Věk, kdy žena vstoupí do menopauzy, může souviset se zdravím jejího mozku i o desítky let později. U více než 2 600 žen našli odborníci souvislost mezi dřívější menopauzou, rychlejším kognitivním úbytkem a změnami bílé hmoty mozku. Výsledky zveřejnil časopis JAMA Network Open.
Hormonální změna, kterou menopauza přináší, se netýká jen reprodukčního systému. Pokles estrogenu ovlivňuje i propojení mozkových buněk i způsob, jakým produkují energii. Vědci proto už delší dobu zkoumají, zda může načasování menopauzy souviset také s pozdějším zdravím mozku. Nová studie, o níž informoval ScienceAlert, sledovala tento vztah celých 18 let.
Výzkumníci z USA využili zdravotní údaje 2 603 žen a porovnávali věk nástupu menopauzy s vývojem jejich kognitivních funkcí, paměti a výskytem Alzheimerovy choroby. Součástí výzkumu byly také opakované magnetické rezonance mozku u 774 žen.
U žen, které prodělaly menopauzu v mladším věku, vědci zaznamenali rychlejší pokles celkových kognitivních funkcí i epizodické paměti, tedy schopnosti vybavovat si osobní zážitky a události. Dřívější menopauza byla zároveň spojena s dřívějším nástupem Alzheimerovy choroby. Průměrný věk diagnózy Alzheimerovy choroby u účastnic, u nichž se onemocnění rozvinulo, činil 88,4 roku.
Změny bílé hmoty
Nejvýraznější souvislost vědci zaznamenali u takzvaných hyperintenzit bílé hmoty. Jde o světlé skvrny viditelné na snímcích mozku, které mohou signalizovat poškození drobných cév a změny bílé hmoty.
U žen s přirozenou menopauzou souvisel každý pětiletý rozdíl v jejím dřívějším nástupu s přibližně o 15 % větším objemem hyperintenzit bílé hmoty během následujících deseti let. Autoři zároveň zjistili, že souvislost mezi dřívějším věkem menopauzy a rychlejším hromaděním hyperintenzit bílé hmoty přetrvávala i o desítky let později.
Právě rozdíl mezi přirozenou a chirurgickou menopauzou výzkumníky zaujal. Rychlejší hromadění změn bílé hmoty bylo patrné u žen se spontánní menopauzou, zatímco u chirurgické menopauzy se stejná souvislost neprokázala. Autoři proto upozorňují, že význam může mít nejen samotný věk menopauzy, ale také způsob, jakým hormonální změna probíhá.
Co může souvislost vysvětlovat?
Výsledky neznamenají, že dřívější menopauza Alzheimerovu chorobu způsobuje. Dřívější nástup menopauzy může být například známkou rychlejšího biologického stárnutí, které se současně promítá do změn mozku. K objasnění toho, jakou roli v tomto vztahu hraje pokles estrogenu, proto bude zapotřebí dalšího výzkumu.
Podle autorů by věk nástupu menopauzy mohl být jedním z údajů, které lze znát už ve středním věku a později zohlednit při posuzování rizika kognitivního úbytku nebo demence. Sám o sobě ale nemůže předpovědět, zda konkrétní žena Alzheimerovou chorobou onemocní.
