Ministerstvo zdravotnictví připravilo velkou novelu seznamu zdravotních výkonů, která přináší desítky úplně nových výkonů i úpravy těch stávajících. Chystané změny za zhruba čtvrt miliardy korun však vyvolaly řadu připomínek. Lékařská komora a odbory kritizují nedostatečné ocenění práce nelékařských zdravotníků, zdravotním pojišťovnám vadí některé nové výkony a ministerstvo financí trvá na tom, aby novinka neohrozila vyrovnaný rozpočet.

Ministerstvo zdravotnictví nachystalo novelizaci seznamu zdravotních výkonů. Obsahuje zařazení či aktualizaci 308 výkonů včetně 18, které navrhuje zrušit. 65 výkonů je zbrusu nových. Úřad očekává, že si nové výkony příští rok vyžádají náklady v celkové výši 248 až 265 milionů.

K návrhu se ovšem sešla celá řada připomínek. Například ministerstvo financí poukazuje v obecné rovině na to, aby se s náklady počítalo i v úhradové vyhlášce.

„Dopad novelizace na systém veřejného zdravotního pojištění je v důvodové zprávě uváděný jako relativně nízký vzhledem k objemu prostředků, se kterým systém ročně hospodaří. Nicméně v této souvislosti připomínáme, že ministerstvo financí trvá na vyrovnaném hospodaření systému v roce 2027. Z toho důvodu je nutné, aby ministerstvo zdravotnictví zohlednilo dopady plynoucí z novelizace této vyhlášky při tvorbě takzvané úhradové vyhlášky pro rok 2027 tak, aby umožnilo vyrovnané hospodaření systému v příštím roce,“ zdůrazňují finance.

Pojišťovnám vadí některé ošetřovací dny

Úhradu změn pochopitelně pocítí v první řadě zdravotní pojišťovny. Ty tak mají k návrhu asi nejvíce připomínek. Svaz zdravotních pojišťoven (SZP) například žádá odložení účinnosti té části novely, která zavádí vykazování výkonů agregovaných do ambulantního ošetřovacího dne.

„Domníváme se, že navrhovaná změna, spočívající v přechodu od fakturace výkonů mezi poskytovateli zdravotních služeb k jejich vykazování, nebyla dostatečně projednána se všemi dotčenými subjekty. Mohla by způsobit řadu praktických komplikací a dosud nebylo dosaženo všeobecného konsenzu ohledně jejího zavedení,“ uvádí svaz.

Staví se také proti zavedení nového ošetřovacího dne v denním stacionáři pro děti a adolescenty s psychiatrickou péčí. Podle něj lze tuto péči lze vykázat pomocí stávajících ošetřovacích dnů a výkonů, takže není třeba dělat nové. Oproti tomu Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) požaduje upravit některé podmínky vykazování tohoto nového ošetřovacího dne. A to včetně omezení jeho frekvence na 40 dní během 12 měsíců.

Mohlo by vás zajímat

Edukační výkony se SZP nelíbí

Svazové pojišťovny také rozporují nový výkon v podobě edukace pacienta v programu parenterální výživy podávané doma.

„Trváme na tom, že vytváření specifických edukačních kódů v různých odbornostech není systémové řešení. Edukace je nedílnou součástí každého klinického vyšetření. Pokud je ve výjimečných případech třeba edukovat pacienta nad tento rámec, pak je k dispozici mezioborový výkon Edukační pohovor lékaře s nemocným či rodinou, popřípadě Rozhovor lékaře s rodinou. Zavedení dalšího výkonu edukace nepovažujeme za vhodné,“ konstatuje SZP.

Distanční péče nemá jasnou zákonnou oporu

Svazové pojišťovny i VZP pak shodně odmítají zavedení výkonu distančního rozhovoru paliatra s pacientem o přiměřené péči při život ohrožujícím onemocnění. Důvodem je to, že distanční péče zatím není dostatečně legislativně ukotvena. Podobně se postavily k podpůrné distanční intervenci vedené sestrou.

