a studie proveditelnosti. Obě pak budou následně předloženy vládě k finálnímu rozhodnutí.

Pro představu našich čtenářů – o jak velké území by se mělo jednat?

V jedné z lokalit zhruba 20 fotbalových hřišť se zázemím.

Personální otázka je největší výzvou projektu

Zvažujete při návrhu kampusu i bezpečnostní aspekty, které dříve nebyly standardem?

Naprosto jednoznačně. Požadavky na vysokou odolnost a krizovou připravenost infrastruktury jsou u velkých nemocničních investic dnes už absolutní nezbytností a běžnou mezinárodní praxí. V detailu se týkají například širokého dimenzování dopravních přístupů, inteligentního řešení hospodaření s vodou a její retence přímo na pozemku, spolehlivé logistiky zásobování, energetické soběstačnosti a obecně schopnosti zajistit bezproblémový, nepřerušený provoz nemocnice i v případě mimořádných událostí či extrémních klimatických situací.

Obavy zdravotníků lidsky plně chápu. I proto musíme z pozice řízení projekt maximálně transparentně komunikovat a trpělivě vysvětlovat, v jakých reálných fázích se právě nacházíme.

V tomto ohledu jsou pro nás vysoce ilustrativní například skandinávské projekty. Tam je nemocnice přímo projektována jako kritická infrastruktura státu, a tudíž dopravní i technické systémy jsou tam dimenzovány na výrazně extrémnější scénáře, než je tomu u běžné městské zástavby.

Nové budovy a moderní přístroje jsou jedna věc, ale největší úskalí obvykle plynou z lidského faktoru. Zdravotníci ve stávajících nemocnicích se mohou obávat o svá místa. Co jim můžete vzkázat?

Naprosto s vámi souhlasím, lidské zdroje jsou absolutně klíčové a personální otázku vnímám jako největší výzvu celého projektu. Obavy zdravotníků lidsky plně chápu. I proto musíme z pozice řízení projekt maximálně transparentně komunikovat a trpělivě vysvětlovat, v jakých reálných fázích se právě nacházíme.

V žádném případě není naším záměrem zastavit nyní důležité investice do stávajících nemocnic. Investice do současných areálů musí pokračovat. Avšak musí být mnohem chytřejší a koordinované, abychom péči posunuli výrazně dopředu ještě předtím, než se cokoliv vůbec začne stavět. Tato transformace totiž opravdu není jen o fyzické stavbě, ale především o strategickém řízení celého zdravotnictví a sdílení stávajících i nových kapacit.

Co bude se stávajícími FN?

Takže není pravda, že třeba z Bulovky nebo Vinohrad vzniknou léčebny dlouhodobě nemocných?

Tohle není tématem číslo jedna. Co musíme jako manažeři zdravotnictví zodpovědně řešit, je dlouhodobý výhled. V současné době je v Praze poskytovaná bez nadsázky špičková zdravotní péče s reálným dosahem na území většiny České republiky. Demografie však hovoří nemilosrdně jasně a je naší manažerskou povinností ji v budoucnu strategicky reflektovat.

Blíže by vám určitě detailní informace z provozu osvětlili přímo páni ředitelé dotčených zařízení. Osobně jsem na denní bázi v kontaktu nejen s řediteli VFN, Vinohrad a Bulovky, ale velmi otevřeně jsme s ministrem zdravotnictví hovořili na poradách přímo s přednosty a primáři. Takže velmi dobře víme, co je trápí a zajímá. Uvědomuji si, že mají svou nemocnici upřímně rádi, že tam chtějí dál pracovat. Ale současně vidím, že jsou zvyklí na určité historické pořádky, které v nové stavbě budou jinak – moderně.

Tyto tři nemocnice – Vinohrady, Bulovka a VFN tedy budou více spolupracovat?

Už spolupracují. Od prvního dne mého zmocnění jedná pod vedením docenta Votruby takzvaný sbor ředitelů a poradců. Navrhuje odborné postupy, které konzultuje s ministerstvem zdravotnictví na pravidelných synchronizačních schůzkách. Parametry pro kapacitní studii jsou koneckonců jedním ze společných výstupů tohoto sboru. Na ministerstvu zdravotnictví má projekt silnou podporu a své příznivce, se kterými, jak věřím, projekt posuneme dopředu. Systémové a legislativní změny stran digitalizace, investic, řízení lidských zdrojů jsou vzájemně synchronizovány.

Už v této chvíli se přímo panu ministrovi i mně ozývá z vlastní iniciativy celá řada našich špičkových lékařů, kteří v současnosti úspěšně působí ve Velké Británii či v Německu. 

