Péči o duševní zdraví dětí paralyzuje nedostatek dětských psychiatrů. Vláda proto chystá radikální změnu. Do boje za psychickou pohodu dětí nově masivně zapojí i ministerstvo školství. Cílem je zachytit problémy včas a ulevit přetíženým ordinacím dřív, než bude pozdě. Problematice se věnovalo sympozium Zdravotnického deníku Duševní zdraví v Česku: aktuální výzvy.

Vláda na svém zasedání v minulém týdnu posvětila aktualizované znění strategie pro duševní zdraví do roku 2030. Materiál se nově mnohem více soustředí na duševní zdraví dětí, které se během covidu dostalo do tristního stavu. A už se nevrátilo do původního stavu.

„Doplnila se celá oblast školství, která zavádí do škol preventivní aktivity. Dotýká se vzdělávání pedagogů, kam je potřeba oblast duševního zdraví vnést mnohem masivněji. A také využití kompetencí všech podpůrných pozic ve školách a jejich dobrého provázání, aby každý věděl, co má dělat a jakou má roli v duševním zdraví. Jde o metodiky prevence, školní psychology, sociálních pedagogy, provázání s prací školských podpůrných pracovišť a dalších institucí,“ přibližuje národní koordinátorka politiky duševního zdraví Dita Protopopová.

Podle ní jsou přitom plány ministerstva školství velmi ambiciózní. Síť by tak měla fungovat na každé škole. A propojení je nutné i směrem do zdravotnictví a sociální sféry.

„Je tu i výhled do sportu, kde by měli být trenéři, kteří nebudou iatrogenizovat. A směřuje to i do našeho systému krizových pracovníků, krizových center, sesterského týmu, psychologů a psychiatrů,“ vypočítává psychiatr Martin Hollý z Centra duševní rehabilitace v Berouně.

Prachmizerně ocenění metodici prevence

K tomu, aby šlo potenciál školství plně využít, ovšem musíme udělat kus práce. Příkladem za všechny jsou školní metodici prevence.

„To jsou normální pedagogové, kteří by jen na část svého úvazku měli dělat preventivní práci. Nemají ale při tom sníženou vyučovací povinnost. A není to dobře kompenzováno ani finančně, protože za to mají měsíčně příplatek asi 2 tisíce korun. Ministerstvo školství proto teď chce celý systém redesignovat,“ načrtává Protopopová.

Zapojení dalších profesí podporují i pojišťovny

Silnější zapojení resortu školství vítají i zdravotní pojišťovny. Právě tam je totiž velký prostor pro prevenci, díky které lze zabránit podstatně nákladnější léčbě. „Důležitý je také koncept sebepéče jako nácvik individuálních technik. Dnes ve společnosti převažuje přístup paternalismu, kdy rádi chodíme za odborníkem, protože si sami se sebou nevíme rady,“ podotýká ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivan Duškov. Zároveň ovšem zdůrazňuje, že by se určitě neměl sám léčit někdo s těžkou depresí. Techniky lze využít u lehčích problémů.

A VZP také podporuje větší zapojení dalších profesí než jen lékařů. To ostatně dokázala už za covidu, kdy spustila příspěvky na psychosociální podporu, které běží dodnes a je o ně rostoucí zájem.

Mohlo by vás zajímat

„Péče se musí mezi pracovníky v multidisciplinárním týmu rozložit. To je cesta, když nemáme vysoce specializovaný personál,“ poukazuje Duškov.

Podle něj tak například školení zvyšující kompetence sociálních pracovníků tak, aby zvládli pracovat s lehkými začínajícími duševními poruchami, může ušetřit kapacity psychiatrů a klinických psychologů.

Bez multidisciplinární spolupráce se neobejdeme

„Cestou je multidisciplinární práce. Nějaké kompetence budou mít školní pracovníci, kteří se naučí krátké intervence. Teď pracujeme s praktickými dětskými lékaři, aby i oni uměli krátké intervence a mohli ošetřit začínající problémy. A velmi zajímavá věc jsou mladí peer pracovníci, tedy lidé, kteří si něčím prošli a chtějí pomáhat,“ popisuje Protopopová.

Podle Hollého ale musíme posílit důvěru v provázanost systému. „Ani zdravotní systém není dostatečně provázaný. Jde o jeden z bloků, proč běžný psychiatr pacienta nedeleguje dál. Neví, jak s někým bude komplikovaně komunikovat a sdílet informace,“ poukazuje.

K tématu

S tím by mohla pomoci elektronizace, díky níž by se na sebe mohly jednotlivé složky více spolehnout. Zároveň podle Hollého potřebujeme posílit nadresortní charakter péče, a to i v tom duchu, že školství a sociální služby na sebe budou se zdravotnictvím navazovat. „Měl by je propojit společný étos. Musíme se přestat hádat o to, který étos je ten správný,“ dodává.

Musíme hlídat kvalitu

Taková spolupráce by ve finále znamenala, že nebudeme potřebovat tolik psychiatrů či klinických psychologů. „Pokud sociál pracuje se školstvím a zdravotnictvím třeba na úrovni obcí s rozšířenou působností či kraje, kde si tři odbory sednou a péči provazují, najednou vidíte, že odborníků není třeba tolik. Když systém provážeme a každý tam dá svou kompetenci, nepotřebujeme tak moc těch nejvzdělanějších. Změnit přístup v hlavách lidí je ale těžké,“ potvrzuje Protopopová.

Zdravotníci totiž podle ní mají velký pocit zodpovědnosti a mnohdy obavy předat pacienty třeba do péče některé neziskové organizace. Proto v systému potřebujeme nastavit kritéria kvality, abychom zajistili, že je péče bezpečná.

„V akčním plánu máme posuzování kvality služeb i z lidskoprávního hlediska. To je u duševního zdraví velmi důležité,“ konstatuje Protopopová.

Prevence se může i 24x vrátit

Školství (a nejen ono) ale na změny ještě musí najít peníze. Z celkových více než deseti miliard, které na naplňování strategie pro duševní zdraví do roku 2030 potřebujeme, nejsou zatím zajištěny zdroje na 1,5 miliardy. Povětšinou právě v oblasti školství. Ekonomické analýzy ovšem jasně potvrzují, že najít tyto peníze se nám vyplatí.

„Studie týkající se nákladů na duševní zdraví ukazují, že nejhorší je pozdní záchyt, chybějící prevence a dlouhé čekací doby. A pokud existuje systém, ve kterém se vyskytují všechny tyhle tři věci najednou, což ten náš asi je, tak se nesčítají, ale násobí. Ekonomický efekt není 3+3+3=9, ale 3x3x3=27. Oceňovat společenské náklady není triviální, protože řada věcí, které nikdo nemusí platit, se ve společnosti projeví. A prevence se samozřejmě vyplatí. Některé studie dokonce ukazují, že jeden investovaný dolar do primární prevence u mladistvých může mít v dlouhodobém horizontu přínos 24 dolarů. Buď člověku snížíte produktivitu práce, což se s ním táhne celý život. Nebo mu jí zvýšíte, a on každý rok do společné kasičky přivává,“ dodává výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod.

Zapojení ministerstva školství a kapacit mimo systém zdravotnictví se budeme věnovat v dalším dnech.

Poděkování za podporu sympozia patří Všeobecné zdravotní pojišťovně.