Katarakta patří k nejčastějším příčinám zhoršení zraku ve vyšším věku, přesto ji řada pacientů dlouho podceňuje. Moderní operativa dnes dokáže nejen vrátit ostré vidění, ale v mnoha případech výrazně zlepšit kvalitu života – od soběstačnosti až po snížení rizika pádů. Přesto mnozí pacienti stále čelí řadě nejasností týkajících se správného výběru nitroočních čoček i jejich úhrady. Jasno v tom pro Zdravotnický deník udělal kataraktový chirurg Petr Vermach z Oční kliniky JL patřící do zdravotnické skupiny Innova Healthcare.

Šedý zákal se nehlásí náhle, ale postupně mění způsob, jakým člověk vidí svět. Pacienti často popisují neurčité zhoršení, které dlouho přičítají únavě nebo stárnutí. Ve skutečnosti jde o typický vývoj katarakty, který má poměrně široké spektrum projevů.

„Je to subjektivní vjem změněného vidění, většinou zhoršení. Příznaky jsou různé. Nejčastěji rozmazané či zamlžené vidění, jindy znatelně horší vidění za šera nebo naopak nepříjemné oslňování při jasném světle. Poměrně častým příznakem bývá zhoršené vidění do dálky doprovázené možností vidět do blízka bez dosud nutných brýlí.“

Právě tato kombinace paradoxů – horší vidění do dálky a zdánlivé „zlepšení“ na blízko – bývá jedním z důvodů, proč lidé návštěvu očního lékaře oddalují. Včasná diagnostika přitom umožňuje plánovat operaci v ideální chvíli, kdy už zákal omezuje kvalitu života, ale oko je jinak v dobré kondici.

Operace, která mění každodenní fungování

U katarakty nejde jen o ostrost vidění. V praxi často rozhoduje, jak bezpečně se člověk pohybuje, jak je soběstačný a zda může žít bez pomoci okolí. Změny po operaci mohou být výraznější, než pacienti očekávají.

„Riziko pádů je u pacientů se šedým zákalem skutečně vyšší. Poměrně často přicházejí na vstupní vyšetření před operací s modřinami, ale na kontrolní pooperační vyšetření s odstupem už dorazí bez pádů. Extrémním případem byla pacientka s pokročilým šedým zákalem upoutaná na lůžko a odkázána na pomoc rodiny, kterou operace šedého zákalu postavila na nohy,“ vzpomíná lékař na jeden z mnoha příběhů šťastných pacientů, kterým operace změnila život.

Astigmatismus: stále podceňovaný faktor

Jedním z méně diskutovaných témat je astigmatismus, tedy refrakční vada, která je dána tím, jak oko narostlo. Zásadně ovlivňuje kvalitu vidění, přesto není při standardních operacích vždy automaticky řešená. „Pro korekci astigmatismu je nezbytné použít nestandardní čočku – opticky eliptickou, abychom dosáhli žádaného výsledku neboli možnosti dobrého vidění do dálky bez brýlí. Užití této takzvané torické čočky není standard,“ uvádí Vermach.

A právě zde se otevírá otázka dostupnosti modernějších řešení. Torické čočky mohou zásadně snížit závislost na brýlích, jejich využití je však omezené. „Pořizovací cena torické čočky je vyšší než té standardní. Její implantace navíc vyžaduje lepší přístrojové vybavení k zajištění správné pozice nepravidelné čočky v oku. Přitom úhrady od plátců jsou svojí výší víceméně srovnatelné s operací za použití standardní čočky,“ shrnuje lékař.

Mohlo by vás zajímat

Naráží tím na častou debatu o tom, jak systém modernější metody – v tomto případě nitrooční čočky – hradí, a tedy zda současné nastavení odpovídá možnostem medicíny. Právě u doplatků a nadstandardních implantátů totiž chybějí jasná a transparentní pravidla. Na otázku, zda je dnes v Česku jednoznačně nastavené, jak si mohou pacienti legálně připlácet za pokročilejší typy čoček, odpovídá Vermach stručně: „Není.“

Podle něj tak současný systém de facto znevýhodňuje pacienty s astigmatismem, kteří bez speciálních torických čoček mohou být po operaci výrazně více závislí na brýlích než ostatní. „Myslím, že by měly být minimálně dorovnány platby za čočky korigující astigmatismus. V současnosti jsou pacienti s astigmatismem penalizováni.“

Materiál a dlouhodobá perspektiva

Z pohledu dlouhodobé kvality života pacientů hraje roli i typ použité nitrooční čočky. Rozdíly mezi hydrofilními a hydrofobními materiály nejsou jen technické, ale mohou ovlivnit stabilitu výsledku v horizontu desetiletí.

„Implantovaná čočka je v oku oplachována nitrooční tekutinou. V případě hydrofobní čočky tato komorová tekutina do vlastní hmoty čočky neproniká. Proto ani v horizontu desítek let nedochází k degradaci materiálu na rozdíl od hydrofilních čoček. I padesátiletým pacientům pak mohu slíbit doživotní záruku na optické vlastnosti implantované čočky,“ zdůrazňuje lékař výhody hydrofobního materiálu.

Víceohnisková čočka není pro každého

Dobrou zprávou také je, že pacienti po operaci šedého zákalu jsou podle Vermacha s výsledkem operace zřídkakdy nespokojení. Pooperační vidění je totiž takřka vždy oproti předchozímu stavu mnohem lepší. Platí to i u takzvaných víceohniskových čoček, které pracují se světlem tak, aby pacient viděl ostře na různé vzdálenosti.

„Zvyknutí si na víceohniskovou čočku, která umožní vidění bez brýlí, je záležitost vnímání obrazu na mozkové úrovni. Části pacientů to trvá několik dní i týdnů. Někteří pacienti s abnormálním objektivním očním nálezem dokonce nejsou pro implantaci takových čoček vhodní. Nicméně většina je s víceohniskovými čočkami spokojená a šťastná, že zvládne všechny denní aktivity bez brýlí,“ dodává Vermach.