Současný stav akutní psychiatrické péče o děti v Česku porušuje Chartu práv hospitalizovaných dětí. Standardem jsou mnohalůžkové pokoje bez sociálního zařízení, lůžek je zoufale málo a v některých krajích schází úplně. Vláda proto v aktualizované strategii pro duševní zdraví, kterou schválila na pondělním jednání, dramaticky posiluje péči ve školství i zdravotnictví. Nový plán slibuje více akutních lůžek, nové ambulance i zkrácení čekacích dob ve školských poradnách.

Dokument má v aktualizovaném znění reflektovat změny ve společnosti dané pandemií covidu a také válkou na Ukrajině. „Aktualizace mnohem více rozvíjí oblast prevence duševních obtíží, akcentuje cílovou skupinu dětí a adolescentů a rozvíjí inovativní přístupy, včetně využití digitálních terapeutik jako podpůrného nástroje při dlouhodobém výrazném nedostatku odborníků v oblasti péče o duševní zdraví,“ píše v úvodním slově strategie premiér Andrej Babiš (ANO).

Aktualizace shrnuje, co se povedlo za prvních pět let platnosti strategie. Na konci loňska tak u nás fungovalo 39 center duševního zdraví pro osoby se závažným duševním onemocněním, 4 centra pro děti a 2 pro seniory. Vedle toho máme 27 ambulancí s rozšířenou péčí. Počet akutních psychiatrických lůžek stoupl ze 1 381 v roce 2018 na 2 128 v roce 2025. Oproti tomu lůžek následné péče, kterých jsme měli v psychiatrii nadbytek, klesl z 8 529 na 7 240.

Na realizaci strategie by od letoška do roku 2030 mělo jít 10,32 miliardy. Z toho zhruba 7 miliard jsou výdaje opakované a přibližně 3,25 miliardy jednorázové, převážně investiční. Zatím nejsou zajištěné zdroje ve výši 1,5 miliardy, a to hlavně na opatření v gesci ministerstva školství. Téměř 6 miliard půjde jako opakované výdaje za zdravotními pojišťovnami.

Digitální technologie mohou zvýšit dostupnost péče

Strategie i nadále zahrnuje pět stávajících strategických cílů. Novinkou je ovšem specifický cíl – Digitální nástroje a terapeutika (včetně AI) v systému péče o duševní zdraví. „Digitální nástroje a intervence využívající AI řešení mohou zvyšovat dostupnost péče, adherenci a včasný záchyt zhoršení stavu, současně však nesou zvýšená klinická a etická rizika a vyžadují řízení odpovědnosti, bezpečnosti a transparentnosti,“ konstatuje strategie.

Měla by tak například vzniknout metodika kategorizace digitálních intervencí pro duševní zdraví podle míry rizika. A to včetně minimálních požadavků na důkazy. Na svět má také přijít metodika hodnocení digitálních řešení pro duševní zdraví, k níž by začátkem příštího roku měla začít na ministerstvu zdravotnictví fungovat komise. A vznikne veřejně přístupný registr eHealth řešení pro duševní zdraví.

Rozvíjet a vyhodnocovat se budou i digitální terapie. „Mezinárodní evidence podporuje účinnost digitálních intervencí (zejména internetových KBT programů) u deprese, úzkostí a insomnie; efekt je podmíněn adherencí a kontextem doporučení zdravotního profesionála. Prevence duševního zdraví a podpora zotavení jsou přitom stejně důležité jako léčba diagnostikovaných stavů. Pro české prostředí je nezbytné vytvořit podmínky, za nichž soukromé subjekty mohou prokazovat dopad svých řešení v reálné praxi, a umožnit integraci ověřených řešení do sítě poskytovatelů péče. Digitální podpora péče má potenciál i v oblasti sociálních služeb a při podpoře zotavení v komunitní péči,“ načrtává dokument.

Mohlo by vás zajímat

Tristní stav školských poradenských zařízení

Výrazného rozšíření doznává část týkající se duševního zdraví dětí, a to i s provazbou na podstatně větší aktivitu ministerstva školství. Novinkou tak například bude sběr dat o wellbeingu dětí na školách, systém záchytu dětí v psychosociálním ohrožení, úprava fungování středisek výchovné péče, posílení role školního metodika prevence či školských poradenských zařízení.

„Školská poradenská zařízení dnes nedokážou kvalitně zajistit podporu školám v situacích, ve kterých si s nimi nedokážou samy poradit. Čekací doby jsou neúnosně dlouhé, kvalita práce je významně nejednotná a ve většině případů nerealizují metodickou podporu škol a školských poradenských pracovišť, které ji potřebují. Školy a děti jsou tak často ponechány bez dostatečné podpory,“ konstatuje strategie s tím, že maximální čekací doba na první kontakt má být 4 týdny.

