Plánované uvolnění pravidel pro asistovanou reprodukci vyvolalo ostrý střet mezi ministerstvy. Resort práce a sociálních věcí odmítá, aby stát povoloval asistované početí dětí u žen bez partnera. Místo toho žádá, aby asistovanou reprodukci mohly podstupovat jen manželské páry. Požaduje také úplný zákaz finančních odměn za dárcovství gamet, tedy pohlavních buněk. Navíc z něj chce vyloučit sociálně slabé a také lidi v manželství. A zakázat chce i zmražení gamet, u žen tedy vajíček, z jiných než zdravotních důvodů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) se stalo jedním ze 17 míst, která zaslala zásadní připomínky k novele zákona o specifických zdravotních službách. Ta mimo jiné umožňuje asistovanou reprodukci ženám bez partnera. 15stránkový materiál obsahuje i takové připomínky, které jako by vypadly z programu KDU-ČSL. A to přesto, že má MPSV, stejně jako zdravotnictví, pod taktovkou hnutí ANO.

Co tedy ministerstvo novele vytýká? „S navrhovanou změnou nesouhlasíme, neboť představuje zásadní odklon od dosavadní koncepce právní úpravy asistované reprodukce v ČR. Ta vychází z principu, že asistovaná reprodukce je zdravotní službou poskytovanou za účelem léčby neplodnosti ženy nebo muže, případně z důvodu prevence přenosu závažných geneticky podmíněných onemocnění. Podle našeho názoru má být proces asistované reprodukce poskytován skutečně jen těm, kdo mají s přirozeným početím dítěte zdravotní problém. Považujeme proto za žádoucí zakotvit vyšší míru legislativního upřesnění podmínek neplodnosti páru a jejich prokazování,“ píše obecně k celému návrhu MPSV.

Dítě je dar, na jehož početí není právní nárok

Podle něj navrhovaná změna mění účel asistované reprodukce z léčby na prostředek k naplnění reprodukčního přání osoby. A tím překračuje dosavadní rámec zdravotních služeb poskytovaných podle zákona o specifických zdravotních službách. Zároveň vyvolává řadu právních, etických a společenských otázek, které novela dostatečně neřeší.

„Navrhovaná úprava asistované reprodukce opouští stávající etické východisko, podle kterého je dítě dar, na jehož početí neexistuje právní nárok. Podle návrhu se dítě stává objektem nároku ženy, která jako subjekt práva uplatňuje své veřejné subjektivní právo vůči poskytovateli zdravotních služeb,“ domnívá se ministerstvo.

Jednorodičovské domácnosti jsou více ohrožené chudobou

V úpravě také podle něj schází ošetření toho, jak by měly jednorodičovské domácnosti fungovat. A to i proto, že je více ohrožuje chudoba. V tomto případě navíc kvůli absenci druhého rodiče odpadá nárok dítěte na výživné.

Předkládaný materiál se podle MPSV nijak nevypořádává ani s otázkou práva dítěte narozeného s využitím darovaných zárodečných buněk znát svůj původ. To se přitom řeší i v evropském kontextu. Se široce dostupným genetickým testováním už totiž není možné zaručit dárcům pohlavních buněk anonymitu, což předkládaná úprava nijak nereflektuje.

Jen pro manžele

MPSV se ve výsledku rozhodlo jít ve svých připomínkách přesně opačným směrem než ministerstvo zdravotnictví. Místo umožnění umělého oplodnění single ženám žádá zelenou jen pro manželské páry.

„Požadujeme léčbu neplodnosti metodami asistované reprodukce umožnit jen párům tvořeným ženou a mužem, kteří spolu žijí v manželství,“ píše MPSV. „Požadujeme upravit ustanovení v tom smyslu, že neplodný pár mohou tvořit pouze muž a žena, kteří mají spolu uzavřené manželství. Pokud nejsou manželé, požadujeme důsledné provázání domněnky otcovství ve smyslu § 778 občanského zákoníku z důvodu ochrany nejlepšího zájmu dítěte a jejího aktivního vymáhání,“ dodává.

Mohlo by vás zajímat

Ženy na dávkách nemají být dárkyněmi vajíček

Další oblast, které se MPSV v připomínkách věnuje, se týká darování zárodečných buněk. Chce zabránit, aby je šlo využívat jako příjem. Dnes totiž kompenzace nákladů není striktně stanovena. Zároveň ministerstvo žádá z dárcovství vyloučit sociálně znevýhodněné ženy s tím, že jde o jejich ochranu.

„Požadujeme upravit zákon tak, aby sociálně znevýhodněné ženy nebyly lákány k anonymnímu dárcovství vidinou zdánlivě jednoduchého zisku z poskytnutí vlastních vajíček. Ve veřejném prostoru některých měst (například Brno nebo Liberec) a na mnohých internetových stránkách reprodukčních klinik se informace o úhradě ,nákladů‘ v řádu 30 tisíc Kč spojených s dárcovstvím vajíček prezentuje zcela nepokrytě, a sice jako zásadní informace, která má přispět k rozhodnutí ženy dárcovství podstoupit za absence informování o negativních zdravotních následcích spojených s dárcovstvím za ,náklady‘,“ stojí v připomínkách.

