Více než sto let se vědci snaží vyvinout účinnou očkovací látku proti průjmovým onemocněním, která ročně připraví o život milion lidí. Nejnovější poznatky ukazují, že kandidát na vakcínu výrazně překonal všechny své předchůdce. I když ho ještě čekají náročné zkoušky u malých dětí, vědci hovoří o nejlepších výsledcích, jaké viděli.
Průjem není jen nepříjemný problém, o kterém neradi mluvíme. Zejména v chudších částech světa zůstává neustálou a smrtelnou hrozbou. Každý rok zemře na průjmová onemocnění, jako je úplavice, více než 1 milion lidí. Téměř polovina z nich jsou děti mladší 5 let.
Ve světě veřejného zdraví se však těmto nemocem často nevěnuje pozornost, kterou si zaslouží. To by se ale teď mohlo změnit. Na světě je totiž kandidát na vakcínu zaměřující se na jednu z hlavních příčin úmrtí na průjem: schigelózu. Jde o onemocnění, kterým i v Česku každoročně onemocní zhruba stovka lidí, z nichž polovina skončí v nemocnici. Nákaza se šíří kontaminovanými potravinami a vodou, častěji v oblastech se špatnou hygienou.
Nová vakcína WRSs2 se testovala v americké Atlantě. Výsledky, publikované v časopise The Lancet Infectious Diseases, vypadají více než slibně. V prevenci schigelózy byla účinná z 89 %.
Imunitní reakce díky oslabeným bakteriím
Studie se zúčastnilo 108 dospělých. Polovina dostala dvakrát měsíčně vakcínu – oslabenou verzi bakterie Shigella suspendovanou v tekutině. Druhá polovina dostala dávky slané vody.
Oslabené bakterie jsou dostatečně silné na to, aby vyvolaly imunitní reakci, ale neměly by způsobit vážné onemocnění, říká Robert Frenck, profesor pediatrie na Cincinnati Children’s a ředitel tamního Centra pro výzkum vakcín, který studii spoluvedl.
Lidé ve studii pak byli nákaze cíleně vystaveni. 81 % placebové skupiny onemocnělo, v některých případech se u nich objevil průjem a horečka ještě před podáním antibiotik.
Mohlo by vás zajímat
„Skutečnost, že vakcína zabránila téměř 90 % onemocnění, je opravdu pozoruhodná,“ říká podle NPR Kawsar Talaatová, lékařka infekčních chorob na Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health. „Je to nejlepší účinnost, jakou jsme kdy viděli.“
Druhá nejčastější příčina dětských úmrtí
Vakcína může zachraňovat především dětské životy. „Po celém světě jsou průjmová onemocnění druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí. A Shigella je jednou z nejčastějších příčin bakteriálního průjmu,“ říká Frenck.
Děti, které přežijí, se ne vždy plně zotaví. Mnohé vybočí ze svých růstových křivek a nikdy už je zcela nedoženou.
„Pokud se u někoho rozvine schigelóza, dochází k prodlouženému průjmu, častějším hospitalizacím, podvýživě a kognitivním poruchám,“ říká Jahangir Hossain z oddělení Gambijské lékařské výzkumné rady na Londýnské škole hygieny a tropické medicíny. Vrchol rizika podle něj nastává mezi 12. a 23. měsícem věku.
Testy u dětí jsou před námi
Doposud nebyla schválena žádná vakcína proti schigelóze, a to i přes více než 100 let výzkumu. Předchozí kandidáti skončili hluboko pod úrovní účinnosti WRSs2. Jedna fungovala u 74 % u mladých dospělých, ale už ne u menších dětí. Izraelská vakcína zvládla ochránit 28 %, předchůdce WRSs2, WRSs1, měl 40 % a více vedlejších účinků.
Hossain ovšem varuje, že ještě zdaleka není vyhráno. Studie totiž byla malá a pouze u dospělých. Klíčové tak bude, nakolik se osvědčí u malých dětí. Vyhlídky na vakcínu jsou však obzvláště důležité v době rostoucí rezistence na antibiotika, která komplikuje léčbu shigelózy.
„Obvykle podáváme antibiotika – ciprofloxacin, poté azithromycin a ceftriaxon, ale někdy to nezabere. V některých zemích, zejména v jižní Asii, je rezistentní i ceftriaxon,“ poukazuje Hossain. Pacienti nakaženi bakterií Shigella rezistentní na antibiotika tak bývají déle nemocní a mají vyšší riziko úmrtí.
Svatým grálem je kombinovaná vakcína
Vakcína není bez vedlejších účinků. Více než polovina očkovaných hlásila bolest hlavy a asi 45 % mělo po dávce průjem. Nikdo však nebyl kvůli vakcíně hospitalizován. Autoři označili bezpečnostní profil za přijatelný a zároveň poznamenali, že vynaloží více úsilí na zdokonalení rovnováhy mezi bezpečností a účinností.
WRSs2 chrání proti jednomu druhu bakterie, Shigella sonnei. „Svatým grálem by byla vakcína, která by kontrolovala ETEC [enterotoxigenní E. coli], Campylobactery a Shigellu. Pak byste jim všem mohli předejít jedním nebo dvěma podáními,“ říká Frenck.
Podle Talaatové existuje i praktický důvod pro vytvoření kombinované vakcíny. Děti dnes dostávají řadu vakcín a je snazší přidat do očkovacího schématu jednu kombinovanou vakcínu než několik.
Jahangir Hossain ale zůstává opatrnější ohledně toho, zda vytvoření kombinované vakcíny nezkomplikuje vývoj očkování. „Kombinace je dobrá – pokud je možné ji uskutečnit realistickým způsobem,“ říká. Poznamenává však, že tyto testy probíhají již desítky let. Obává se přitom, že pokud vědci zkombinují mnoho sérotypů a patogenů dohromady, nemusí to v praxi fungovat.
Bez ohledu na to, zda se jedná o kombinovanou vakcínu, či nikoli, se všichni shodují, že dalším krokem je zajistit účinnost u dětí. „Nejdůležitější populací pro potenciální vakcínu proti Shigelle jsou děti do 5 let,“ říká Talaatová. „Chceme vakcínu, která bude bezpečná a účinná u dětí již od jednoho roku věku nebo i mladších.“ Díky ní pak bude možné zachraňovat dětské životy.
