Očkování proti chřipce by měli zdravotníci doporučovat svým pacientům, sami ale rozhodně nejdou příkladem. Vakcinaci v letošní chřipkové sezóně podstoupilo jen 11,3 % z nich. Situace je varovná především v nemocnicích a u nelékařů. Podle odborníků jde o podceňovaný problém, který je třeba rychle řešit.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se proti chřipce nechalo v aktuální a pomalu končící sezóně respiračních nemocí očkovat od začátku září do konce března 26,3 % lékařů (12 380 z 47 131), 9 % zdravotních sester (9 818 z 109 463) a pouze 6,2 % ostatních nelékařských zdravotnických pracovníků (5 520 z 88 554).

Podceňovaný problém

„Proočkovanost mezi zdravotníky je podle mne – jako lékaře – nízká. Potřebujeme změnit naše vnímání, uvědomit si závažnost problému. Protože když se očkuje zdravotník, nechrání jen sebe a své blízké, ale i lidi, o které se stará. V Česku zatím tento problém velmi podceňujeme. Existuje tu opravdu velký prostor pro zlepšení, nejen v edukaci veřejnosti, ale i zdravotníků,“ komentuje současný stav hlavní hygienička Barbora Macková.

Proočkovanost tuzemských zdravotníků je tristní i podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka. „V Evropě existují země s více než 50 % naočkovaných zdravotníků (například Německo nebo Norsko, pozn. red.), kterým se vůbec neblížíme,“ popsal Chlíbek Zdravotnickému deníku.

Pro vakcínu jen pár kroků do lednice

Situace je velmi rozdílná v nemocnicích a v ambulancích praktiků. V nemocnicích je na odděleních a klinikách akutní péče očkovaných 24 % lékařů, 7,7 % sester a 6,9 % nelékařských zdravotníků. Menší je obecně proočkovanost u neakutní lůžkové péče, kde například u nelékařských zdravotníků vykazují až těžko uvěřitelný údaj – pouze 0,7 % je očkovaných.

Výrazně lépe jsou na tom ordinace praktiků. Očkování proti chřipce podstoupilo od září do března 47,9 % praktických lékařů pro dospělé a 42,1 % praktických lékařů pro děti a dorost. Očkovaných je 30,7 % sester v ordinacích praktiků pro dospělé a 26,8 % sester u dětských praktiků. Chlíbek kvituje, že je proočkována téměř polovina praktických lékařů, u nemocničních by ale podle něj měl být stav minimálně stejný.

Vysvětlení vyšší proočkovanosti praktiků tkví podle Chlíbka v jednodušší dostupnosti. „Mají vakcíny v ledničce. Tudíž je pro ně logisticky naprosto jednoduché naočkovat kromě svých pacientů i sebe, případně své zdravotní sestry,“ vysvětlil. Nemocniční lékaři podle něj vnímají očkování z individuálního pohledu, tedy tak, že na sebe nemyslí. „Mají pocit, že nejsou ohroženi, a zapomínají na pohled profesionální,“ míní Chlíbek.

Mohlo by vás zajímat

Aktivní nemocnice – vyšší proočkovanost

U nemocničních lékařů podle něj záleží na přístupu jednotlivých lůžkových zařízení. „Záleží na tom, jak vedení propaguje očkování jako součást profesionální přípravy zdravotníků na sezónu a jak k tomu umí logisticky připravit podmínky. V některých dělají akce, kdy tým nemocničního hygienika obchází zdravotníky s nabídkou očkování oddělení po oddělení. Tam pak bývá proočkovanost vyšší, protože si ‚vakcína došla za doktorem‘,“ popisuje úspěšnou strategii.

Přístup tuzemských nemocnic je různý. Některé jsou aktivní, o očkování své zdravotníky vzdělávají a aktivně jim ho nabízejí, jiné ani data o jejich proočkovanosti nesledují. Zdravotnický deník to zjistil v rámci nedávné rozsáhlé ankety napříč různými typy nemocnic.

K tématu

Kromě osvěty v terénu je ale podle odborníků klíčová i informovanost těch, kteří do pracovního procesu v medicíně teprve vstoupí. „Proto diskutujeme i s kolegy z lékařských fakult, aby medici – generace lékařů, kterou si vychováváme – dostávali dostatek informací o infekcích, o očkování a antivirotické rezistenci. Tak, aby tuto oblast vnímali jako automatickou dříve, než nastoupí do pracovního procesu,“ popisuje Macková.

Mladí praktici se už očkují

Výrazně se liší i proočkovanost zdravotníků v různých věkových kategoriích. V nemocnicích – stejně jako v obecné populaci – platí, že čím jsou lidé starší, tím častěji vakcinaci podstupují. Zatímco u věkové skupiny do 29 let je v akutní péči proočkovanost jen 17,4 % u lékařů, 3 % u sester a 4,2 % u ostatních nelékařů, s postupujícím věkem stoupá.

U nejstarší věkové skupiny zdravotníků nad 65 let je proočkovanost více než dvojnásobná (38 %) a u sester 6,5násobná (19,5 %) a u ostatních nelékařů 4,5násobná (19,4 %).

Zcela jiná je situace v primární péči. U sester tam proočkovanost sice také roste s věkem, přičemž u nejstarší věkové kategorie je zhruba dvojnásobná. U lékařů je ale ve všech věkových kategoriích podobná – pohybuje se mezi 40 a 50 %. Mezi praktickými lékaři pro děti a dorost je proočkovanost dokonce nejvyšší u nejmladších lékařů do 29 let (47,8 %).

Chlíbek věří, že se proočkovanost lékařů postupně zlepší. Není totiž problematická jen ze zdravotních, ale i z psychologických důvodů. „Snažíme se primární prevenci, do níž patří i očkování, dát na první místo. Lékaři by to měli očkování doporučovat a realizovat, ale pokud sami nepůjdou příkladem a nebudou se sami dostatečně očkovat, vždycky to bude dávat veřejnosti negativní signál,“ vysvětluje.