Naše děti mají vychovávat rodiče, ne dravé algoritmy. EU chystá tvrdá věková omezení

Na sociální sítě a další digitální platformy až po 13. narozeninách a větší samostatnost s přibývajícím věkem. Postupný přístup dětí k digitálnímu světu doporučuje dlouho očekávaná zpráva expertů EU. Odpovědnost by podle ní měli převzít provozovatelé, aby zajistili větší bezpečnost svých digitálních služeb pro nezletilé.

„Tato zpráva přichází v jedinečném okamžiku. Vyslechli jsme názory rodičů, pedagogů, odborníků i mladých lidí. Seznámili jsme se se zkušenostmi našich partnerů i členských států. Nyní je třeba jednat na evropské úrovni,“ konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. A řekla, že Evropská komise předloží po létě návrhy týkající se přiměřeného věku přístupu k sociálním médiím.

Ursula von der Leyenová během svého projevu o stavu Unie v roce 2025 oznámila vytvoření expertní skupiny. Nyní, po zhruba třech a půl měsících, představili její dva spolupředsedové, Jörg M. Fegert a Maria Melchiorová, závěrečná doporučení po konzultaci s širší skupinou odborníků.

Různý věk, různý přístup

Zpráva nezachází se všemi osobami mladšími 18 let stejně. Navrhuje postupný přechod k digitální samostatnosti. „Domnívám se, že musíme zvážit postupný přístup pro různé věkové skupiny,“ uvedla Von der Leyenová.

U dětí od narození do 2 let zpráva rodičům a pečovatelům doporučuje úplně se vyhýbat používání digitálních zařízení s obrazovkou.

Ve věku od 3 do 5 let by se digitální zařízení měla používat pouze v přítomnosti dospělého, s časovým omezením a pouze s obsahem vhodným pro daný věk.

Ve věku od 6 do 9 let by se sociální sítě a videohry měly i nadále používat pouze se souhlasem a pod dohledem rodičů, s časovým omezením, obsahem vhodným pro daný věk a rodičovskou kontrolou.

Mohlo by vás zajímat

V ZPMV dostala 21 milionů, v nové práci skončila hned ve zkušebce. VFN s ní bleskově zametla

We need age-appropriate restrictions on platforms.

This is not about whether children can access social media.

It is about when social media can access our children.

For a safer start online for every child ↓ https://t.co/QheuC3gFzx

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) July 13, 2026

Období mezi 10. a 12. rokem je považováno za obzvláště citlivé. Participace na internetu nabývá ze sociálního hlediska na významu, děti však zůstávají zranitelné. Zpráva proto doporučuje, aby děti mladší 13 let neměly samostatný přístup k sociálním sítím a dalším digitálním platformám. Právě v tom však spočívá jedna z hlavních praktických výzev tohoto návrhu: rodičovský dohled není všude stejný. Někteří mají více času, digitálních znalostí a sebevědomí než ostatní.

Digitální samostatnost až v 18 letech

Od 13 let by dospívající měli postupně získávat větší nezávislost. Rodičovská kontrola se totiž v tomto věku stává méně účinnou. Poradenství, dialog, mediální gramotnost a bezpečnější design platforem naopak nabývají na významu.

Mnohé velké platformy, jako například Meta (provozovatel Facebooku a Instagramu, pozn. red.), už omezují přístup uživatelům mladším 13 let. Tyto podmínky jsou však často obcházeny nebo nedostatečně prosazovány.

Ve věku mezi 16 a 18 lety by starší dospívající měli být obecně schopni využívat digitální služby vhodné pro jejich věk samostatněji. K dispozici by jim přitom mělo nadále být i poradenství, snadný přístup k mechanismům podpory a podávání stížností. V 18 letech by uživatelé dosáhli plné digitální samostatnosti.

Kromě věkových omezení zpráva vyzývá k tomu, aby on-line služby byly už od samého počátku navrženy tak, aby byly bezpečné pro všechny, a zabývá se škodlivými funkcemi, jako je nekonečné scrollování, automatické přehrávání, push notifikace a problematická personalizovaná doporučení.

4 až 6 hodin u obrazovek

Doporučení zprávy se ale nezaměřují jen na sociální média. Používají termín „sociální média+“ k popisu všech digitálních služeb, které mohou nezletilé vystavit nevhodnému obsahu. Do tohoto termínu se vejdou například obchody s aplikacemi, služby pro sdílení videí, některé počítačové hry a potenciálně rizikové systémy umělé inteligence, jako jsou AI společníci.

