Kožní onemocnění patří mezi nejčastější zdravotní problémy Evropanů, přesto jim zdravotní politiky nevěnují stejnou pozornost jako jiným chronickým chorobám. Dermatologové nyní na evropské úrovni volají po systémové změně přístupu – od přísnější regulace solárií až po uznání kožních zánětů jako rizikových faktorů pro kardiovaskulární systém. Téma bylo jedním z bodů schůze Výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT).

Pro veřejnost i část lékařské komunity bylo dlouho běžné vnímat ekzémy či lupénku jako izolované kožní projevy. Odborné výzkumy však ukazují, že chronické zánětlivé stavy kůže jsou prokazatelně propojeny se závažnými cévními a srdečními komplikacemi.

Pacienti trpící například lupénkou mají až o polovinu vyšší riziko, že je postihne infarkt myokardu nebo mozková mrtvice. Odborníci proto požadují, aby se vyšetření srdce stalo standardní součástí péče o lidi s vážným kožním onemocněním a aby Evropská unie tento fakt zanesla do chystaných zdravotních strategií.

„Kožní onemocnění nejsou kosmetická záležitost, není to jen povrch. Kožní onemocnění jsou pro naše pacienty skutečně srdečními chorobami. Trpí jimi více než 185 milionů Evropanů. Patří mezi pět hlavních příčin invalidity mezi Evropany a mají dopad na jejich fyzické zdraví, duševní zdraví, sociální pohodu a také na ekonomiku,“ uvedla Aleksandra Lesiaková, vedoucí oddělení dermatologie, dětské dermatologie a onkologie v Centrální klinické nemocnici v polském Lodži.

Solária jako významné veřejnozdravotní riziko

Zásadním tématem slyšení byla zdravotní rizika spojená s umělým opalováním. Statistiky ukazují, že Evropa čelí dlouhodobému nárůstu případů rakoviny kůže. Melanom postihuje ročně přes sto tisíc obyvatel kontinentu. Významným akcelerátorem tohoto trendu pak je údajně i využívání solárií, zejména mezi mladými ženami.

„Dnes už existuje mnoho důkazů, že solária vyzařují UV záření, které poškozuje DNA, způsobuje genetické mutace a oslabuje imunitní systém. Víme také, že UV záření je plnohodnotným karcinogenem. Podílí se na vzniku rakoviny ve všech jejích fázích. Současně je už jednoznačně prokázaná souvislost mezi používáním solárií a vznikem kožních nádorů. Potvrzují ji výsledky laboratorních výzkumů, pokusů na zvířatech, klinických studií i rozsáhlých epidemiologických šetření,“ doplnil kolegyni dermatolog a venerolog Alexandros Stratigos z lékařské fakulty Athénské univerzity.

Dodal, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny klasifikovala UV solária jako karcinogen první třídy, tedy schopný způsobovat rakovinu stejným způsobem jako například tabák, arsen či azbest. Liší se však v míře rizika. „I další významné vědecké orgány, jako jsou WHO a Vědecký výbor Evropské komise, dospěly k závěru, že neexistuje žádný bezpečný limit pro expozici UV záření ze solárií,“ varoval Stratigos.

Mohlo by vás zajímat

I přes tato data však zůstává současná legislativa v Evropské unii značně roztříštěná. Zatímco 18 unijních zemí už solária pro nezletilé zakázalo, devět členských států stále nezavedla vůbec žádná věková omezení.

Situaci navíc komplikuje fakt, že Evropská komise v roce 2025 upustila od přípravy přísnějších celounijních doporučení s argumentem, že stávající směrnice o nízkém napětí (legislativní dokument upravující bezpečnost elektrických zařízení, včetně solárií, které na jeho základě musí splňovat limity pro vyzařování ultrafialového záření, pozn. red.) spotřebitelům dostačuje. Podle dermatologů je však toto opatření z hlediska ochrany zdraví nedostatečné. I přístroje splňující tyto normy totiž mohou poškodit kůži.

Společenské stigma a dopady na psychiku

Kromě čistě fyzických projevů s sebou kožní choroby nesou i obrovské psychické a sociální břemeno. Viditelné léze na těle vedou v mnoha případech k sociální izolaci a pocitu studu. Výzkumy Evropské akademie dermatologie a venerologie (EADV) ukazují, že devět z deseti pacientů zažívá nepříjemné situace v osobním životě. Čtvrtina z nich musela kvůli svému stavu změnit zaměstnání a třetina bojuje s depresemi či úzkostmi.

Tento psychický tlak navíc vytváří začarovaný kruh. Pacienti se za své onemocnění stydí, což vede k odkládání návštěvy lékaře a následnému zhoršení jejich zdravotního stavu.

Lékaři proto v Evropském parlamentu apelovali, aby se dermatologická péče systémově propojila s psychologickou podporou a aby unijní instituce začaly této problematice věnovat adekvátní pozornost. Včasná prevence, osvěta a včasná detekce totiž mohou nejen zachránit lidské životy, ale zároveň výrazně snížit ekonomické náklady na následnou komplikovanou léčbu v evropských zdravotních systémech.