Všechny pojišťovny také odmítají zavedení některých nových výkonů, například implantace bezdrátového kardiostimulátoru pro pravostrannou stimulaci. Důvodem je, že podstatu výkonu tvoří nový ZUM (tedy zvlášť účtovaný materiál), který ještě není zařazen v úhradovém katalogu. Některé další výkony či jejich změny pak zatím neschválila komise k seznamu zdravotních výkonů.

Problém mají plátci také s navýšením časové dotace na vyšetření dětí dermatovenerologem o 5 minut s tím, že se nijak nemění rozsah vyšetření.

Za roky 2025 a 2026 o 26 miliard míň na nelékaře

Už tradiční připomínky mají k novele Česká lékařská komora (ČLK) a odbory.

„Česká lékařská komora opakovaně poukazuje na potřebu nápravy chyby, které se dopustilo Ministerstvo zdravotnictví ČR ve výpočtu režijních nákladů, spočívající v nezohlednění navýšení ceny práce u těch zdravotníků, jejichž práce není zahrnuta přímo do kalkulace nákladů na provedení výkonu, ale do minutové režijní sazby,“ píše komora.

To podle ní vede nejen k nesprávné kalkulaci režijních nákladů, ale fakticky i k nerovnému nastavení úhradových podmínek pro poskytovatele. Komora proto opětovně předkládá návrh navýšení minutové režijní sazby, který zohledňuje navýšení ceny práce nositelů výkonů.

Pokud její návrh ministerstvo nepřijme, dojde podle ČLK k dalšímu faktickému snížení ceny práce. „To je pro Českou lékařskou komoru nepřijatelné,“ konstatuje v připomínkách.

Loni na jaře přitom ředitel ministerského odboru regulace cen a úhrad Tomáš Troch uvedl, že odstranění zmíněného kroku z roku 2009 by pro rok 2025 představovalo náklad kolem 12,8 miliardy Kč. „Pro rok 2026 se jedná o částku zhruba 13,1 miliardy a její neodstranění v roce 2027 bude představovat dalších více než 13,4 miliardy Kč. Jen za roky 2025 a 2026 díky chybě ministerstva zdravotnictví uhradily zdravotní pojišťovny poskytovatelům zdravotní služby o 26 miliard Kč méně na práci nelékařských zdravotnických pracovníků,“ dodává komora.

Je třeba upravit osobní náklady sester v sociálních službách

Odbory pak v připomínkách upozorňují, že „výše mzdových indexů dlouhodobě neodráží skutečnou cenu práce nelékařských zdravotníků“. „Jsme přesvědčeni, že je nutné do budoucna postupovat systémově. Navýšení mzdových indexů na reálnou cenu práce je nezbytným prvním krokem k narovnání disproporčních systémů,“ píše Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče.

Žádá proto, aby se mzdové indexy pro nelékařské zdravotnické pracovníky zvedly. A to na úroveň průměrných mezd jednotlivých profesí podle statistických údajů ÚZIS za rok 2025.

Vedle toho chce upravit osobní náklady sester v sociálních službách. Tady je podle něj třeba zvednout mzdový index u každého vykázaného výkonu.

Navíc odbory odmítají změnu, kterou novela seznamu přináší, totiž vyčlenění ošetření stomií střevních typů z původního výkonu nového.

„Navrhovanou změnou dojde ke snížení bodového ohodnocení nového výkonu. To povede k výraznému snížení příjmů poskytovatelů zdravotních služeb za poskytování domácí péče, což je v ostrém rozporu s tendencí směřující k podpoře péče o klienty v domácím prostředí a s podporou domácí péče. V konečném důsledku dojde ke zvýšení finanční zátěže samotných klientů, kteří budou nuceni se na daném výkonu finančně podílet,“ dodávají odboráři.