Například herní platformy mohou kombinovat návykové herní mechanismy s rizikem sexuálního groomingu (proces, při kterém si pachatel záměrně buduje důvěrný vztah s dítětem nebo mladistvým s cílem sexuálního zneužití, pozn. red.).

Von der Leyenová tuto problematiku představila jako otázku rozsahu a naléhavosti. Mladí lidé po celé Evropě podle ní tráví před obrazovkami a displeji 4 až 6 hodin denně. Rodiče pociťují u dětí důsledky v podobě nedostatku spánku, deprese, úzkosti, kyberšikany a vystavení škodlivému obsahu. „Nejde o to, jestli mají děti přístup k sociálním sítím. Jde o to, zda a kdy mají sociální sítě přístup k našim dětem,“ komentovala to předsedkyně Evropské komise.

Problémem je roztříštěná digitální éra

Společný minimální standard by podle autorů zprávy snížil roztříštěnost jednotného trhu a zaručil dětem základní úroveň ochrany bez ohledu na to, kde žijí. Členské státy EU se však už ubírají různými směry.

Francie prosazuje věkovou hranici 15 let. Řecko oznámilo plány na omezení pro děti mladší 15 let, zatímco Dánsko zvažuje vyšší věkovou hranici s možnými výjimkami pro rodiče. Německo, Rakousko, Švédsko, Španělsko a některé části Belgie rovněž diskutovaly o různých modelech nebo je už vypracovaly.

Zpráva, která má roztříštěnost mírnit, nepřekvapivě vyvolává reakce některých politických skupin. Skupina Renew vyzývá předsedkyni Evropské komise, aby sociální média prohlásila za stav ohrožení veřejného zdraví a jednala v souladu s doporučeními zprávy.

„Skutečné řešení musí být evropské: harmonizovaná digitální většina, nikoli 27 různých přístupů, z nichž by ve skutečnosti těžily především velké technologické společnosti. Vyzývám předsedkyni Von der Leyenovou, aby tuto připomínku co nejrychleji proměnila v konkrétní legislativní návrh,“ uvedla europoslankyně Veronika Cifrová Ostrihoňová (Renew/SVK).

„V Evropě věříme, že naše děti vychovávají rodiče, a ne dravé algoritmy. Je třeba zdůrazňovat, že sociální sítě nejsou hračka. I když je v konečném důsledku na rodičích, aby rozhodli, kdy děti dostanou svůj první smartphone, už nyní panuje shoda na tom, že je třeba stanovit minimální věk, od kterého se děti mohou registrovat na sociálních sítích,“ zdůraznila Von der Leyenová.

Austrálie – příklad toho, co nefunguje

Zpráva se zamýšlí i nad tím, jak ověřovat identitu uživatelů. A konstatuje, že systém, který by vyžadoval, aby každý Evropan nahrál svůj pas, občanský průkaz nebo sken obličeje několika soukromým společnostem, by představoval vážná rizika pro soukromí a bezpečnost. Mohlo by to také poskytnout platformám sociálních médií ještě více informací o jejich uživatelích.

Panel doporučuje, aby platformy nezpracovávaly doklady totožnosti nebo biometrická data za účelem odhadu věku. Konkrétně podporuje důkazy s nulovou znalostí: kryptografické metody, které systému umožňují ověřit, zda daná osoba splňuje věkovou hranici, aniž by byla odhalena její totožnost nebo přesné datum narození.

Komise v dubnu představila svůj vlastní open-source systém ověřování věku, který byl podle ní už technicky připravený. Jeho bezpečnost však byla rychle odhalena jako slabá. Bezpečnostní výzkumník Paul Moore předvedl, že aplikaci lze kompromitovat za méně než dvě minuty pouhou úpravou její konfigurace.

Pro Evropu představuje inspiraci i varování Austrálie. Ta jako první zemí schválila legislativu zakazující osobám mladším 16 let mít účty na sociálních sítích. První zjištění však naznačují, že opatření není účinné, protože více než čtyři z pěti dětí a dospívajících mladších 16 let pokračují v používání sociálních médií i tři měsíce po vstupu omezení v platnost. Děti mohou zadat falešné datum narození, používat účet jiné osoby, založit si druhý profil nebo přejít na službu, která nespadá do působnosti zákona.

Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.