Rostoucí agrese pacientů i návštěv vůči zdravotníkům nutí fakultní i nefakultní nemocnice k akci. Kromě posilování bezpečnostní techniky a dalších opatření spoléhají nemocnice i na fyzickou ostrahu. Jejich přístup se přitom výrazně liší. Někde sázejí na vlastní lidi, jinde na externí agentury. Zeptali jsme se i na to, kde a kdy plánují posilování počtu pracovníků ostrahy.

Fyzickou ostrahu zajišťují výhradně vlastními zaměstnanci ve FN Motol a Homolka. A s počtem členů ostrahy jsou momentálně spokojeni. „Současné personální nastavení považujeme za kapacitně vyhovující a neplánujeme jeho plošné navyšování. S rozvojem nemocnice a rozšiřováním provozů však přirozeně dochází k dílčímu posilování, například v souvislosti s připravovaným otevřením nových pracovišť, jako je Národní onkologické centrum,“ vysvětluje vedoucí Odboru pro vnitřní bezpečnost a krizové řízení Aneta Břízová.

Více než na posilování stavů kladou v Motole a Na Homolce důraz na zefektivňování práce současné ostrahy. „Dlouhodobě se zaměřujeme především na kvalitní přípravu, odbornou úroveň a efektivní využití stávajícího týmu,“ upřesňuje Břízová.

Změna režimu si žádá posily

Na posílení týmu pracovníků ochrany se chystá Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN). Tam připravují centralizaci bezpečnostních systémů do jednoho operátorského pracoviště, které bude fungovat v nepřetržitém režimu. A ten si vyžádá posily. „Bude nutné obsadit pozici operačního pracoviště a současně posílit naše mobilní patroly,“ vysvětluje tisková mluvčí VFN Marie Heřmánková.

Klademe silný akcent na místní a věcnou znalost, což externisté nejsou schopni vždy dodržet.

I v této pražské nemocnici se přitom spoléhají na „vlastní lidi“. „Naše zkušenosti s externími agenturami jsou spíše negativní a v našem modelu je kladen silný akcent na místní a věcnou znalost, což externisté nejsou schopni vždy dodržet,“ popisuje mluvčí.

Kvůli nárůstu agresivního chování vůči zaměstnancům nemocnice průběžně posiluje personální kapacity v oblasti bezpečnosti také Fakultní Thomayerova nemocnice. „Tento proces má podporu vedení nemocnice a probíhá kontinuálně podle aktuálních provozních a bezpečnostních potřeb,“ uvádí tiskový mluvčí Petr Sulek.

I v „Thomayerce“ sází ve strážní službě jen na vlastní zaměstnance. „Nevyužíváme externí agentury. Díky tomu můžeme lépe ovlivnit výběr pracovníků, jejich odbornou přípravu i znalost specifického prostředí nemocnice a vybírat osoby s odpovídajícími předpoklady pro práci ve zdravotnickém zařízení,“ vysvětluje mluvčí.

Mohlo by vás zajímat

Rozhoduje znalost prostředí a provozu

Nejinak je tomu ve FN Brno. „Zaměstnávání výhradně vlastních zaměstnanců nám umožňuje zajistit jednotnou odbornou přípravu pracovníků ostrahy, jasně nastavené postupy i jejich úzkou spolupráci se zdravotnickými pracovišti, Centrálním velínem a Oddělením krizové připravenosti,“ popisuje vedoucí Oddělení krizové připravenosti FN Brno Antonín Koukal. A doplňuje, že dobrá znalost prostředí, provozu nemocnice a vnitřních procesů představuje při řešení bezpečnostních incidentů významnou výhodu.

S rozvojem nemocnice v Brně odpovídajícím způsobem přizpůsobují i personální zajištění ostrahy. „Personální kapacity průběžně vyhodnocujeme. Součástí tohoto procesu je pokračující nábor nových pracovníků, jejich odborná příprava, pravidelný výcvik a průběžné ověřování praktické připravenosti,“ popisuje Koukal.

Na rozdíl od fakultních hojně využívají služeb externích bezpečnostních agentur v ostatních nemocnicích.

