Boj o očkování v lékárnách: Ministerstvo tlačí změnu, Šťastný i lékařská komora trvají na stopce

Snazší cesta k vakcíně, která by měla přinést desetiprocentní zvýšení proočkovanosti proti chřipce či covidu. To je cílem novely zákona o ochraně veřejného zdraví, která mimo jiné zavádí očkování v lékárnách. Proti se však staví Česká lékařská komora i ministr Boris Šťastný (Motoristé). A řadu rozporů má ministerstvo zdravotnictví také s Hospodářskou komorou.

Proti očkování v lékárnách se dlouhodobě staví Česká lékařská komora. Ta místo toho prosazuje možnost očkovat pro všechny lékaře, usnadnit jim pořizování očkovacích látek, hradit vakcínu proti chřipce z pojištění a podpořit vakcinaci velkou celostátní kampaní. Její připomínku (a také připomínku ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného), že by nemělo docházet k rozšiřování některých kompetencí lékařů i na nelékařské zdravotníky, ale ministerstvo neakceptovalo.

„Předkladatel nesouhlasí s názorem, že navrhovaná úprava představuje nesystémové rozšiřování kompetencí. Naopak novela zákona jasně vymezuje okruh očkování, stanoví požadavky na odbornou způsobilost osob provádějících očkování, povinnost pro farmaceuty absolvovat příslušnou odbornou přípravu a požadavky na technické a věcné vybavení,“ reaguje resort na výtky ČLK.

ČLK, stejně jako Šťastný, ovšem na požadavku neočkovat v lékárnách trvá. Připomínka tak putuje dál s rozporem, stejně jako definice lékárenské péče, do které ministerstvo navrátilo zahrnutí služeb v oblasti prevence, včasného rozpoznávání onemocnění a podpory zdraví.

Ministerstvo ale na základě připomínek upravilo znění novely tak, aby lékař s odbornou způsobilostí a na základě připomínky České stomatologické komory také zubař mohli provádět a indikovat očkování, aniž by museli absolvovat speciální kurz. Ten měla původní verze jako podmínku.

Sestry v novele stále nejsou

Další sadu rozporů má resort s Hospodářskou komorou. Ta mu vytkla, že z okruhu očkujících vynechává sestry, ačkoliv už dnes běžně po indikaci lékaře úkon provádějí.

„Návrh zákona se v této fázi zaměřuje na úpravu vybraných kompetencí lékařů, zubních lékařů a farmaceutů. Otázka dalšího rozšiřování kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků, včetně samostatného očkování všeobecnými sestrami s příslušnou specializací či pokročilou praxí, se řeší v rámci samostatně připravovaných změn právní úpravy nelékařských zdravotnických povolání,“ píše ministerstvo s tím, že stávající praxe se u sester nijak nemění.

S vypořádáním ovšem komora nesouhlasí. Mimo jiné proto, že jde o novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, ne o postgraduálním vzdělávání lékařů, zubařů a lékárníků. Celé zařazení změny je tak podle ní nesprávné a zakládá duplicity.

Mohlo by vás zajímat

Otce redukujeme na pytlík spermií. Plánovaná změna ignoruje práva dětí, varuje expertka

Příslušný paragraf zároveň podle komory „obsahuje taxativní výčet profesí, které jsou oprávněny provádět dobrovolné očkování. Jelikož sestra v tomto výčtu chybí, logicky není k očkování oprávněna. Aby platilo, co ministerstvo zdravotnictví tvrdí, musel by výčet být demonstrativní,“ uvádí v reakci na odmítnutí připomínky.

Kurzy pro lékárníky má pořádat pouze IPVZ

Shoda dále nepanuje na tom, kdo by měl organizovat kurzy pro lékárníky. Tím, že nakonec zůstane zachovaná nutnost ho absolvovat jen u lékárníků, měla by podle ministerstva odpadnout obava, že Institut pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) nezvládne kurzy zorganizovat v dostatečném počtu. „V případě, že aplikační praxe v budoucnu prokáže potřebu rozšíření okruhu subjektů oprávněných kurz organizovat a pořádat, bude možné tuto otázku znovu vyhodnotit,“ reaguje ministerstvo.

Jenže Hospodářská komora výlučnou pravomoc pořádání kurzů ze strany IPVZ nebere. Podle ní vychází výhradní svěření z Vědecké rady farmaceutů, která je ale poradním orgánem ředitelky IPVZ. Zároveň bychom podle komory měli oddělit definování odborného standardu od otázky organizačního monopolu.

