Když se řekne „horko na umření“, nejde o nadsázku. Jen v Evropě ročně zemřou desítky tisíc lidí na následky extrémních teplot, které skrytě útočí na organismus. Další bombou jsou tropické noci, kvůli kterým si tělo nemá kdy odpočinout. Jak tedy bezpečně přežít nadcházející pekelné dny a noci?

Počet úmrtí v důsledku vedra je vysoký, ale často podceňovaný. Horko totiž může zhoršit stávající onemocnění, spíše než se jevit jako jediná příčina smrti. Vysoké teploty přitom často zabíjejí, aniž by zanechaly zjevné škody. Zkrátka dotlačí tělo za hranice toho, co může snést.

Evropská analýza publikovaná v časopise Nature Medicine odhadla 62 775 úmrtí souvisejících s horkem v Evropě jen v roce 2024. A časopis Lancet Countdown uvádí, že počet úmrtí souvisejících s horkem mezi staršími lidmi prudce vzrostl. Na následky horka tak nyní každoročně po celém světě umírají statisíce lidí.

Tropické noci přináší o desetinu vyšší úmrtnost

Vlny veder jsou ještě nebezpečnější, když jsou horké noci, kvůli nimž dále stoupá počet obětí. „Pokud noční teplota neklesne pod určitou prahovou hodnotu, lidé se nemohou ochladit a zotavit z denního horka,“ uvádějí autoři studie publikované v časopise Environmental Health Perspectives. Zjistili, že po tropických nocích, kdy teplota zůstala nad 25 °C, se celostátní úmrtnost ze všech příčin v Japonsku zvýšila o 9 %.

Mezi osoby s vyšším rizikem patří starší lidé, kojenci, lidé s chronickými onemocněními, pracovníci v přírodě a lidé žijící sami. „Na urgentu každoročně řešíme kolapsy z horka – vyčerpání, dehydrataci, přehřátí organismu, úpaly, úžehy, ale také například zhoršení zdravotního stavu u chronicky nemocných,“ popisuje Michal Pisár, primář Urgentního příjmu Krajské nemocnice T. Bati.

Typickými projevy přehřátí a dehydratace bývají bolesti hlavy, svalové křeče, zažívací obtíže nebo zhoršená orientace. U citlivějších lidí hrozí už při teplotách nad 28 °C, velká zdravotní rizika pak přinášejí teploty nad 36 °C. Vedra přitom mohou způsobit zhoršení stavů, jako jsou srdeční problémy, onemocnění ledvin či respirační nemoci. A dopad mívají také na duševní zdraví.

Žízeň je počátečním znakem dehydratace

Co tedy dělat ke snížení rizika? Tělo je potřeba včas ochlazovat. Pobývat ve stínu, sprchovat se studenou vodou, chladit kůži mokrou látkou a pravidelně pít vodu. „Nepijte však větší množství tekutiny najednou. Organismus není schopen tekutiny tak rychle využít a voda proto odchází z těla ven,“ radí primář Urologického oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati Martin Kučera.

Lékaři doporučují se v horku vyhýbat alkoholu či sladkým limonádám. Vhodný není ani silný černý čaj či káva, která má silný dehydratační účinek. Člověk by měl vypít zhruba množství tekutin odpovídající jeho váze krát 0,04. Pít by měl během dne průběžně a nečekat na pocit žízně.

Mohlo by vás zajímat

„Žízeň je pro organismus určitá forma ochranného mechanismu (stresové reakce) a je počátečním znakem dehydratace. Nedostatek vody se může ohlásit suchem v ústech, tmavou močí, pocitem neklidu, zhoršeným soustředěním, nervozitou. Pít je tedy třeba pravidelně, nejlépe po menších porcích, jednu až dvě deci, maximálně v půlhodinových intervalech,“ říká Kučera.

Od věci není ani omezit příliš slané a sladké potraviny, protože každý gram soli nebo cukru navíc zadržuje v těle vodu.

Povinnosti pro zaměstnavatele

Nepřekvapivě je také dobré vyhnout se pobytu venku v nejteplejší části dne. Zvlášť pozor by si tedy měli dát pracovníci venku, sportovci či lidé, kteří se pohybují pěšky.

Horko přitom přináší i nároky na zaměstnavatele. Pracovněprávní předpisy totiž stanovují maximální přípustné teploty podle náročnosti vykonávané práce, a to následovně:

  • u kancelářských profesí 27 °C,
  • těžší fyzické práce 24 °C,
  • u nejnáročnější fyzické činnosti, jako jsou výkopové práce, 20 °C.

Při překročení limitů musí zaměstnavatel přijmout technická opatření, jako jsou klimatizace, stínění a další cesty snižující teplotu. Když to nezabere, nezbývá mu než zavést bezpečnostní přestávky započítávající se do pracovní doby, případně délku pracovní doby upravit. Součástí povinností je i zajištění pitného režimu.

Volnější dress code či posun pracovní doby

Roli ale nehraje jen samotné horko, ale také oblečení. Některé totiž zvyšuje pocení a omezuje odvod tepla. Proto je na místě volnější dress code nebo přesun náročné práce do hodin, kdy je teplota nižší.

A chladnější bychom měli udržovat také domovy. Během dne proto zatahujte závěsy nebo žaluzie, zejména na oknech směřujících ke slunci. Pokud je po západu slunce chladněji venku než vevnitř, otevřete okna.

Chudší na horka doplácejí více

Ne pro všechny je ovšem možné se výše popsanými radami řídit. Jak píše portál The Conversation, horko prohlubuje nerovnosti. Své o tom vědí například lidé žijící v domovech pro seniory bez klimatizace nebo ti, kdo pobývají v betonových čtvrtích bez stromů. Ještě mnohonásobně více to platí mezi jednotlivými státy, kdy často největší dopad pociťují země, které ke klimatické změně přispěly nejméně.

„Adaptace na horko musí být kolektivní: chladnější bydlení, zastíněné ulice, nemocnice odolné vůči teplu, spolehlivé vodovodní systémy, ochrana pracovníků, veřejné chladicí prostory a systémy včasného varování, které se dostanou k lidem, kteří je potřebují,“ zdůrazňuje The Conversation.

„Další vlna veder by měla být chápána také jako zkouška bydlení, zdravotní péče, infrastruktury a veřejné ochrany. Teplejší svět je už tady. Otázkou nyní je, kolik úmrtí souvisejících s horkem a selhání systémů jsou vlády ochotny akceptovat jako normální,“ uzavírá portál.