Oddělení kardiovaskulární Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity patří k největším pracovištím nemocnice. V reakci na rostoucí počet pacientů navyšuje kapacity a používá moderní léčebné metody. Kardiologové například nově pracují se systémem Medtronic Affera, jednou z nejmodernějších technologií pro léčbu srdečních arytmií.

O rozvoji pracoviště, nových výkonech, personálních potřebách i využití umělé inteligence hovoří primář oddělení doc. MUDr. Jiří Plášek, Ph.D., FESC, který se jeho vedení ujal na začátku února letošního roku.

Pane primáři, vaše pracoviště rozšiřuje své kapacity. Co to znamená v praxi?

Počet pacientů dlouhodobě roste a poptávka po péči je obrovská. Týká se to například fibrilace síní, jejíž výskyt souvisí mimo jiné se stárnutím populace. Pacienti se zároveň díky pokrokům v léčbě dožívají vyššího věku i s chronickými onemocněními a přibývá také nemocných se srdečním selháním. Stejně jako ostatní kardiocentra v České republice na to musíme reagovat. Myslím, že se nám to daří poměrně rychle – patříme k nejrychleji rostoucím kardiocentrům v Česku. Pro srovnání: v loňském roce jsme provedli přibližně 600 ablací, letos cílíme na 1 000 a více výkonů. Od září provádíme čtyři až pět ablací denně.

K dispozici máte dva arytmologické sály, které nemocnice otevřela před dvěma lety.

A je skvělé, že je máme. Ideální by však bylo, kdyby oba sloužily výhradně ablačním výkonům. Nejde totiž jen o rostoucí počet ablací fibrilace síní; rozšiřujeme také celé spektrum výkonů. V posledních měsících jsme začali pracovat se systémem Medtronic Affera. Jde o duální technologii, která umožňuje provádět ablaci radiofrekvenční energií i energií pulzního pole a současně vytvářet mapu srdce. Vše je integrováno do jednoho katetru, takže můžeme snížit i počet punkcí v tříslech.

Spustili jsme rovněž program renálních denervací, tedy intervenční léčby farmakorezistentní hypertenze. Implantujeme také bezelektrodové kardiostimulátory. Ty jsou vhodné například pro pacienty s problematickým cévním přístupem, u nichž nelze zavést klasický endovazální systém, nebo pro nemocné po infekční komplikaci.

Vaše pracoviště je specifické i tím, že pacienti zde přicházejí do úzkého kontaktu nejen s lékaři a sestrami.

Ano, máte zřejmě na mysli náš tým biomedicínských inženýrů. Je racionální, aby vybrané kontroly a programace přístrojů prováděli primárně právě oni; jde o celosvětový trend. Tyto úkony nevyžadují vždy přítomnost lékaře se specializací v arytmologii a elektrofyziologii. Také biomedicínští inženýři procházejí specializačním vzděláváním a jejich kompetence odpovídají dosažené kvalifikaci.

Už dnes zajišťují část provozu arytmologické ambulance a podílejí se na péči o pacienty s kardiostimulátory a kardiovertery-defibrilátory. Jejich práce se ale neomezuje na ambulanci. Provádějí také přeprogramování přístrojů před operacemi nebo před magnetickou rezonancí, kdy je nutné zařízení přepnout do specifického režimu.

Jaké další kardiologické programy rozvíjí vaše pracoviště?

Naše práce zdaleka není jen o fibrilaci síní. Výrazně rozšiřujeme program kardioneuroablací. Jde o poměrně složité a časově náročné mapovací výkony, které mohou pomoci zejména mladším pacientům s funkčními bradykardiemi. Uchrání je tak před implantací kardiostimulátoru nebo implantaci minimálně oddálí. Rozvíjíme také program léčby komorových arytmií. Tito pacienti patří k nejzávažněji nemocným a během výkonu někdy potřebují mechanickou oběhovou podporu, například ECMO nebo systém Impella, případně kombinaci těchto systémů.

Lze na rostoucí počet pacientů reagovat i jinak?

Chceme rozšířit i stacionář, protože řadu výkonů lze podle mého názoru provádět v režimu jednodenní péče. Pacient podstoupí ablaci ráno a po nezbytné observaci může ještě odpoledne odejít domů. Je to přínosné i pro samotné pacienty. Samozřejmě je nutné je pečlivě vybírat a důkladně jim vysvětlit následný režim. Neměli by například nabýt dojmu, že po ranní ablaci mohou odpoledne sekat trávu – i s takovými případy jsme se bohužel setkali. Pokud je vše dobře nastaveno a komunikováno, jde podle mě o jednu z cest, jak do budoucna zvyšovat počet výkonů, aniž bychom neúměrně zatěžovali lůžkový fond.

