Úsporný plán pro německé veřejné zdravotnictví z dílny spolkové ministryně Niny Warkenové (CDU) nezůstal bez povšimnutí farmaceutických firem. Nelíbí se jim, že součástí finanční konsolidace zdravotnického systému by mělo být i krocení plateb za léky. „Zvažujeme naši angažovanost, časování a také rozsah naší budoucí prioritizace plánovaných investic v Německu,“ uvedl výkonný ředitel americké farmaceutické společnosti Pfizer Albert Bourla. Výrobce úspěšné vakcíny proti covidu ale není v tomto ohledu jediný.
Nedávno schválený plán na balíček úsporných opatření v německém systému zákonného zdravotního pojištění již přiměl dvě globální farmaceutické skupiny k přehodnocení svých investičních záměrů v Německu. A nejnověji se k nim přidala třetí, tentokrát americká farmaceutická skupina Pfizer.
Redukce investic a zhoršení předvídatelnosti
Její výkonný ředitel, Albert Bourla, v souvislosti s německým zdravotnickým balíčkem poukázal zejména na to, že pro dlouhodobé plánování investičních záměrů je důležitá především předvídatelnost prostředí v konkrétní zemi. A vyjádřil nespokojenost, jakým směrem se má v nejbližších letech ubírat německé veřejné zdravotnictví.
„Výsledkem je, že zvažujeme naši angažovanost, časování a také rozsah naší budoucí prioritizace plánovaných investic v Německu,“ uvedl Bourla pro agenturu Reuters. Bourlovi vadí zejména ta část úsporného balíčku, podle které by se měl podstatně snížit růst plateb ze systému zákonného zdravotního pojištění za léky na předpis.
Farmaceutické společnosti by totiž musely německým zdravotním pojišťovnám poskytnout vyšší slevy ze základních (katalogových) cen svých produktů. Německo přitom patří mezi jedny z prvních evropských zemí, které dokázaly zrychlit uvedení nových léků na trh. Bylo to právě díky přívětivému systému úhrad, který podporuje rychlejší vstup na trh.
Pfizer není první a ani jedinou velkou nadnárodní farmaceutickou společností, která na německý plán úspor ve zdravotnictví takto reaguje. Nedávno se k němu kriticky vyjádřil také výkonný ředitel britské farmaceutické skupiny AstraZeneca Vas Narasimhan.
Sbohem, Německo?
„Po celá desetiletí patříme v Německu k velkým investorům. A právě farmaceutický sektor je v Německu i celé Evropě jedním z největších zaměstnavatelů a zdrojů inovací. Politika, jako je tato, vysílá špatný signál vysoce inovativnímu odvětví, jako je to naše. Obzvláště když vidíme, že Spojené státy nebo Čína aktivně investují do biotechnologického ekosystému, aby ho učinily vysoce konkurenceschopným,“ řekl Narasimhan podle odborného portálu Fiercepharma.com.
Počátkem června přinesl německý deník Handelsblatt informaci o jiných dvou farmaceutických globálních hráčích, kteří rovněž svoje investiční záměry přehodnocují. Jedním z nich je dokonce německý výrobce léků Boehringer Ingelheim, druhým pak americká společnost Eli Lilly. Boehringer Ingelheim snížil objem plánovaných investic v Německu o 900 milionů eur (v přepočtu asi 22,5 miliardy korun).
Eli Lilly pak svou zamýšlenou investici ve spolkové zemi Porýní-Falc sníží z původních 2,3 miliardy eur asi na polovinu (tedy přibližně na 29 miliard korun v přepočtu). Také Eli Lilly poukazuje na zhoršení předvídatelnosti německého podnikatelského prostředí ve farmaceutickém byznysu. „Německo klesne na poslední místo mezi evropskými trhy, kde cítíme podporu našeho byznysu,“ uvedl pro Handelsblatt výkonný ředitel Eli Lilly David Ricks.
