Psalo se září 2025 a vztahy mezi britskou vládou tehdejšího labouristického premiéra Keira Starmera a velkými farmaceutickými společnostmi se ocitly na bodu mrazu. Jablkem sváru se stal objem úhrad z veřejného zdravotnického systému právě ve prospěch farmaceutických společností za značkové léky, nově uvedené na trh. Farmafirmy vládě hrozily, že začnou upouštět od dalších investic ve Spojeném království, pokud jim vláda úhrady výrazně zkrátí. Co se od té doby skutečně stalo, vypočítává odborný portál Fiercepharma.com.

Před rokem se vztahy mezi britskou vládou a velkými farmaceutickými firmami dostaly do velmi chladných vod, až prakticky zamrzly. Během několika málo zářijových dní roku 2025 totiž několik klíčových hráčů britského farmaceutického odvětví rozhodlo, že upustí od plánů na své investice ve Velké Británii do výzkumu a vývoje nových léků.

Příčinou nastalé krize byl nezdar ve vyjednávání mezi kabinetem a výrobci léků o tom, jak velkou část budou farmaceutické firmy vracet zpět do veřejných rozpočtů z peněz, které utrží ze systému veřejného zdravotního pojištění za nové značkové léky.

Spor o clawback tax vyřešen

Sazba takzvané zpětné daně (clawback tax) pro rok 2025 dosahovala necelých 23 %. Starmerův kabinet ji chtěl zvýšit nad 30 %, farmaceutické společnosti naopak její sazbu chtěly snížit.

Zástupci společností AstraZeneca a Merck & Co. (v Evropě vystupující pod názvem MSD) byli dokonce předvoláni do parlamentu, kde čelili kvůli svým požadavkům „grilování“ ze strany zákonodárců. Výrobci léků si přesto stáli za svým. Spojené království označili za místo, kde je uvádění inovativních léků na trh stále náročnější a nákladnější.

Během jediného roku se ale řada věcí změnila. Do hry vstoupila i dohoda mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy. Ta se týká především celních sazeb léků dovážených do USA právě z Velké Británie. Americký prezident Donald Trump totiž chtěl uvalit dovozní cla na britské léky s odůvodněním, že jsou příliš levné, což podle něj poškozuje americké daňové poplatníky.

Výsledkem dohody je, že Spojené státy cla na britské léky neuvalily. Výměnou za to, že britská vláda začne ze systému veřejného zdravotnictví platit za léky farmaceutickým firmám o čtvrtinu více. Britská vláda rovněž nakonec kývla na novou sazbu clawback tax. Od počátku roku 2026 ji stanovila na 14,5 % – došlo tedy k jejímu razantnímu poklesu.

AstraZeneca zůstává

Tyto dohody nakonec stačily k tomu, aby britská farmaceutická skupina AstraZeneca upustila od svých varování, že ve Spojeném království začne dramaticky omezovat investice. Letos v dubnu oznámila, že bude pokračovat v projektu na výstavbu nových výzkumných kapacit ve svém domovském městě Cambridge. A to v objemu kolem 300 milionů liber (téměř 8,5 miliardy korun).

Pro skupinu MSD to ale pravděpodobně nebyly dost přesvědčivé argumenty na změnu jejích plánů. Podle portálu Fiercepharma.com MSD zatím nic nemění na svém stanovisku, že upustí od vybudování výzkumného centra v Londýně za přibližně miliardu liber (skoro 28 miliard korun).

Americká farmaceutická skupina Eli Lilly rovněž zatím s ničím konkrétním nepřišla. „Poslední pozitivní signály ze strany britské vlády chápeme jako vážně míněný signál, že Spojené království chce být více konkurenceschopnou zemí, co se lékařských věd a inovací týče,“ cituje Fiercepharma.com z prohlášení společnosti Eli Lilly.

Odejdeme z Německa

Tiskový odbor Eli Lilly zároveň dodal, že investiční plány společnosti na vybudování inovačního hubu Gataway Labs ve Velké Británii „se podrobují revizi“. Podle Fiercepharma.com nelze však takové vyjádření automaticky chápat jako nějakou změnu pozice společnosti Eli Lilly od loňského září.

Podobně neutrálně se vyjádřily i další farmaceutické skupiny, které portál Fiercepharma.com oslovil. Do karet ale Velké Británii do jisté míry hraje aktuální politika ve zdravotnictví v Německu. Německá spolková vláda pod vedením Friedricha Merze (CDU) totiž v uplynulých měsících prosadila úsporný balíček pro systém veřejného zdravotnictví, což vzbudilo reakci rovněž ze strany výrobců léků. Ti varují, že se z Německa začnou stahovat, pokud to pro ně bude znamenat, že se úhrady za léky hrazené ze systému zákonného zdravotního pojištění (GKV) sníží.