A ministerstvo podle ní dostatečně nevyvrátilo ani obavy ohledně kapacit. „V České republice aktuálně působí až 9 500 farmaceutů. I kdyby se jich přihlásilo byť jen 50 %, stále se bavíme o potenciálním náporu tisíců zájemců. Zůstává tedy otázkou, jakým konkrétním způsobem se IPVZ dokáže s takovým náporem ve smysluplném rozsahu a v přijatelném čase vypořádat. Pokud by tento monopolní model narazil na kapacitní limity, mohlo by to zbytečně zbrzdit samotný cíl novely – tedy rychlé zapojení lékáren do očkování a zvýšení proočkovanosti populace,“ konstatuje komora.

Je požadavek pětileté platnosti kurzu opodstatněný?

Ta také v dalším rozporu trvá na zrušení pětileté platnosti kurzu pro lékárníky. Podle ní není žádný důvod, aby ten samý kurz opakovali, pokud po celou dobu aktivně očkují. Otázku udržování erudice u nich ministerstvo může zajistit cestami, které nebudou tak administrativně zatěžující.

Rozpor zůstává i u požadavku, aby ministerstvo jasně uvedlo, zda očkování v lékárně vyžaduje předpis lékaře. Podle resortu je recept potřeba k výdeji, ne k použití látky, kterou sama lékárna objednává a skladuje. S tímto výkladem ale komora nesouhlasí.

Další rozpor panuje u žádosti nahradit povolování očkování mimo zdravotnické zařízení mechanismem oznamovacím. Povolení příslušným správním orgánem totiž podle Hospodářské komory představuje významnou administrativní bariéru. Ministerstvo ale nepovažuje za vhodné vytvářet pro očkování v lékárnách zvláštní výjimku ze stávajícího systému.

„Takový postup by vedl k narušení jednotného režimu poskytování zdravotních služeb mimo zdravotnické zařízení a k vytvoření odlišných pravidel pro jednotlivé typy zdravotních služeb bez dostatečného věcného odůvodnění. Současně je třeba zdůraznit, že účelem povolovacího řízení není vytvářet nepřiměřené administrativní překážky, ale ověřit splnění podmínek nezbytných pro bezpečné poskytování zdravotních služeb mimo zdravotnické zařízení,“ píše úřad.

Komora má ale za to, že i v oznamovacím režimu mohou orgány ochrany veřejného zdraví ověřit splnění podmínek pro bezpečné poskytování zdravotních služeb. Na připomínce tak trvá.

Konkrétní očkování zákon jmenovat nechce

I když ale u třech připomínkových míst zůstává rozpor, většinu připomínek se ministerstvu zdravotnictví povedlo vypořádat. Buď formou akceptace, nebo vysvětlení. Z některých míst například zazněl požadavek, aby zákon specifikoval očkování, která půjde dělat v lékárnách. Ve hře je nyní chřipka a covid.

„Navržené zmocnění k vymezení konkrétních očkování prováděcím právním předpisem je zvoleno záměrně. Cílem je vytvořit dostatečně flexibilní mechanismus, který umožní rychle reagovat v souladu s potřebou ochrany veřejného zdraví a na základě odborných poznatků. Nadto je okruh návrhem uváděného očkování vymezen tím, že se jedná o očkování, které není očkováním pravidelným, mimořádným nebo zvláštním,“ uvádí ministerstvo.

Další omezení stanovuje, že takto půjde očkovat jen lidi nad 18 let. Zároveň při stanovení konkrétních očkování vyjde resort jednak z medicinských poznatků, jednak z bezpečnostního profilu očkovacích látek.

Ministerstvo chce zvednout proočkovanost o 10 %

Na návrh ministerstva financí pak zdravotnictví do důvodové zprávy doplnilo předpoklad, že se navýší počet očkování o 10 % (plus spolu s tím i náklady z veřejného zdravotního pojištění). A odborům vyhovělo v požadavcích na prostory určené k provádění očkování. Do podmínek přidalo umyvadlo, aby si před očkováním šlo umýt ruce. A také prostor pro sledování osoby po aplikaci očkovací látky.

K připomínce ministerstva vnitra ohledně možností lékárníků aplikovat záchrannou medikaci v případě anafylaktického šoku zase zdravotnictví přislíbilo, že právě tuto oblast do náplně jejich kurzu zahrne.

„Součástí kurzu budou rovněž postupy pro rozpoznání a řešení akutních nežádoucích reakcí po očkování. Podrobné požadavky na vybavení pracoviště a zajištění bezpečnosti pacientů budou řešeny na úrovni prováděcího právního předpisu a kurikula kurzu, nikoliv zákona,“ dodává zdravotnictví.