MPSV proto žádá doplnit, že anonymním dárcem nemůže být osoba, která pobírá sociální dávky. Anebo jí „není možné stanovit denní vyměřovací základ, nebo není osobou, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu samostatně výdělečně činnou.“

Jedině altruismus

Podle MPSV zároveň může „zastřenému obchodu se zárodečnými buňkami“ efektivně zabránit pouze zákaz proplácení vynaložených nákladů ze strany reprodukčních klinik. Na místě je jedině úvaha, že by vynaložené náklady dárcům proplácely zdravotní pojišťovny.

„Jediným způsobem, jak lze dosáhnout toho, aby neprobíhal zastřený obchod mezi dárci pohlavních buněk a reprodukčními klinikami, který může mít až podobu vykořisťování zejména sociálně slabých žen, je zákaz jakékoliv finanční vazby mezi klinikou a dárcem. Je třeba zajistit, aby darování zárodečných buněk bylo zcela výhradně motivováno altruismem,“ požaduje úřad.

Podle něj zároveň nejsou na místě obavy reprodukčních klinik z nedostatku dárců. A to vzhledem k tomu, že nyní dostávají 85 % vajíček cizinky. „Při současném přirozeném omezení (zahraniční) klientely přijímající darované vajíčko ve věku nad 40 let lze očekávat obnovení altruistického přístupu dárců,“ domnívá se MPSV.

Máte po svatbě? Podle MPSV byste neměli darovat gamety

Sociálně slabé ženy ovšem nejsou jedinou skupinou, kterou chce ministerstvo vyloučit z dárcovství zárodečných buněk. Škrtnout chce také všechny lidi v manželství.

„Anonymním dárcovstvím zárodečných buněk vzniká de facto biologický příbuzenský poměr. Vzhledem k trendům evropské legislativy ohledně ,open identity‘ a především vzhledem k široké dostupnosti komerčních diagnostických prostředků umožňujících zjištění příbuzenských vztahů na základě DNA je prolomení anonymity dárců gamet pouze otázkou času, a to včetně všech právních dopadů na manžela dárce gamet a jeho rodiny. Požadujeme do zákona doplnit další písmeno, podle kterého anonymním dárcem nemůže být osoba, jejíž rodinný stav je takový, že má uzavřeno manželství,“ píše MPSV.

Už ovšem dále neřeší, co s těmi, kdo vstoupí do manželství po dárcovství gamet. Anebo založí rodinu, aniž by manželství uzavřeli.

Stop náhradnímu mateřství

Úřad také požaduje do zákona zakotvit výslovné vyloučení náhradního mateřství.

„Stávající koncepce zákona je taková, že nereflektuje problematiku náhradního mateřství, přestože se techniky asistované reprodukce k tomuto jednání aktuálně zneužívají. Objednatel předstírá záměr mít s náhradní matkou dítě, ta mu jej po porodu a předání finanční odměny předá a zříká se rodičovských práv. Dítě bez jakékoliv ochrany mizí v zahraničí,“ popisuje MPSV.

Zmražená vajíčka jen ze zdravotních důvodů

A v neposlední řadě chce ministerstvo zasáhnout i do odebírání a uchovávání kryokonzervovaných zárodečných buněk. To chce umožnit jen ze zdravotních důvodů.

„Obcházení zdravotního aspektu a kryokonzervace gamet ze sociálních důvodů, jako například kariéra nebo absence partnera (takzvaný social freezing), a související odkládání reprodukce do doby snížené fertility předpokládá následně přímé ekonomické dopady na státní rozpočet v podobě státem hrazené asistované reprodukce a vysokých nákladů na zdravotní péči o těhotnou ve vyšším věku odrážející daná příslušná rizika, a to v řádu jednotek miliard Kč (stovek tisíc Kč za ženu),“ konstatuje MPSV.

Podle něj odkládání přirozeného mateřství s vyhlídkou asistované reprodukce navíc nutně vede k poklesu úhrnné plodnosti se všemi demografickými makroekonomickými dopady na finanční udržitelnost společnosti. „Demografické dopady na státní rozpočet představují čistou ekonomickou ztrátu potenciálního příjmu zhruba 5 milionů Kč za každého nenarozeného občana, což například u poklesu porodnosti o 10 tisíc znamená budoucí ztrátu 50 miliard Kč,“ píše MPSV.

Proto chce do zákona zakotvit možnost zmražení gamet jen z indikovaného zdravotního důvodu a pouze „u ženy, která tvoří s mužem neplodný pár ve smyslu tohoto zákona, nebo u ženy, jejíž plodnost je přímo ohrožena lékařským zákrokem (například před onkologickou léčbou).“