Nízká proočkovanost zdravotníků v nemocnicích představuje pro hospitalizované pacienty závažné riziko. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch proto na sympoziu Zdravotnického deníku na téma Strategie vakcinace pro Českou republiku oznámil, že zvažuje zveřejnění dat o proočkovanosti až na úroveň jednotlivých nemocnic. Tento krok by mohl vytvořit přirozený tlak na managementy zařízení a motivovat zdravotníky k odpovědnějšímu přístupu.
„Praktičtí lékaři mají proočkovanost 47,9 procenta, zatímco lékaři v akutní lůžkové péči pouze 24 procent. A sestry v akutní lůžkové péči dokonce jen 7,7 procenta. To je skutečně k zamyšlení. Je paradox, že v nemocnicích, kde se nacházejí ti nejvíce fragilní pacienti, je proočkovanost zdravotníků takto nízká. Je to i o vedení nemocnic, jak k tomu přistupují a jak své zaměstnance motivují,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Data poprvé resort zveřejnil v dubnu tohoto roku.
Vzhledem k těmto tristním výsledkům považuje ministerstvo za žádoucí začít data otevírat veřejnosti. Úřad již nyní disponuje statistikami rozdělenými podle profesních skupin i jednotlivých poskytovatelů. Podle Vojtěcha je cílem rozkrýt data tak, aby byl viditelný stav v každém zdravotnickém zařízení, ale zároveň nedošlo k ohrožení soukromí jednotlivců. „Pokud jde o zveřejnění na úroveň poskytovatelů, já s tím problém nemám, pokud tam bude zachována anonymita jednotlivce. Na úroveň nemocnice to ale smysl dává. Podíváme se na to,“ slíbil ministr.
Je dobrý nápad začít se zveřejněním dat o proočkovanosti zdravotníků na úrovni poskytovatelů. Může to být první nenásilný impuls k tomu, aby s tím managementy nemocnic něco dělaly.
Zveřejnění dat vnímá jako silný motivační faktor pro vedení nemocnic. „Když se data zveřejní, tak nikdo nechce být na chvostu. Myslím, že je dobrý nápad začít se zveřejněním dat o proočkovanosti zdravotníků na úrovni poskytovatelů. Může to být první nenásilný impuls k tomu, aby s tím managementy nemocnic něco dělaly,“ dodal ministr.
Na sílu to nešlo
Bývalý ministr zdravotnictví a současný místopředseda Výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula potvrdil, že prosazování očkování v nemocnicích naráží na dlouhodobé manažerské problémy. Snahy o administrativní či striktnější řešení podle něj v minulosti komplikoval chronický nedostatek personálu, kvůli kterému se ředitelé nemocnic obávali odchodu zaměstnanců.
„Já jsem to kdysi zkoušel ,násilně‘ a nedopadlo to úplně dobře. Ředitelé začali namítat, že to po nich nemůžu chtít, protože mají málo personálu a kdyby je tlačili k očkování, tak jim odejdou. Argumentovali tak vehementně, že nakonec jsme to plošně prostě nezavedli,“ zavzpomínal Roman Prymula.
Zároveň však upozornil na konkrétní dopady, které s sebou odmítání vakcinace přináší. Uvedl příklad z minulosti, kdy kvůli přenosu nákazy ze strany neočkovaných zdravotníků zemřelo pět pacientů na hematologické intenzivní péči. Ti se přitom nacházeli v úplné izolaci a virus se k nim mohl dostat pouze prostřednictvím personálu. Vedle ztráty lidských životů dosáhly finanční náklady na následnou péči přibližně pěti milionů korun.
Proočkovanost jako indikátor kvality péče
Podle Petra Smejkala, hlavního epidemiologa a člena správní rady think tanku Ministr zdraví, nemá smysl uvažovat o povinném očkování zdravotníků, protože represe v tomto směru nefunguje. Efektivnější alternativu vidí právě v otevřeném publikování dat, které pacientům umožní vybrat si bezpečnější zařízení.
„Nařizovat zdravotníkům, aby se povinně očkovali, nemá smysl. Ale říct ‚v této nemocnici je proočkovanost personálu 13 % a v jiné 30 %‘, má smysl velký, zejména pro pacienty. Díky tomu když například půjdou na operaci kolene, tak raději zvolí nemocnici, kde je proočkovanost personálu větší a tedy i nižší riziko. Procento proočkovanosti zdravotníků je zkrátka indikátorem kvality péče, navíc velmi jednoduše sledovatelným,“ uvedl Petr Smejkal.
Zdůraznil také, že zveřejnění informací by mělo proběhnout bez jakýchkoliv sankcí a v kombinaci s kvalitní komunikací. Zároveň ale platí, že zdravotnický systém by měl jít příkladem a začít kultivaci přístupu k prevenci u sebe. Zvýšený zájem pacientů o proočkovaná zařízení pak přirozeně přiměje ostatní nemocnice ke zlepšení situace.
Neočkovaný lékař u nemocného?
Zástupci zdravotních pojišťoven vnímají odmítavý postoj zdravotníků k očkování nejen jako medicínský problém, ale i jako otázku profesní etiky. David Šmehlík, ředitel České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP), upozornil, že když zdravotníci sami preventivní kroky nepodstupují, ztrácejí věrohodnost před svými pacienty.
„Pokud se zdravotníci neočkují, těžko mohou pacienty přesvědčovat, že je to v pořádku. A když neočkovaní zdravotníci chodí k pacientům, kteří jsou nemocní, tak už se bavíme o tom, jestli to nehraničí s neprofesionalitou,“ konstatoval Šmehlík.
Role lékařů v boji s dezinformacemi
Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivan Duškov přitom připomněl, že lékařský stav se v České republice stále těší vysoké společenské důvěře. Má proto smysl je zapojit – zejména praktické lékaře pro dospělé i pro děti a dorost – do edukace. „A je žádoucí, aby se zapojili také do boje proti dezinformacím o očkování. Ukazuje se totiž, že lidé jsou chytlaví na různé teorie a není úplně žádoucí se vůči tomu nevymezovat,“ dodal.
Obnova celkové důvěry ve vakcinaci však podle Duškova vyžaduje zapojení více mechanismů současně. Vedle posílení vzdělávacích aktivit je nutné využívat také motivační nástroje, včetně finanční bonifikace pojištěnců, kteří se chovají zodpovědně a dbají na prevenci.