80 tisíc dětí prchajících před válkou

Další opatření cílí na děti v těch nejobtížnějších situacích, a to dvěma cestami. Tou první je reforma ústavní a ochranné péče skrze vytvoření věcného záměru zákona o náhradní péči. A tou druhou dostatečné kapacity speciálních škol a speciálních tříd pro potřebné děti.

Strategie ovšem nezapomíná ani na děti, které uprchly před válkou na Ukrajině. Ty mnohdy prožívají akutní či chronické trauma, nejistotu, separaci od rodiny a další problémy. „Nejde o okrajové téma, ale přibližně o 80 tisíc dětí v ČR. Součástí této skupiny jsou i děti po ukončení základní školní docházky, u kterých je vyšší riziko absence podpory a tím větší vliv negativních společenských jevů (závislosti, radikalizace a podobně),“ zdůrazňuje dokument.

Některé děti končí na lůžkách pro dospělé

Péče o duševní zdraví dětí pochopitelně nemá být středem zájmu jen ve školství, ale také ve zdravotnictví. Tady scházejí jak ambulantní, tak lůžkové kapacity.

„Současná kapacita 5,2 lůžka v dětské a dorostové psychiatrii na 100 tisíc obyvatel je hluboko pod doporučeným cílem 8 lůžek na 100 tisíc obyvatel a pod úrovní vyspělých evropských zemí. Čtyři kraje nemají žádná lůžka dětské a dorostové psychiatrie, což vede k hospitalizacím dětí na dospělých odděleních nebo ve vzdálených regionech. Většina pracovišť je materiálně zastaralá, převládají vícelůžkové pokoje bez vlastního sociálního zázemí, chybějí standardizované prostory pro návštěvy, skupinovou a individuální terapii, relaxaci a pobyt dítěte s rodičem,“ konstatuje strategie s tím, že takové podmínky jsou v rozporu s Chartou práv hospitalizovaných dětí.

Větší zapojení praktiků i peer konzultantů

Během nadcházejících pěti let tak je v plánu dostat se na doporučené standardy. A zajistit lůžka pro celé spektrum dětských a dospívajících pacientů. Ambulantní péče by se měla dostat na kapacity alespoň 10 ambulancí v každém kraji. Jejich kapacitu by také mohlo posílit poskytování hybridních forem péče se zapojením distančních služeb.

Péče o děti s psychickými problémy by zároveň měla probíhat se zapojením celého spektra zdravotníků i nezdravotníků. „Praktičtí dětští lékaři by mohli provádět podpůrnou intervenci u dětí s psychickými obtížemi před předáním do péče specialisty. Žádoucí může být i rozšíření vzdělávání praktických lékařů do oblasti rozšíření péče nad úvodní intervenci, a to do doby nalezení adekvátní pomoci nebo i v případě jejího čerpání, a to z akutních důvodů,“ navrhuje strategie.

Větší podporu také získá psychoterapie či peer konzultanti. A vzniknout by měla krizová centra zaměřená na děti a adolescenty.

Rozšiřme akutní lůžka, škrtněme následná

K úpravě strategie došlo také u center duševního zdraví. Jejich těžiště mělo podle původní verze ležet hlavně na péči o závažná duševní onemocnění. Vznikají ovšem také centra pro děti, seniory, závislé či pro lidi s nařízeným ochranným léčením, která se starají o pacienty se širším spektrem diagnóz. V plánu tak je do roku 2030 založit 51 center, z toho 18 se má ale zaměřovat právě na děti. Zbylá se soustředí na těžké duševní poruchy a oblast závislostí.

Na tato nová centra má jít 177 milionů Kč z Evropského sociálního fondu Plus, 45 milionů z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a 600 milionů ročně ze všeobecného zdravotního pojištění a krajských rozpočtů.

Plánuje se také zásadní posílení ambulancí s rozšířenou péčí, kterých je dnes 200. Za pět let bychom jich ale měli mít 10x více a pojišťovny by na ně měly poslat 260 milionů ročně navíc.

Nemalé investice by ale měly jít také do rozvoje akutní psychiatrické péče v nemocnicích. Z loňských 2 128 lůžek se má během pěti let zvednout jejich počet na 2 800, a to jak pro děti, tak dospělé. Celkem by na ně mělo jít podle strategie 1,2 miliardy z EFRR a 4,7 miliardy ročně z pojišťoven.

Na druhou stranu strategie počítá se snižováním počtu lůžek následné péče s výjimkou těch dětských. Zatímco v roce 2018 jsme jich bylo skoro 8 500, v roce 2030 jich nemají být ani tři tisíce.