Společnost Sanofi byla připravena zavřít jednu z posledních továren na inzulin v Evropě. Záchranný balíček ve výši 400 milionů eur (téměř 10 miliard korun) však udrží její závod v německém Frankfurtu v provozu a ochrání tak dodávky léku, na kterém závisí miliony diabetiků. Bez této dohody by pacienti napříč kontinentem zůstali odkázáni na inzulin dovážený z neevropských zemí.
Sanofi plánovala závod ve frankfurtské čtvrti Höchst uzavřít, pokud by Německo nezajistilo potřebnou státní podporu. Brusel nyní dal Berlínu zelenou k poskytnutí 400 milionů eur. Tím se uzavřel případ, který se řešil několik let.
Pokud by Evropská komise žádost zamítla a Sanofi svůj německý závod zcela uzavřela, zůstala by v celém Evropském hospodářském prostoru (EHP) už jen jediná továrna na inzulin. Pro pacienty by to znamenalo závislost na dodávkách léků vyrobených mimo Evropu.
Případ se táhl dva roky
Společnost Sanofi projekt poprvé potvrdila v srpnu 2024. Přislíbila tehdy investici ve výši 1,3 miliardy eur do nového, vysoce automatizovaného závodu na inzulin o rozloze přibližně 36 tisíc metrů čtverečních (což zhruba odpovídá velikosti pěti fotbalových hřišť) ve svém stávajícím areálu BioCampus ve Frankfurtu-Höchstu. Nová linka měla nahradit dosluhující výrobu a spustit provoz v roce 2029.
Firma podle dostupných informací zvažovala, že výrobu místo toho přesune do Francie. Podle německých médií, která se odkazují na vládní zdroje, nabídly Berlín, spolková země Hesensko a město Frankfurt finanční podporu s cílem udržet Sanofi v Německu. Celá dohoda však od počátku závisela na schválení Evropskou komisí.
Podle aktuálního rozhodnutí musí Sanofi splnit přísné termíny i závazky. Novou továrnu musí uvést do provozu nejpozději do 31. prosince 2032. Od té chvíle bude muset ročně vyprodukovat minimálně 1,1 tuny inzulinu a neustále držet v zásobě jednu tunu účinné látky. Obě tyto povinnosti platí až do roku 2042.
V případě nedostatku inzulinu musí Sanofi navíc přednostně zásobovat trh EHP. Komise upozornila, že k těmto výpadkům dochází stále častěji. Výrobci totiž přesouvají své kapacity k produkci čím dál populárnějších léků na hubnutí ze skupiny GLP-1 (kam patří například Ozempic nebo Wegovy). Na výrobních linkách pak zůstává méně místa pro starší a méně ziskové léky, jako je právě inzulin.
Součást větší mozaiky
Důvodem, proč se celý případ dostal k prověření až do Bruselu, byla právě výše finanční pomoci. Podle pravidel pro služby obecného hospodářského významu (SGEI), která Komise upravila 19. prosince 2025, mohou vlády kompenzovat firmám plnění veřejného zájmu při zajištění kriticky důležitých léků i bez předchozího hlášení Komisi. Pouze však do výše 20 milionů eur ročně. Německý balíček pro Sanofi tuto hranici výrazně překračuje, a proto vyžadoval důkladné posouzení, které bylo dnes dokončeno.
Případ zapadá do širší snahy Evropské unie snížit závislost na dovozu léků. Studie Komise z roku 2021 ukázala, že 80 % účinných farmaceutických látek dovezených do EU pochází z pouhých pěti zemí. Samotná Čína přitom zajišťuje 45 %. Výpadky během pandemie covidu ukázaly, jak velké riziko tato závislost představuje.
„Vytváříme vhodné podmínky pro spolehlivý přístup k základním lékům, jako je inzulin, a pro vyšší odolnost našich zdravotnických systémů,“ uvedla k rozhodnutí Teresa Riberová.
Desítky milionů pacientů
Společně s původním návrhem Aktu o kritických léčivech z března 2025 vydala Komise také pokyny, jak by se pravidla státní podpory měla na tyto případy aplikovat. Evropská rada a europarlament dosáhly ohledně této legislativy politické dohody letos v květnu, dosud však nebyla formálně přijata. Případy, jako je ten společnosti Sanofi, se tak prozatím posuzují podle dosavadních pravidel.
V EU žije více než 32 milionů lidí s diabetem a miliony dalších o své diagnóze dosud nevědí. Pro většinu z nich není rozhodnutí o frankfurtském závodu otázkou práva na státní podporu, ale jistoty, že léky, které denně potřebují k životu, budou i nadále vznikat blízko jejich domova.
Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.
