Rozdělení pacientů podle rizika, jasně popsaná cesta mezi praktiky, ambulancemi a centry a na ni navázané změny v úhradách. To je spolu s posílením primární prevence podle plátců cesta, jak zefektivnit tuzemskou kardiologii. Na 4. ročníku Kardiologické konference Zdravotnického deníku to řekli ředitelé Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivan Duškov a České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) David Šmehlík.

Primární prevenci označil za jeden z pilířů fungující kardiologické péče ředitel VZP Ivan Duškov. A ujistil, že se největší tuzemský plátce chce na primární kardiovaskulární prevenci maximálně soustředit. „Data jasně ukazují, že změna životního stylu a změna způsobu stravování mají poměrně rychlý dopad na prognózu pacienta. Proto chceme pojištěnce maximálně motivovat a bonifikovat,“ řekl.

Co se malusů týče, je skeptický. Možnost malusů se podle něj často otevírá, protože jde o „drsně mediální téma“, Duškov ale nepředpokládá, že by v horizontu příštích 10 let k aplikaci malusů plátci sáhli.

Úvodní panel probral propojování zdravotních a sociálních dat, nedostatky v řízení péče nebo to, kdo má nést odpovědnost za koordinaci péče o rizikové pacienty. Diskutovali v něm (zleva): místopředseda a předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart a Petr Ošťádal, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ředitel České průmyslové zdravotní pojišťovny David Šmehlík, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek a zakladatel a partner Advance Healthcare Management Consulting Pavel Hroboň. Foto: Vít Šimánek

Ředitel VZP ale také zmínil zásadní přetrvávající negativum. „U části rezistentních pojištěnců, která nás stojí zpravidla nejvíce, protože to jsou polymorbidní chronici, se mindset mění naprosto nejhůř. U nich musíme najít nějaké jiné strategie. Protože je problém je k žádoucímu chování ‚zlomit‘. Přitom víme, že bychom změnou jejich chování ušetřili. A to spoustu nejen zdravotních, ale i socioekonomických nákladů, které jsou astronomické,“ upozornil Duškov.

Popsat cestu pacienta „nahoru“ i „dolů“

Zapojení a motivování pacientů označil za zásadní také ředitel ČPZP David Šmehlík. A doplnil, že pro tento účel jeho pojišťovna také připravuje některé nové programy i změny v programech stávajících.

Šmehlík otevřel i další téma, které nyní silně rezonuje nejen českou kardiologií. „Víme a máme vyzkoušeno, že cestou do budoucna je multioborová guideline, která bude stratifikovat pacienty a riziko těžšího onemocnění. Musíme jasně určit, o kterého pacienta se stará který lékař. Určit roli primární péče, kardiologických ambulancí i specializovaných center,“ uvedl ředitel ČPZP.

Ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi naslouchají (zleva) ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov a ředitel České průmyslové zdravotní pojišťovny David Šmehlík. Foto: Vít Šimánek

Nutné je podle něj jasně popsat cestu pacienta systémem „nahoru“ směrem ke specializované péči, ale také cestu zpátky směrem k péči praktiků, pokud už pacient nebude specializovanou péči potřebovat. „Kapacitně už není vzhledem k demografické situaci možné, aby všichni dělali totéž,“ dodal Šmehlík.

Až se ono popsání cesty pacienta povede, mohou podle něj začít plátci plnit složitý úkol – nastolit debatu o tom, jak nastavit úhrady. „Debata bude složitá, ale řešení je jednoduché – nejvíce budeme platit za péči o nejtěžší pacienty. Je jasné, že péče špičkových expertů ve specializovaném centru, kteří se starají o nejtěžší polymorbidní pacienty, má jinou hodnotu než péče praktického lékaře o nekomplikovaného pacienta,“ řekl ředitel ČPZP.

