Pražská onkologická centra se připravují na rostoucí nároky v péči o onkologické pacienty. Vedle rozšiřování kapacit musí zajistit dostatek zdravotníků, zkrátit cestu k diagnóze a posílit prevenci, která může část nádorových onemocnění zachytit včas nebo jim předejít. Jaké jsou plány přednostů klinik?
První díl našeho seriálu se věnoval budoucímu uspořádání pražské onkologické sítě. Vedle debaty o rolích jednotlivých center ale přednostové onkologických klinik upozorňují i na praktické výzvy, které o kvalitě péče v příštích letech rovněž rozhodnou.
Nejde jen o budovy, ale i o personál
Podle přednostky Onkologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice Radky Lohynské je většina pražských komplexních onkologických center dlouhodobě kapacitně saturována. Se stárnutím populace se podle ní musí onkologické kapacity v dalších desetiletích dále navyšovat. I proto Thomayerova nemocnice rozšiřuje denní stacionář, radioterapii i personální kapacity.
Vedle rozšiřování prostor je významnou výzvou podle přednosty Onkologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice Michala Vočky také personální stabilita.
„Moderní onkologie je mimořádně náročná na lékaře, sestry, koordinátory, genetiky, molekulární biology, patology, radiology, psychology i další profese. Pokud chceme poskytovat péči evropské úrovně, musíme chránit nejen přístrojové a lékové kapacity, ale také týmy, které tuto péči skutečně nesou,“ uvedl.
Rozhodující je rychlost diagnostiky
Na rozšíření kapacit se připravuje také Fakultní nemocnice v Motole, a to v souvislosti se vznikem Národního onkologického centra. Nové pracoviště má soustředit odborníky i technologie na jedno místo a vytvořit prostor pro další rozvoj personalizované medicíny i klinického výzkumu. Podle přednosty Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Tomáše Büchlera nové prostředí umožní lepší koordinaci léčby, větší komfort pacientů i efektivnější spolupráci jednotlivých odborností.
Vedle samotných kapacit upozorňuje Büchler i na význam rychlé diagnostiky a zahájení léčby. „Naší hlavní prioritou je zkrátit dobu od podezření na nádorové onemocnění k diagnóze a zahájení léčby, aby pacienti dostali potřebnou péči co nejrychleji a bez zbytečných odkladů,“ uvedl.
Podle odborníků bude stále větší význam mít také koordinace jednotlivých kroků péče a spolupráce mezi specializacemi. Právě návaznost diagnostiky, chirurgie, systémové léčby nebo radioterapie rozhoduje o tom, jak rychle se pacient dostane k optimální léčbě.
Bez prevence tlak na systém nepoleví
Vedle rozšiřování kapacit upozorňují oslovení přednostové také na význam prevence a časného záchytu nádorových onemocnění. Radka Lohynská upozorňuje, že na Praze 4 zůstává účast v preventivních onkologických programech nízká. A to se následně odráží ve vyšším podílu pokročilých stadií onemocnění.
„Výzvou zůstává dosažení vysoké proočkovanosti proti vysoce rizikovým papilomavirům a eliminace rizikového chování obyvatel, jako je kouření a nadměrný příjem alkoholu, včetně redukce obezity. To by přispělo ke snížení onkologické zátěže a zlepšení celkové zdravotní situace,“ dodala.
Také vznikající Národní onkologické centrum chce vedle léčby posílit preventivní programy a screeningová vyšetření. Ty podle Büchlera mohou přispět k dřívějšímu záchytu nádorových onemocnění a ke zlepšení výsledků léčby.
