Německo se musí připravit na pokračující nárůst zdanění práce. Podle aktuálních odhadů se povinné odvody na zdravotní péči a sociální zabezpečení, o které se dělí zaměstnanci a zaměstnavatelé, zvýší do roku 2040 téměř na 50 % z celkového průměrného výdělku. „Bude to znamenat nižší čistý příjem a vyšší náklady na pracovní místo pro zaměstnavatele,“ uvedl pro odborný deník Deutsches Ärztelatt Martin Werding, člen Německé rady ekonomických expertů.

Procento povinných odvodů na zdravotní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti, důchodové pojištění a pojištění dlouhodobé péče by se do roku 2040 mohlo v Německu vyšplhat až na 49,7 % z celkových průměrných nákladů na pracovní sílu. Tedy z částky, kterou můžeme označit jako „superhrubou“ mzdu.

Takový vývoj očekává Německá rada ekonomických expertů, která zveřejnila aktuální hospodářský výhled Německa. V současné době dosahuje průměrná zátěž výdělků povinnými odvody něco přes 40 % ze „superhrubé“ mzdy. Do roku 2030 by se mohla zvýšit nad 45 %. A během další dekády narůst až téměř na polovinu z celkových nákladů na pracovní sílu.

Jiná možnost? Zkrotit výdaje

V takovém případě lze počítat jen s negativními důsledky jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Tedy s nižšími čistými příjmy, ale zároveň vyššími náklady na pracovní sílu, varují experti.

„Nechceme-li takový růst sazeb dopustit, je zásadní jedině omezení nárůstu výdajů na sociální zabezpečení. A to navíc aniž by byla ohrožena jejich ochranná funkce,“ uvedl v souvislosti s vydáním aktuálního hospodářského výhledu člen rady Martin Werding.

Podle expertů je největším nepřítelem sociálních systémů z hlediska jejich dlouhodobé finanční udržitelnosti stárnutí německé populace. To znamená, že se v nejbližších několika dekádách zvýší podíl seniorů ve věku 65+ v populaci na úkor mladších populačních kohort. A tím pádem poroste tlak na růst výdajů na penze i na zdravotnictví.

Reformy ve zdravotní a dlouhodobé péči

Odborníci proto naléhají na komplexní reformy. Volají po rychlých opatřeních k zastavení neustále rostoucích výdajů na zákonné zdravotní pojištění a dlouhodobou péči.

„Tlak na to, abychom jednali rychle, je obrovský,“ uvedla Monika Schnitzerová, předsedkyně Německé rady ekonomických expertů. Rada, která je nezávislým akademickým tělesem, navrhuje výdajové škrty.

Mohlo by vás zajímat

Odborníci připomněli, že minulé reformy, které se týkaly dlouhodobé péče, se sice zaměřovaly na její zlepšení, ovšem ne vždy se podařilo tohoto cíle dosahovat. Příští reformy by se proto měly více soustředit na mezigenerační spravedlnost ve financování a větší osobní odpovědnost za ty, kteří péči potřebují.

Vlivné zájmové skupiny reformy brzdí

„Během minulých úspěšných let jsme systém velmi výrazně rozšířili. A tím jsme výrazně překročili to, co si můžeme dlouhodobě dovolit. Nyní je nutné omezit oblasti, kde jsme byli příliš štědří,“ zdůraznila Schnitzerová.

V případě rostoucích výdajů na zdravotní péči Werding upozornil na neefektivní organizační struktury. A v některých případech i na nadměrné využívání zdravotní péče. Připomněl, že současnou strukturu zdravotnického systému často obhajují vlivné zájmové skupiny. „To jakékoli reformní úsilí velice ztěžuje. Abychom v tomto ohledu dosáhli pokroku, budeme pravděpodobně muset od všech skupin požadovat, aby nesly svůj díl nákladů,“ dodal Werding.

Rada ekonomických expertů doporučuje například rozšířit ambulantní péči, aby pacienty provedla celým procesem zdravotní péče, a tím se snížily návštěvy nemocnic, kterým lze předejít.

Warkenová: Rada potvrzuje, že jdeme správným směrem

Experti také upozornili na rostoucí výdaje na léky, jejichž dynamika je obrovská. A doporučili, aby ceny inovativních léků se více sladily s jejich přidaným terapeutickým přínosem, než je tomu v současnosti. Za nedostatečně rozvinutá považují také opatření, která zamezují nezdravému chování. V tomto ohledu zmínili daně s regulačním účinkem, tedy například daňové zatížení spotřeby cukru.

S doporučeními rady se víceméně ztotožnila i spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU). Podle ní přesvědčivě prokázala, že zahájené reformy zdravotního a dlouhodobého pojištění byly správnou cestou, jsou nezbytné a měly být provedeny už dávno. „Pokud se neuskuteční, nejenže ohrozíme spolehlivou zdravotní péči, ale také zhoršíme výhled na velice potřebný hospodářský růst,“ řekla.