Mohlo by vás zajímat

Že takový postup funguje, ukazují podle něj zkušenosti z jiných oblastí, jako příklad jmenoval diabetologii. Šmehlík upozornil i na to, že žádný z uvedených kroků nelze praktikovat bez spolupráce s odbornou společností. A také bez – už zmíněného – většího zapojení pacientů.

Spravedlivě „rozškatulkovat“ pacienty

Ani stratifikace pacientů ale nebude snadným oříškem k rozlousknutí. Jak totiž upozornil místopředseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart, při připomínkování Národního kardiovaskulárního plánu bylo nejostřeji připomínkováno právě to, jak bude stratifikace v praxi probíhat a jak bude zajištěno spravedlivé nastavení úhrad. To je přitom pro odbornou společnost téma zcela zásadní.

Auditorium konference si užívalo zajímavé přednášky a diskuse v prostorách pražského Břevnovského kláštera. Foto: Vít Šimánek

„Jsem velmi rád za diskusi na toto téma, protože se bez ní dál nepohneme. Pro nás je klíčové naplno využít kapacitu ambulantních specialistů a specializovaných pracovišť. Zaléčit pacienty podle doporučených postupů. Zároveň ale nechceme, aby se pacienti ‚zasekli‘ u ambulantních specialistů. Musí doputovat zpátky k praktickému lékaři, protože trpí dalšími chorobami a své komorbidity potřebují léčit někde jinde. Praktický lékař se musí postarat i o pacientovu prevenci,“ vysvětlil Linhart. A doplnil, že proto vítá i rozvolnění preskripčních omezení.

Zapojení pacientů pokládá, stejně jako šéfové zdravotních pojišťoven, za rozdílový faktor také předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal. „Stále přetrvává obrovský rozdíl mezi pacienty v České republice a pacienty na západ od nás. Rozdíl v uvědomění si, že jsme každý sám odpovědný za své zdraví. Čeští pacienti zůstávají pasivní, nechají si namluvit cokoli a bez jakékoli vlastní aktivity proplouvají systémem,“ řekl v diskusi.

Pohled pacientů přinesla předsedkyně České aliance pro kardiovaskulární onemocnění Kristýna Čillíková. Foto: Vít Šimánek

Jakoukoli aktivitu plátců v oblasti finančního zainteresování pacientů proto Ošťádal vítá. „Pokud se totiž pacient odmítá léčit, my ho k tomu nedonutíme a on léky prostě užívat nebude. Pacienty informujeme a upozorňujeme na zdravotní rizika, ale prostě to nestačí. Takže jakákoli cesta, jak pacienta vtáhnout do hry, může celému systému zásadně pomoci,“ upozornil Ošťádal.

Koordinátoři péče přímo v pojišťovně

Ředitel VZP Ivan Duškov označil za nesmírně důležitou také debatu o konceptu koordinátorů péče, který ve své přednášce popisoval Pavel Hroboň, zakladatel a partner Advance Healthcare Management Consulting. „Máme namyšlené inovativní projekty v oblasti kardiovaskulárních onemocnění. Chceme pilotovat projekty typu vzdáleného telemonitoringu například po akutních zákrocích. Sledování dat bychom rádi dělali právě prostřednictvím koordinátorů péče. A ty chceme mít u nás v pojišťovně,“ vysvětlil Duškov.

Připomněl, že jde o jiný koncept než například u onkologické péče, kde již dnes koordinátoři běžně působí v komplexních onkologických centrech. „Ale myslím, že v oblasti našich pilotních projektů bychom mohli zahrnout i naše zaměstnance,“ řekl ředitel VZP.

Personální kapacity na to podle něj největší tuzemská zdravotní pojišťovna najde i díky elektronizaci. „Doufám, že budeme ve VZP digitalizovat. Takže zaměstnancům odpadne spousta agendy, kterou dnes musejí vykonávat manuálně. Naši zaměstnanci jsou vysoce kompetentní, proto je škoda je nevyužívat jiným způsobem. A tam vidím prostor pro koordinátory péče, jednoznačně i v oblasti kardiovaskulárních onemocnění,“ vysvětlil.