Kratom není bez rizika, v adiktologické praxi ale zatím představuje spíše okrajový problém. Odborná ředitelka zdravotnických služeb organizace Magdaléna Ivana Pospíšilová popisuje v rozhovoru pro Zdravotnický deník zkušenosti z praxe a hodnotí navrhovanou regulaci kratomu. Vysvětluje také, proč by se větší pozornost měla věnovat jiným látkám.

S jakými problémy spojenými s užíváním kratomu se v praxi nejčastěji setkáváte? Jak často řešíte klienty, jejichž hlavním problémem je právě kratom?

V našich adiktologických ambulancích se s klienty, jejichž primárním problémem je užívání kratomu, setkáváme spíše sporadicky. Jedná se o jednotky případů. Kratom se častěji objevuje jako jedna z více užívaných psychoaktivních látek, ani v těchto případech však nejde o častý jev. Vzhledem k nízkému počtu těchto klientů v naší praxi nepozorujeme specifický soubor obtíží, který by byl pro užívání kratomu typický.

Je zásadní, jak restriktivní by měla regulace být, aby skutečně chránila veřejné zdraví, aniž by vytlačila část trhu do nelegální sféry, říká Ivana Pospíšilová, vedoucí Adiktologické ambulance Beroun a odborná ředitelka zdravotnických služeb organizace Magdaléna. Foto: archiv I. Pospíšilové/se svolením

Kratom však není bezriziková látka. Pravidelné nebo dlouhodobé užívání může vést ke vzniku závislosti a rozvoji tolerance. Po vysazení se mohou objevit abstinenční příznaky, jako jsou neklid, nespavost, úzkost nebo podrážděnost. Riziková je také kombinace kratomu s jinými opioidy nebo alkoholem, protože se potencují tlumivé účinky obou látek a vzniká riziko útlumu dechu.

Odpovídá podle vás pozornost, kterou stát věnuje kratomu, problémům, se kterými se v praxi setkáváte?

Vzhledem k tomu, že se v našich ambulancích s klienty, jejichž hlavním problémem je kratom, setkáváme skutečně výjimečně, domnívám se, že z pohledu veřejného zdraví by si dlouhodobě větší pozornost zasloužil především alkohol. Ten představuje nejčastější důvod vyhledání péče v našich ambulancích a pojí se s výrazně vyšším počtem zdravotních, psychických i sociálních dopadů.

Regulace jako přínos i riziko

Zmínila jste alkohol jako větší problém. V čem se z pohledu vaší praxe liší problémy spojené s kratomem a alkoholem?

Klienti přicházející do našich adiktologických ambulancí s potížemi s alkoholem tvoří nejpočetnější skupinu. Obecně lze říci, že klienti, kteří do našich adiktologických ambulancí přicházejí s problémy souvisejícími s užíváním kratomu, jsou spíše mladšího věku, v období mladé dospělosti. Nedá se to ale plošně generalizovat, protože se skutečně jedná o jednotky případů a bavíme se o vzorku klientů pouze v našich ambulancích.

Na rozdíl od alkoholu, který představuje nejčastější důvod vyhledání péče v našich ambulancích a bývá spojen s významnými zdravotními, psychickými, rodinnými i sociálními dopady, představují klienti s primárním problémem s kratomem pouze malou část naší klientely.

Jak hodnotíte navrhované zpřísnění regulace kratomu? Co pozitivního může přinést?

Zvýšení věkové hranice z 18 na 21 let může přinést to, že se mladí lidé dostanou ke kratomu obtížněji a může se tak snížit počet nových uživatelů. Pokud budou výrobky obsahující kratom podléhat důslednějším laboratorním kontrolám kvality výrobků, mohou se snížit počty případů, kdy je kratom kontaminován zdraví závadnými látkami, například plísněmi, nebo kdy není známa koncentrace alkaloidů ve výrobcích.

Přínosem může být větší předvídatelnost složení a obsahu účinných alkaloidů, což může snížit rizika spojená s neznámou silou jednotlivých výrobků.

Vidíte ale i nějaká rizika příliš přísné regulace?

Část trhu s kratomem se může přesunout do ilegality, tedy na černý trh. Zavedení spotřební daně a omezení prodejní sítě se může pojit s nárůstem ceny kratomu. To může dále vést k tomu, že klienti mohou hledat levnější nelegální zdroje, u nichž není zaručena kvalita a nezávadnost výrobků.

U části klientů může vzniknout riziko, že budou hledat náhradu v jiných psychoaktivních látkách. Například alkoholu, opioidech, pervitinu nebo benzodiazepinech, zejména pokud kratom využívali ke zvládání úzkosti. Tato substituce jinými látkami s sebou může přinášet mnohem výraznější zdravotní, psychická a sociální rizika.

Mohlo by vás zajímat

K tématu

Pokud klient přestane kratom užívat pouze proto, že se k němu hůře dostává, bez terapeutické práce na příčinách užívání, zůstává riziko k návratu užívání nebo přechodu na jinou látku.

Obecně tedy považuji regulaci kratomu za vhodnější přístup než úplnou kriminalizaci. Nicméně je zásadní, jak restriktivní by měla regulace být, aby skutečně chránila veřejné zdraví, aniž by vytlačila část trhu do nelegální sféry.

Zásadní pro naši práci v adiktologických ambulancích také je, že samotná změna legislativy závislost neřeší. Pokud klient přestane kratom užívat pouze proto, že se k němu hůře dostává, bez terapeutické práce na příčinách užívání, zůstává riziko k návratu užívání nebo přechodu na jinou látku.

Magdaléna, o. p. s., je nezisková organizace, která od roku 1997 poskytuje prevenci, léčbu a následnou péči lidem se závislostmi v Praze a Středočeském kraji. Provozuje terapeutickou komunitu, čtyři adiktologické ambulance, kontaktní centra, terénní programy i služby následné péče a věnuje se také primární prevenci pro děti a mladé lidi.