Dosud jsme hovořili především o ablacích. Jak se vyvíjí oblast strukturálních výkonů, například katetrizačních náhrad aortální chlopně TAVI?

Počty těchto výkonů také rostou. Naší ambicí je implantovat více chlopní, včetně výkonů u starších pacientů. Rozhodovat pouze podle kalendářního věku nepovažuji za správné. Máme i pacienty kolem devadesáti let, kteří podstoupili TAVI, protože jsou biologicky v dobrém stavu a soběstační. Výkon jim může výrazně zlepšit kvalitu života. Rosteme tedy ve všech segmentech – nejen proto, že chceme, ale především proto, že existuje reálná poptávka. Pacienty nemusíme složitě vyhledávat, přicházejí k nám sami.

Významným milníkem vaší profesní dráhy bylo ocenění IDC Digital Future Awards, někdy označované jako český digitální Oscar. Společně se svým týmem jste je získal za systém Kardi Ai, který pomocí umělé inteligence odhaluje srdeční arytmie. Je už dnes v českém zdravotnictví zavedený?

Určitě ano. Zásadní roli sehrálo i to, že jsem ve FN Ostrava působil jako hlavní investigátor a garant klinické registrační studie tohoto zdravotnického prostředku. Studie přispěla k jeho certifikaci podle evropského nařízení MDR ve třídě IIa. To znamená, že je určen k reálnému klinickému použití a jeho výstupy lze využívat při klinickém rozhodování. Je to podstatné, protože na trhu existuje řada nástrojů založených na podobném principu, které však potřebné regulatorní požadavky nesplňují. Lékař by proto neměl na základě jejich výsledků samostatně rozhodovat bez dalšího ověření. Právě v tom se Kardi Ai zásadně odlišuje.

Velký význam vidím také v jeho screeningovém potenciálu. Mnoho lidí má fibrilaci síní, aniž o tom vědí, protože onemocnění může dlouho probíhat bez příznaků. Fibrilace síní přitom významně zvyšuje riziko cévní mozkové příhody. Včasný záchyt je tedy výhodný nejen medicínsky, ale i ekonomicky – prevence je efektivnější než léčba závažných následků.

Jakou budoucnost má umělá inteligence v kardiologii?

Obrovskou. Jsem přesvědčen, že v kardiologii i v celém zdravotnictví bude hrát stále významnější roli. Už dnes spolupracuji na několika projektech, které ukazují, že její přínos může být velmi konkrétní a praktický. Ve FN Ostrava vedle systému Kardi Ai zavádíme také nástroje pro přepis a strukturování zdravotnické dokumentace. Lékaři díky nim nebudou muset mechanicky přepisovat zprávy z jiných oddělení nebo zdravotnických zařízení. Tento projekt je již v běhu.

Další iniciativou je projekt Apollo, v jehož rámci vyvíjíme AI middleware schopný syntetizovat informace o pacientovi napříč databázemi a navrhovat možná řešení. Zásadní však je, aby se tyto technologie používaly uvážlivě. Stejně jako u Kardi Ai chceme, aby umělá inteligence lékaři pomáhala, nikoli jej nahrazovala. Může připravit kvalitní podklady, upozornit na souvislosti nebo nabídnout možné řešení, ale konečné rozhodnutí musí vždy zůstat na lékaři.

Ve funkci primáře působíte od února letošního roku. Zvykl jste si už na novou roli?

Zpočátku jsem si myslel, že se všechno zklidní do konce roku. Teď už vím, že do konce roku to určitě bude – jen už neříkám kterého (smích). Paralelně běží mnoho projektů a k tomu, aby se vše dostalo do podoby, s níž budu spokojený, máme ještě kus cesty před sebou. Vizí je mnoho. Věřím ale, že je během příštího roku projdeme a postupně rozplánujeme.

Přístrojové a materiálové vybavení se bude přirozeně vyvíjet neustále, poslední období však bylo mimořádně hektické, protože se v krátké době objevilo mnoho nových technologií. Nemyslím si, že takto bude vypadat každý rok. O to větší radost mám, že jsme na změny dokázali rychle reagovat.