K diagnostice Alzheimerovy choroby, která je nejčastější formou demence, obvykle vedou poruchy paměti a myšlení. Vědci ale zjistili, že některé příznaky, které nejsou spojeny s kognitivními funkcemi, se mohou objevit dokonce až o 20 let dříve. Výčet 6 nejčastějších přinesl web deníku The Washington Post.

První stadium Alzheimerovy choroby může začít 15 až 20 let předtím, než se projeví jakékoli zjevné změny v kognitivních funkcích. Mozek se postupně zmenšuje a začínají se hromadit nesprávně složené proteiny, na paměti ani myšlení se to ovšem neprojevuje.

Dříve než selže paměť

Podle vědců nicméně mohou biologické změny v mozku během prvních stadií nemoci vyvolávat emocionální, smyslové a fyzické příznaky. A to řadu let předtím, než si nemocný obvykle vyslechne diagnózu. „Můžete mít mnoho různých příznaků, a přitom žádné příznaky kognitivní,“ potvrzuje docent neurologie na The University of California (UCLA) Timothy Chang.

Experti zároveň upozorňují, že přítomnost časných příznaků spojených se zvýšeným rizikem Alzheimerovy choroby automaticky neznamená, že u člověka nutně dojde k rozvoji demence. Varovné příznaky ale nelze brát na lehkou váhu. Zde je 6 nejčastějších:

Deprese a úzkost počínající v pozdějším věku

Deprese je známým rizikovým faktorem pro demenci. Studie z roku 2023 zveřejněná v žurnálu JAMA Neurology, do které bylo zapojeno více než 1,4 milionu dánských dospělých, odhalila, že riziko demence bylo u lidí s diagnostikovanou depresí 2,4krát vyšší než u běžné populace. Hrozí u nich i rychlejší progrese demence.

Deprese a úzkost, které se objeví v pozdějším věku – kolem 55. nebo 60. roku – mohou proto být varovnými signály, že něco není v pořádku. „Předpokládá se, že některé změny v mozkových sítích, k nimž dochází v rané fázi demence, ovlivňují i duševní zdraví. Změny v duševním zdraví tak signalizují potenciální časné změny ve funkci mozku,“ vysvětluje Chang.

Zvýšená apatie, podrážděnost nebo neklid

Častými signály Alzheimerovy choroby, které se mohou objevit ještě před nástupem kognitivních poruch, jsou neuropsychiatrické příznaky. Mezi ně patří například podrážděnost a neklid nebo apatie. Studie zveřejněná v Sage Journals v roce 2017 odhalila, že příznaky ovlivňující náladu mělo 31 % starších kognitivně zdravých dospělých, 47 % lidí se zvýšeným rizikem demence a 54 % lidí s mírným kognitivním postižením.

Až 60 % lidí s biomarkery patologie Alzheimerovy choroby má minimálně jeden neuropsychiatrický příznak, konstatuje lektor psychiatrie a behaviorálních věd na Stanfordově univerzitě Adam Turnbull. „Pokud máte pocit, že jste neustále naštvaní a mrzutí, vyjíždíte na lidi a vaše vztahy s ostatními poznamenávají neustálé hádky a negativní atmosféra, vyhledejte pomoc v oblasti duševního zdraví u geriatrického psychiatra,“ radí Turnbull.

Ztráta čichu

Schopnost čichu úzce souvisí se zdravím mozku. Nos má totiž s mozkem jedinečné propojení. Na rozdíl od jiných smyslů, jako jsou sluch a zrak, přenáší informace o vůni přímo do mozkové kůry. Tam se propojují s oblastmi důležitými pro kognitivní funkce, paměť a náladu.

Ztráta čichu je proto často jedním z prvních příznaků neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. V raném stadiu má potíže s čichem dokonce zhruba 85 % lidí s Alzheimerovou chorobou.

Mohlo by vás zajímat

Pomalejší chůze

Pomalejší chůze nebo kratší kroky odborníci dlouho považovali za normální součást stárnutí. Nejnovější výzkumy však naznačují, že tyto změny mohou předcházet kognitivnímu úpadku a dalším neurologickým problémům. A mohou je pomoci předpovídat.

Studie z roku 2024 publikovaná v žurnálu The Lancet, do které bylo zapojeno více než 1 300 zdravých dospělých starších 65 let, odhalila, že schopnost chůze – včetně její rychlosti a schopnosti člověka otočit se o 360 stupňů – se zhoršuje dokonce až deset let před nástupem kognitivního úpadku.

Slabší síla stisku ruky

Se zdravým stárnutím úzce souvisí i další zajímavý faktor – síla stisku ruky. Ta podle vědců může být lepším ukazatelem délky života než krevní tlak. A slabší síla stisku ruky souvisí i se zhoršeným kognitivním zdravím.

Studie v roce 2022 publikovaná v žurnálu JAMA Network Open, která analyzovala více než 190 tisíc dospělých, ukázala, že každý pokles síly stisku ruky o 5 kilogramů (hodnoty se měří siloměrem, pozn. red.) byl spojen s 20% nárůstem výskytu demence u mužů a 12% nárůstem výskytu demence u žen. I tento příznak se přitom může objevit už 10 let před prvními příznaky kognitivními.

Problémy se spánkem

Ukazatelem toho, že něco není v pořádku, může být i špatný spánek. Se zvýšeným rizikem demence jsou podle metaanalýzy zahrnující 39 studií z roku 2025 publikované v žurnálu Springer Nature spojeny spánková apnoe i další poruchy spánku. A to včetně nadměrné denní ospalosti, syndromu neklidných nohou a poruch spánku souvisejících s cirkadiánním rytmem. Demenci může předznamenávat i nespavost nebo nedostatečný noční odpočinek. A také nadměrné spaní ve dne na úkor nočního spánku.

Nepropadat panice

Pokud se u vás nebo vašich blízkých ve starším věku objeví některé popsané příznaky, nepropadejte panice. „Pokud jste starší dospělý a všimnete si těchto příznaků, nepředpokládal bych automaticky, že jde o demenci. Existuje velká šance, že to nemá nic společného s neurologickými problémy,“ ujišťuje Turnbull.

Pokud vás ale trápí vaše paměť nebo myšlení, zejména v kombinaci s některým z těchto příznaků, je důležité poradit se s lékařem. Včasné odhalení Alzheimerovy choroby může výrazně urychlit a zefektivnit léčbu. „Myslím, že je dobré nechat se vyšetřit a získat od lékaře zpětnou vazbu, zda je daná situace znepokojivá, nebo ne,“ zdůrazňuje Chang.