Evropský parlament se ocitl v ostrém rozporu ohledně toho, kdo zaplatí miliardové náklady na odstraňování mikroznečištění z vod. Poslanci těsně schválili dočasné pozastavení finančních povinností pro farmaceutické a kosmetické firmy. Zatímco průmysl varuje před fatálním nedostatkem léků a zdražením, kritici upozorňují, že účet nakonec zaplatí běžní občané.

Evropský parlament přijal ve čtvrtek těsným poměrem hlasů (294 pro, 245 proti, 28 se zdrželo) rezoluci požadující dočasné zastavení platnosti klíčových bodů revidované směrnice o čištění městských odpadních vod. Opatření míří proti systému rozšířené odpovědnosti výrobce. Podle něj měly farmaceutické a kosmetické společnosti hradit nejméně 80 % nákladů na takzvané kvartérní čištění. Jde o pokročilé odstraňování mikroskopických nečistot z odpadních vod.

Zákonodárci nyní požadují, aby Evropská komise do konce roku 2026 vypracovala novou, nezávislou studii dopadů. Ta by měla jednoznačně identifikovat látky v odpadních vodách, ověřit reálné náklady na modernizaci čističek a spravedlivě rozdělit odpovědnost mezi znečišťovatele. Především by ale měla posoudit, jak nové povinnosti ovlivní dostupnost a cenu léků pro pacienty. Do té doby chtějí europoslanci zavést režim „zastavení hodin“ pro veškeré finanční závazky vyplývající ze směrnice.

Pravo-levý rozkol

Hlasování odhalilo hluboké politické příkopy. Podle federace provozovatelů vodovodů a kanalizací EurEau podpořily odklad pravicové a konzervativní frakce (EPP, ECR, PfE a ESN). Naopak socialisté, liberálové, zelení a levice hlasovali pro okamžité zavedení v plném rozsahu. Cíle směrnice jako takové sice Parlament neodmítá, kritici však varují před přenesením finanční zátěže na daňové poplatníky.

„EPP v alianci s krajní pravicí pracuje proti místním komunitám ve své ideologické touze roztrhat pravidla na úkor našich vodních toků a veřejného zdraví. Občané budou nuceni platit účet za znečištění způsobené farmaceutickými a kosmetickými produkty. Dodavatelé pitné vody budou muset vynaložit miliony na odstraňování stopových látek,“ vyslovila se zelená členka Výboru pro životní prostředí Jutta Paulusová.

Před odkladem varuje i samotná federace EurEau. Pozastavení pravidel spor o náklady podle ní nevyřeší, pouze účet přesune na vodohospodáře, samosprávy a lokální podniky. Upozorňuje navíc, že výrobci sídlící mimo EU by se tak placení poplatků zcela vyhnuli.

Průmysl se brání: Výpočty Evropské komise jsou chybné

Zástupci dotčených odvětví naopak výsledek hlasování vítají. Čtyři velké průmyslové asociace (Cosmetics Europe, EFPIA, AESGP a Medicines for Europe) dlouhodobě tlačily na revizi s argumentem, že vědecké podklady Evropské komise jsou chybné. Tvrdí, že Brusel nadhodnotil podíl farmacie a kosmetiky na toxickém zatížení vod a nesprávně přiřadil znečišťující látky jednotlivým sektorům.

Zatímco Evropská komise odhadovala roční náklady na modernizaci čistíren do roku 2045 na 1,4 miliardy eur, národní analýzy hovoří o troj až pětinásobku. Reálně tak může jít až o 7 miliard eur ročně. Průmysl navíc upozorňuje, že ceny léčiv jsou často regulované fixními stropy, a firmy tak nemohou zvýšené náklady promítnout do koncových cen. To by pak vedlo k jejich stahování z trhu.

Mohlo by vás zajímat

„Evropa nemůže ohrozit přístup k esenciálním lékům pro miliony pacientů na základě chybné metodiky a nedostatečné důkazní základny,“ tvrdí generální ředitel Medicines for Europe Adrian van den Hoven. Podporu rozhodnutí projevila také generální ředitelka EFPIA Nathalie Mollová. „Výsledek je krok správným směrem. Průmysl směrnici podporuje za předpokladu, že bude implementovaná spravedlivě a proporcionálně.“

Ministři zdravotnictví nabádají k opatrnosti

Krok Evropského parlamentu navazuje na sílící tlak ze strany národních vlád. Na nedávném zasedání Rady pro zdravotnictví (EPSCO) vzneslo obavy z nedostatku léků Německo, přičemž jej podpořila široká koalice dalších 13 států včetně České republiky, Rakouska, Itálie či Polska. Itálie přímo požádala o novou, transparentní studii a pobaltské státy varovaly, že nejhůře postižené budou malé trhy.

Eurokomisař pro zdraví Olivér Várhelyi potvrdil, že riziko výpadků v dodávkách léků oficiálně zmínilo už nejméně 16 členských států. Přestože prosincová studie Evropské komise tvrdí, že náklady by měly odpovídat původním odhadům, Várhelyi uznal přetrvávající nejistoty, protože státy zatím nedokážou přesně určit, kolik menších čističek bude pokročilé technologie potřebovat. Požadavek ministrů na ekonomickou udržitelnost a předvídatelnost označil za „zcela legitimní“ a vyzval státy k monitorování situace.

Revidovaná směrnice o čištění městských odpadních vod vstoupila v platnost 1. ledna 2025. První vlna modernizace čističek by měla začít v prosinci 2033 a plné pokrytí bylo naplánováno do roku 2045. Výrobci léků a kosmetiky měli podle původních plánů začít hradit 80 % nákladů už od konce roku 2028. Současný odpor zákonodárců i vlád však dává jasně najevo, že ekologické ambice narazily na tvrdou realitu dostupnosti zdravotní péče.

Článek byl převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.