Po nezdaru ve Francii se Emmanuel Macron obrací na Brusel. Žádá plošné odstřižení dětí do 15 let od sociálních sítí, odborníci ale varují před riziky.

Ani nezdar ve Francii, kde se nepodařilo zamezit přístupu dětí mladších 15 let k sociálním sítím, francouzského prezidenta Macrona neodradil. Naopak – své úsilí přesouvá do Bruselu a prosazuje plošný zákaz napříč Evropskou unií. Zároveň vlastní restrikce zvažuje i Evropská komise. Mezi vědci a vládami však panují nejednotné názory na to, zda by celoplošný zákaz doopravdy zvýšil bezpečnost dětí.

Francouzský prezident požaduje po předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové vypracování nové legislativy EU. Ta by dětem do 15 let zakázala používat sociální sítě. „Domnívám se, že je nyní nezbytné jít ještě dál a prostřednictvím nového evropského legislativního textu harmonizovat zákaz přístupu na platformy sociálních sítí pro děti mladší 15 let,“ píše Macron v dopise, který von der Leyenové adresoval. A dodává, že je takové opatření nezbytné pro „ochranu veškeré mládeže v celé EU“.

Ve Francii zasáhly soudy

Macronova bruselská iniciativa reaguje na neúspěch u domácích soudů. V srpnu totiž francouzská Ústavní rada zrušila zásadní část národního zákazu pro děti pod 15 let. Odůvodnila to tím, že takto rozsáhlá omezení nepřiměřeně zasahují do svobody komunikace a projevu.

Podle původního předpisu by děti mladší 15 let nesměly zakládat nové účty na sociálních sítích. Ty stávající by provozovatelé museli smazat. Přestože Macron přislíbil předložit novou národní verzi, jež bude v souladu s francouzskou ústavou i evropským právem, zároveň se snaží prosadit jednotný celoevropský postup.

Prezidentova výzva přichází ve chvíli, kdy Evropská komise plánuje vlastní unijní limity pro přístup dětí k sociálním sítím. Podle očekávání má von der Leyenová představit další kroky ještě v průběhu září. A to na základě doporučení expertního panelu, který rozlišuje různé úrovně přístupu podle věku.

Zatímco Francie, Řecko a Dánsko preferují spodní věkovou hranici 15 let, Španělsko uvažuje o omezení pro děti mladší 16 let. Samostatné používání od 16 let podporuje i Evropský parlament. Dospívající ve věku 13 až 15 let by podle ní potřebovali souhlas rodičů. Proti jakémukoli plošnému zákazu na úrovni EU se naopak postavilo Estonsko.

Protesty proti prokazování totožnosti

Zavedení jakýchkoli restrikcí by od provozovatelů sociálních sítí vyžadovalo ověřování, zda uživatelé požadovaný věk splňují. Komise proto připravila systém ověřování věku. Díky němu mohou lidé doložit svůj věk bez nutnosti odhalovat svou identitu nebo přesné datum narození. V budoucnu má být tato technologie propojena s evropskými peněženkami digitální identity.

Samotný systém věkového ověřování však vyvolal obavy z narušení soukromí. Jak uvedl portál EU Perspectives, evropská občanská iniciativa se snaží získat milion podpisů proti povinnému prokazování totožnosti na internetu. Její autoři zdůrazňují, že ochrana dětí by neměla vyústit v plošnou kontrolu identity všech uživatelů internetu.

Macronův záměr narazil na kritiku také ze strany akademické obce a organizací na ochranu práv dětí. Organizace EU Kids Online ve svém stanovisku odmítajícím plošné zákazy upozornila, že pouhé odstřižení dětí od sociálních sítí automaticky neznamená vyšší bezpečnost. Tato restrikce by je naopak mohla vyhnat do méně regulovaných zákoutí internetu s nižší mírou ochrany.

Konzultovat opatření s dětskými uživateli

EU Kids Online dále zdůrazňuje, že plošné zákazy mohou dětem odebrat přístup ke vzdělávání, informacím, kontaktům s vrstevníky či osobnímu vyjádření. Apeluje proto na to, aby byla přijímaná opatření konzultována s dětmi. Zároveň vyzvala zákonodárce k řešení samotných kořenů rizikového chování na síti, jako jsou kyberšikana, manipulativní algoritmy či sociální izolace.

Nedávné šetření, kterého se zúčastnilo 29 169 dětí z 19 evropských zemí, ukázalo, že omezení sice mohou zmírnit vybraná rizika, současně však děti připravují o významné příležitosti. Výzkumníci interpretovali výsledky tak, že samotné zákazové předpisy nestačí. Doporučují raději bezpečnější design platforem, vyšší odpovědnost vývojářů, rozvoj digitální gramotnosti a cílenou podporu.

Debata se nyní soustředí na to, zda by EU měla děti ze sociálních médií vyloučit, nebo přimět platformy, aby své služby učinily bezpečnějšími. Nezdar francouzského zákona ukazuje, že Brusel bude muset tyto dvě cesty uvést do souladu s garancí soukromí a svobody projevu.

Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.