Díky analýze více než 405 milionů laboratorních výsledků vznikl unikátní přehled o stavu české populace. Podrobná mapa například odhalila, jak vysoký kde mají lidé cholesterol. A také to, že dlouhodobá léčba statiny dokáže srazit nebezpečné hodnoty u většiny seniorů. Problémem ale zůstávají lidé, kteří na preventivní prohlídky vůbec nechodí a o svém riziku neví.
Doposud jsme v Česku elektronicky sdíleli jen minimum dat. K lékovému záznamu nedávno přibyla očkování, o jejichž provádění už máme přehled v reálném čase. A žhavou novinkou je sdílení výsledků laboratorních vyšetření.
„Považuji to za obrovský krok dopředu. Pacient je dnes poslán na krev jedním poskytovatelem, druhým poskytovatelem, a navzájem nevidí výsledky. A nevidí je ani pacient. To se mění. Vytvořili jsme první systém pro centralizaci, publikaci a sdílení laboratorních výsledků tak, abychom snížili počet duplicitních vyšetření a zlepšili návaznost péče,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
„Dá se bez přehánění říci, že to tu 30 let chybělo. Centralizace výsledků laboratorních vyšetření nebude znamenat údaj o tom, že někdo byl na odběru krve – ano či ne. Jde skutečně o výsledek vyšetření jako takového,“ konstatuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Spousta lidí nemá klíčová vyšetření
Údaje z laboratoří přitom do systému napadaly za 5 let zpátky. Aktuálně je zapojeno 282 laboratoří, které poslaly více než 405 milionů výsledků laboratorních vyšetření. Data zahrnují 28 skupin laboratorních vyšetření.
Údaje, které se tak povedlo získat, ovšem poukazují i na opačný problém, než jsou duplicitní vyšetření. Odhalují totiž skupiny obyvatel, které na žádná vyšetření a prohlídky nechodí. Například právě LDL cholesterol mělo v roce 2024 podle věku vyšetřený 23 až 61 % lidí.
„Na datech mě zarážejí chybějící vyšetření. Je spousta polymorbidních pacientů, kteří nemají vyšetřené klíčové markery. A komplementárně vidíte, že nechodí na komplexní preventivní prohlídky k praktickým lékařům. Mince tedy má dvě strany,“ doplňuje Dušek.
Mohlo by vás zajímat
Do budoucna uvidíme i do jednotlivých ordinací
A co jsme díky sdílení laboratorních dat zjistili? Na světě je například cholesterolová mapa České republiky. V datech si tak lze najít například průměrnou hladinu LDL cholesterolu obyvatel až na úroveň jednotlivých obcí s rozšířenou působností.
„Postupně jsme schopni dojít na jednotlivou oblast, region, ale do budoucna i na úroveň jedné ordinace. To může být výzva pro všechny, co pacienty léčíme, abychom se měli na pozoru a věděli, že nad námi někdo může bdít až do této míry,“ konstatuje přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart.
Statiny zachraňují životy
To všechno umožňuje sledovat stav pacientů v dlouhých časových řadách. Tedy třeba kohortu 350 tisíc lidí ve věku 45 až 64 let, u kterých lékaři sledují více než tři roky za sebou LDL cholesterol. Pro srovnání: doposud jsme měli v Česku k dispozici rozsáhnou epidemiologickou studii pokrývající delší časové období, která zahrnovala 15 tisíc lidí.
Z dat přitom mohou odborníci zjišťovat odpovědi na řadu otázek. Například kardiology zajímalo, proč u nás klesá počet infarktů či ischemických chorob srdečních, když přitom četnost jiných kardiovaskulárních onemocnění typu srdeční selhání nebo poruchy srdečního rytmu roste. A odpověď tkví v proléčenosti lidí statiny.
„Na rozdíl od mnoha evropských zemí jsou statiny v České republice široce dostupné a hrazené z veřejného zdravotního pojištění velmi široce a velkoryse. A i když se v médiích objevují negativní konotace těchto léků, není náhodou, že jsou na světě vůbec nejpředepisovanější. Důvod je zřejmý. Snižují kardiovaskulární riziko a riziko infarktu, a to nejen u pacientů v sekundární prevenci, tedy těch po prodělané příhodě, ale i v primární prevenci. I u rizikových pacientů tedy vedou k nezanedbatelným benefitům,“ vysvětluje Linhart.
Tristní výsledky v Mohelnici či Mnichově Hradišti
Ukázalo se přitom, že u lidí ve věku 45 až 64 let vede dlouhodobé užívání statinů k poklesu LDL cholesterolu pod 3 mmol/l u 60 až 70 % pacientů. Oproti tomu u lidí neléčených nebo léčených po krátké časové období jich cílových hodnot dosáhne 30 až 40 %.
U lidí nad 65 let máme dat ještě více – celkem od více než 600 tisíc pacientů. A u nich vedla dlouhodobá léčba k poklesu LDL cholesterolu na cílové hodnoty v 70 až 80 % případů. Oproti tomu u těch neléčených či léčených krátce se cílové hodnoty povede dosáhnout v 40 až 50 %.
Zároveň se ukazují nemalé rozdíly mezi regiony. Při prvním měření měla nejlepší čísla u lidí do 65 let Moravská Třebová (32 % lidí nadlimitní hodnotou), nejhorší pak Mohelnice (skoro 69 % lidí nadlimitní hodnotou). Dlouhodobá léčba ovšem čísla zásadně proměnila. Na první příčku se vyšvihly Strakonice (18 % lidí nad limitem), nejhorší skončilo Mnichovo Hradiště (47 % nad limitem).
Data získají i pojišťovny
Nový systém navazuje na už elektronizované agendy primární péče, kam patří vedle očkování také data z preventivních a screeningových programů. Zatím tak máme k dispozici záznamy o 94 tisících preventivních prohlídkách a centrálními systémy prošla také data o 33 tisících screeningových vyšetřeních.
Tato data by nyní měly mít k dispozici i zdravotní pojišťovny. „Posílíme datovou základnu pojišťoven. Určitě není optimální, aby nějaká data, třeba laboratorní výsledky, měl u sebe jen ÚZIS, nikdo jiný. Cílem je data sdílet podle platného zákona se zdravotními pojišťovnami a napomoci tak organizaci péče,“ načrtává Dušek.
„Je připraven nový datový most s těmito výsledky pro zdravotní pojišťovny. Aby mohly v reálném čase manažerovat dostupnost péče nebo další kroky,“ dodává Dušek.
