Všichni chceme oddálit proces stárnutí a prodloužit si život ve zdraví. Jaké jsou ale nejlepší intervence, které nám pomohou stárnout zdravě? Nová zjištění zveřejněná v časopise Nature Medicine zkoumala epigenetické biomarkery a ukázala, které kroky skutečně mohou stárnutí zpomalit. A naopak odhalila, že volně prodejné doplňky stravy na tyto biomarkery příliš vliv nemají.

Stárnutí dnes sice oklamat neumíme, pomalu ale získáváme indicie, jak se udržet co nejdéle fit a bez nemocí. Biologický věk, tedy fyziologický stav člověka, může spíše než skutečný čas od jeho narození sloužit jako dobré měřítko toho, jak stárneme. Lze ho měřit prostřednictvím biomarkerů v krvi nazývaných epigenetické hodiny, a to sledováním methylových skupin připojených k DNA. Epigenetické značky na DNA se přitom v průběhu života člověka mění.

Nová studie publikovaná nyní v časopise Nature Medicine se zaměřila právě na tyto krevní biomarkery. A zjistila, že některé dietní či farmakologické intervence mohou změnit metylační vzorce v DNA člověka. S pomalejším stárnutím podle ní mohou souviset:

  • středomořská strava,
  • pravidelné cvičení,
  • některé léky na cukrovku a regulaci hmotnosti,
  • některé protizánětlivé léky.

„Vědci harmonizovali data z 51 longitudinálních intervenčních studií a aplikovali stejný panel 16 epigenetických hodin a 94 dalších biomarkerů metylace DNA. To umožnilo systematičtěji porovnávat, jak různé biomarkery reagují na různé intervence,“ řekla pro Medical News Today Şebnem Ünlüişlerová, specialistka na dlouhověkost a genetická inženýrka v London Regenerative Institute, která se na studii nepodílela.

Cvičit a zdravě jíst

Výzkumníci zkombinovali data z 51 studií zaměřených na intervence proti stárnutí a měřili přes 110 biomarkerů metylace DNA souvisejících se stárnutím. Poté se zaměřili na vliv různých intervencí, například stravy, cvičení, některých léků a volně prodejných doplňků stravy, na tyto biomarkery.

Podle jejich měření se ukázaly dvě intervence v oblasti životního stylu účinné při snižování epigenetického stárnutí. Totiž dodržování zdravé stravy, jako jsou středomořská, nízkosacharidová nebo nízkotučná dieta, a pravidelné cvičení.

Největší dopad měly léky

Největší účinek ovšem vědci pozorovali u některých léků. Metformin, tedy lék první volby pro léčbu diabetu 2. typu, dále semaglutid, agonista GLP-1 předepisovaný pro diabetes 2. typu a kontrolu hmotnosti, a anti-TNF terapie, které se používají ke kontrole zánětu, významně snížily věk u všech 16 epigenetických biomarkerů.

„Farmakologické intervence vykazovaly největší průměrné účinky. Oproti tomu intervence v oblasti životního stylu a stravy měly tendenci vést ke konzistentnějším odpovědím u různých biomarkerů,“ přibližuje Ünlüişlerová.

Varuje ovšem před užíváním těchto typů léků výhradně za účelem zpomalení stárnutí. „Zjištění týkající se metforminu, semaglutidu a anti-TNF terapií jsou vědecky zajímavá, ale neměla by být interpretována jako důkaz, že by tyto léky měli užívat zdraví lidé ke zpomalení stárnutí. Některé studie zahrnovaly specifické populace pacientů, takže pozorované změny mohou částečně odrážet zlepšení základního onemocnění, zánětu nebo metabolického zdraví spíše než přímé zvrácení samotného stárnutí,“ vysvětluje.

Doplňky stravy? Spíše pro lidi se specifickými potřebami

Naopak u doplňků stravy studie prokázala jen málo důkazů o účincích proti stárnutí.

„Důkazy o užitečnosti doplňků stravy byly omezené a nekonzistentní. To ale neznamená, že doplňky stravy jsou zbytečné. Mohou být cenné pro lidi se specifickými nedostatky nebo zdravotními potřebami. Ale co se týče obecně zdravých lidí, jsou mnohá tvrzení o účincích těchto přípravků proti stárnutí jinde než důkazy. Je rozumné zaměřit se nejprve na stravu, cvičení, spánek a preventivní péči a v případě potřeby prodiskutovat doplňky stravy s lékařem,“ říká autor studie Raghav Sehgal z Lékařské fakulty Yaleovy univerzity.

Samotné biomarkery neprokážou zpomalení stárnutí

Sehgal také upozorňuje, že ačkoli jsou výsledky studie zajímavé, nemohou prokázat, že tyto intervence zpomalují stárnutí.

„Biomarkery jsou užitečné, protože nám umožňují sledovat biologické změny v průběhu měsíců nebo let spíše než desítky let čekání na výsledky, jako jsou nemoc nebo smrt. Nejsou však náhradou za dlouhodobé studie. Stále musíme prokázat, že jejich změny se skutečně promítají do toho, že lidé zůstanou zdravější, lépe fungují nebo žijí déle,“ podtrhává Sehgal.

To potvrzuje i Ünlüişlerová. „Do té doby by epigenetické hodiny měly být vnímány spíše jako slibné výzkumné nástroje než jako samostatné klinické cílové ukazatele nebo definitivní měřítka zdraví jednotlivce,“ dodává.

Jednoduchý recept nemáme

Jak tedy připouští Sehgal, zatím neexistuje intervence, u které by se jednoznačně prokázalo, že by u lidí obecně zpomalovala stárnutí. „Nejlépe podpořená opatření zůstávají poměrně nudná: nekouřit, pravidelné cvičit, zdravě jíst, dostatečně spát a mít pod kontrolou krevní tlak, cholesterol a cukrovku,“ shrnuje.

„Nemůžeme změnit svůj chronologický věk, ale můžeme ovlivnit mnoho biologických procesů, které určují, jak stárneme. V současné době mají tyto zavedené vzorce chování mnohem silnější důkazy pro podporu délky života ve zdraví než jakýkoli jednotlivý doplněk stravy nebo takzvaná omlazující léčba,“ dodává Ünlüişlerová.