Konkrétní kapacitní stavy popisuje tiskový mluvčí FN u sv. Anny v Brně Jiří Erlerbach. Současný stav je šestnáct pracovníků ostrahy, kteří zajišťují nepřetržitý provoz. Střídají ve 12tihodinových směnách po čtyřech pracovnících,“ uvádí. Ani v této brněnské nemocnici přitom nevyužívají externí agentury. A aktuálně neplánují ani další nábor. „Pro posílení stavů již není místo ve schváleném personálním plánu, nicméně zatím je současný stav dostačující,“ vysvětluje Erlerbach.

Na své zaměstnance v ostraze sázejí také ve FN Olomouc. „Pracovníci ostrahy a další bezpečnostní pracovníci jsou všichni zaměstnanci FN Olomouc, jde o nižší desítky osob,“ popisuje tiskový mluvčí Adam Fritscher.

Sázka na agenturu

Na rozdíl od fakultních nemocnic, kde externím bezpečnostním agenturám „pšenka nekvete“, jejich služeb hojně využívají v ostatních nemocnicích.

Oblast bezpečnosti Nemocnice Šumperk mají na starost dva kmenoví zaměstnanci. „Ale samotný výkon fyzické ostrahy zajišťuje externí bezpečnostní agentura, která zabezpečuje nepřetržitou přítomnost ostrahy,“ popisuje bezpečnostní manažer nemocnice Jan Stejskal.

K tématu

„Bezpečnost má na starosti bezpečnostní manažer Oddělení provozu a bezpečnosti. Ostrahu řeší externí agentura. Navýšení počtu pracovníků neplánujeme, máme v plánu spíše investovat do technologií,“ potvrzuje zmíněný trend tisková mluvčí Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně Dana Lipovská.

Externisty využívá také Oblastní nemocnice Mladá Boleslav. „Aktuálně vyhodnocujeme výsledky zadávacího řízení na novou externí firmu ostrahy. Ta stávající – také externí – končí k poslednímu srpnu,“ sděluje tisková mluvčí Jana Petrová.

Externí služby nevyhovovaly

Externí firma chrání o víkendech také areál Nemocnice Kadaň. „Vedle vlastních bezpečnostních opatření spolupracujeme také s externí bezpečnostní agenturou, která zajišťuje ostrahu areálu nemocnice od pátku od 18 hodin do neděle do 18 hodin. Ta je připravena okamžitě reagovat na případné mimořádné situace,“ popisuje tisková mluvčí Karolína Odlasová model, který se podle jejích slov velmi osvědčil a který zaměstnanci nemocnice kvitují.

Mluvčí zdůraznila, že financování této služby podporuje zřizovatel nemocnice, kterým je město Kadaň. A dodala, že kapacitní navyšování ostrahy zatím nemocnice neplánuje. „V současné době nepřipravujeme zásadní rozšiřování počtu pracovníků ostrahy. Naším cílem je především zachovat funkční kombinaci fyzické ostrahy a moderních technických prostředků, která se v praxi ukazuje jako efektivní,“ vysvětlila.

Kapacitní posílení bezpečnostních služeb naopak plánují v Oblastní nemocnici Příbram. „V současnosti zajišťují ostrahu v areálu 1 (Nemocnice je rozdělena do dvou areálů, pozn. red.) standardně dva pracovníci ve službě a v areálu 2 jeden pracovník. Do budoucna počítáme s posílením nočních víkendových směn v areálu 1 o dalšího pracovníka, aby byla zajištěna ještě rychlejší reakce na případné krizové situace,“ popisuje tiskový mluvčí Martin Janota.

Vlastní objektovou ostrahu dnes mají zdravotnická zařízení spadající pod Krajskou zdravotní, která sdružuje 7 nemocnic Ústeckého kraje. I tam ale v minulosti využívali služeb externí agentury. Spokojení ale nebyli. „Vyhodnotili jsme, že rozsah a kvalita poskytovaných služeb neodpovídaly našim požadavkům na řádné zajištění bezpečnosti osob a majetku,“ vysvětluje vedoucí Odboru bezpečnosti a krizového řízení Krajské zdravotní Vladimír Danyluk.

Dnešní počet zaměstnanců v ostraze potřebám Krajské zdravotní vyhovuje. „V současné době je plánovaný stav zaměstnanců naplněn a odpovídá aktuální bezpečnostní situaci. O navyšování jejich počtu se v tuto chvíli neuvažuje,“ uzavírá Danyluk.