Dále samozřejmě komunikujeme také s řediteli FN Motol a Homolka, IKEM i Fakultní Thomayerovy nemocnice. Opravdu musím zdůraznit a zopakovat, projekt nové fakultní nemocnice v Praze je dlouhodobě koncipován nikoli pouze jako výstavba jedné nové budovy, ale jako žádoucí dlouhodobá systémová změna organizace zdravotní péče v Praze. Má přinést mnohem vyšší kvalitu, efektivitu a celkovou dostupnost zdravotních služeb jak pro obyvatele hlavního města, tak i pro pacienty ze širší spádové oblasti.

Vrátí se lékaři ze zahraničí?

Zmiňoval jste lidský faktor jako největší riziko. Nejde jen o to, kde lékaře vzít, ale také jak zabránit „personálnímu kanibalismu“ v rámci Prahy. Pokud nová nemocnice nabídne lepší podmínky, nevyprázdní ty ostatní?

Jediným dlouhodobě udržitelným řešením je, že musíme citlivě koordinovat personální standardy a vzdělávání plošně napříč celou sítí přímo řízených organizací. Naším ultimátním cílem je, aby transformace byla jasně výhodná pro všechny zúčastněné strany. Modernizace systémového řízení, nezbytná digitalizace a citelné zlepšení pracovních podmínek jsou nutností. Proto musí probíhat koordinovaně a souběžně ve všech dotčených nemocnicích.

Může nová špičková nemocnice pomoci přitáhnout zpět lékaře, kteří odešli do zahraničí?

Už v této chvíli se přímo panu ministrovi i mně ozývá z vlastní iniciativy celá řada našich špičkových lékařů, kteří v současnosti úspěšně působí ve Velké Británii či v Německu. Vědí, že se tu konečně připravuje vysoce moderní projekt čistě evropského střihu. Otevřeně nám nabízejí, že by po letech velmi rádi do systému vstoupili a profesně se vrátili domů. Tito lidé v zahraniční praxi dlouhodobě zažili a vstřebali určitý nadstandardní stupeň řízení i pracovních podmínek. Logicky očekávají, že v nové nemocnici bude něco takového bráno jako samozřejmá norma i u nás.

Když se podíváme na další možná rizika, často se zmiňují pozemky a stavební povolení. Praha je známá tím, že povolovací procesy jsou zde extrémně zdlouhavé. Máte plán, jak se vyhnout desetiletému čekání?

Povolovací procesy naprosto otevřeně označuji jako jedno z našich kritických rizik. Výhodou však je, že tento komplexní projekt má strategický význam pro celý stát. Naším stěžejním úkolem je najít a aplikovat cesty, jak veškeré tyto administrativní procesy maximálně urychlit. Provozování složité léčebné péče v energeticky vysoce náročných a často zastaralých budovách, které byly konstruovány na základě dobových požadavků, je totiž pro stát nesmírně a zbytečně nákladné.

Je to bez jakékoliv nadsázky historická šance, která se naskytne s největší pravděpodobností možná jednou za sto let.

Jasnou výhodou konceptu výstavby „na zelené louce“ je pak právě fakt, že se obratem vyhnete zdlouhavým omezením památkově chráněných objektů nebo vysokým rizikům archeologických nálezů. To by v historických areálech v centru Prahy jakoukoli zásadnější výstavbu často i na léta paralyzovalo.

Máme historickou šanci

Existuje také riziko politické – že se změní vláda a projekt skončí v koši. Jak chcete zajistit kontinuitu?

Jak jsem už zmínil, cílem je dostat projekt v daném čase do fáze pomyslné „nezvratnosti“. Od začátku důsledně vysvětluji, že zde jde o absolutně nezbytnou transformaci celé zdravotnické sítě. Prokazatelně je v nejlepším zájmu všech našich občanů bez ohledu na to, jaké politické uskupení je zrovna u moci.

Co když se ukáže, že projekt je až příliš ambiciózní? Počítáte i s variantou, že by se nakonec nestavělo?

Počkejme na výsledky kapacitní studie a rozhodnutí, která k tomu budou učiněna. Pro projekt existují různé realizační scénáře.

Zdá se, že pro tuto zásadní změnu je nyní ideální, možná až unikátní politická podpora…

Ano je to přesně tak. Naštěstí se u tohoto tématu sešla skutečně kompetentní skupina otevřených hlav. Aktuálně nad ním panuje široká odborná i politická shoda. Konečně se otevřely dveře k tolik potřebným systémovým změnám v pražském zdravotnictví.

Je to bez jakékoliv nadsázky historická šance, která se naskytne s největší pravděpodobností možná jednou za sto let. Jedná se tak o skutečně unikátní a mimořádnou příležitost. Mohu vás ujistit, že jsme jako tým plně odhodláni tyto zásadní systémové změny vysoce profesionálně připravit a prosadit.