Potravinová alergie dokáže proměnit obyčejný oběd v boj o život. Současná medicína nabízí jediné – prchat před alergeny a nosit v kapse injekci adrenalinu. To by se však mohlo změnit. Lékaři poprvé na lidech otestovali průlomovou metodu: podávání střevních bakterií od zdravých dárců v pilulce. Výsledky přinesly nevídaný úspěch, informoval časopis Science Translational Medicine.

Potravinové alergie trápí až 3 % dospělých – a klidně mohou stát i život. Přesto jsou stávající léčebné metody omezené. Spočívají zkrátka ve vyhýbání se inkriminované stravě a nošení injekce adrenalinu pro případ, že ji člověk nechtěně sní. To by se ovšem do budoucna mohlo změnit, naznačuje studie publikovaná nyní v časopise Science Translational Medicine. Zaměřila se na lidi s alergií na arašídy a i když zahrnovala jen 15 účastníků, přináší slibná zjištění.

Právě arašídy přitom byly podle dat získaných v letech 1990 až 2005 hlavním důvodem anafylaktického šoku, který skončil smrtí. Celkem stály buráky a ořechy za 62 % těchto úmrtí. Na druhém místě bylo kravské mléko se 17 % a vejce se sedmi procenty případů.

Odpověď u 40 % zapojených

V čem tedy nadějná léčba, kterou nyní lékaři testují, spočívá? Na první pohled může působit dost odpudivě. Jejím jádrem je totiž transplantace stolice. V nové studii vědci podali účastníkům pilulku bez chuti a zápachu, která obsahovala střevní bakterie od zdravých dobrovolníků bez alergie na arašídy.

Testování proběhlo na 15 lidech a je prvním důkazem, že transplantace stolice může léčit potravinovou alergii. Většina účastníků dostala 36 pilulek během jednoho dne, což nevyvolalo závažné nežádoucí účinky. Pět účastníků také čtyři dny před transplantací dostávalo antibiotika.

„Doposud se to dělalo na myších modelech. Teď máme lidi. A to je vzrušující,“ řekla portálu Nature Cathryn Naglerová, výzkumnice imunologie na Chicagské univerzitě v Illinois.

Šest lidí, kteří byli silně alergičtí na arašídy, je nyní toleruje. Před účastí ve studii nemohli sníst více než 100 miligramů arašídové bílkoviny (to představuje méně než polovinu arašídu), aniž by se u nich vyvinula imunitní reakce. Čtyři měsíce po transplantaci mohla jedna osoba zkonzumovat 300 miligramů arašídové bílkoviny a pět lidí 600 miligramů nebo více. To odpovídá asi dvěma a půl arašídům. „Vidět jakoukoli účinnost u lidí je pozoruhodné,“ dodává Naglerová.

Mohlo by vás zajímat

Svatý grál léčby potravinové alergie

Autoři naznačují, že se bakterie u devíti lidí, kteří na léčbu nereagovali, nemusely usadit. Pravděpodobně kvůli rozdílům souvisejícím s pohlavím, protože pět ze šesti lidí, kteří reagovali, byli muži. Dalším možným důvodem je, že podání bakterií proběhlo v jeden den. Většina lidí, kteří nereagovali, také před léčbou nedostala antibiotika.

Vědci vedle toho transplantovali střevní bakterie ze vzorků stolice účastníků myším. Zjistili, že bakterie od těch, kdo reagovali na léčbu, chránily myši před rozvojem alergií na vaječný protein. Naproti tomu u myší, které dostaly bakterie od přetrvávajících alergiků, se alergie na vaječný protein vyvinuly.

Protože studie na myších testovaly jiný alergen, je pravděpodobné, že transplantace stolice bude fungovat nejen na alergie na arašídy, říká imunolog z Harvard Medical School v Bostonu a spoluautor studie Talal Chatila. Podle něj tým odhalil bakterii Bacteroides ovatus, která myším zajistila ochranu před rozvojem alergie. Právě identifikace specifické bakterie, která může snížit reaktivitu imunitního systému, je „svatým grálem léčby potravinové alergie,“ zdůrazňuje Chatila.

Potenciál trvalého efektu

Podle lékařů je trvalý účinek pozorovaný u některých účastníků studie důležitý. „Potenciál trvalého přínosu u tohoto typu léčby je opravdu, opravdu vzrušující. S jinými současnými terapiemi jsme sváděli boj. Přínos totiž slábne a pro udržení efektu vyžaduje pokračující léčbu, pokračující expozici,“ říká Edwin Kim, alergolog z Univerzity Severní Karolíny v Chapel Hill.

Předchozí výzkum přitom poukázal na souvislost potravinových alergií s nízkými hladinami určitých střevních bakterií. Studie na myších také ukázaly, že léčba několika druhy střevních bakterií udržuje potravinové alergie pod kontrolou. To vedlo vědce k domněnce, že transplantace stolice od lidí, kteří nemají potravinové alergie, může zkrotit přehnanou imunitní reakci u lidí s alergií.

Chystá se rozsáhlejší studie

Vědci však zdůrazňují, že k použití transplantace střevních bakterií při léčbě potravinových alergií zůstává v klinické praxi ještě daleko. S dostatečnými finančními prostředky a nadšením by trvalo asi deset let, než terapii schválí regulační orgány, říká Alexander Khoruts, gastroenterolog z Minnesotské univerzity v Minneapolis, který nyní spolupracuje s autorským týmem.

V tuto chvíli už ale běží nábor do druhé, rozsáhlejší studie. Ta by měla poskytnout více vodítek k tomu, které další bakterie mají pozitivní účinek a komu bakteriální koktejl pravděpodobně pomůže. Navazující výzkum poskytne účastníkům 12x větší dávku střevních bakterií rozloženou do období jednoho měsíce.

„Doufáme, že modulace mikrobiomu může vést k bodu, kdy už nebudete potřebovat EpiPen (injekce adrenalinu, pozn. red.) a zvládnete sníst určité množství arašídů,“ dodává spoluautorka studie a imunoložka z Harvard Medical School Rima Rachidová.