Úřady v Česku evidují letos 31 podezření na zdravotní potíže z kojeneckého mléka, potvrzené jsou čtyři případy. Na úterním semináři ve Sněmovně to uvedla ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. Výrobci informovali o stahování prvních šarží kojenecké výživy loni v prosinci, české úřady ale veřejnost varovaly o měsíce později. Chyběl limit pro výskyt toxinu nebo informace od čínského výrobce, správě také nebyly nahlášeny všechny sklady, uvedli zástupci úřadů.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo od prosince 2025 do února 2026 potvrzeno 43 případů. A evidují se další stovky podezření založených na hlášení rodičů o příznacích dětí. Kontaminovaných šarží bylo více než 7 tisíc.

Zástupkyně WHO: Problémy se objevily i v jiných zemích

„Byly problémy v koordinaci mezi institucemi a komunikaci. Nebylo to jen v ČR, problémy měly i další země,“ uvedla zástupkyně WHO v Česku Zsofia Pusztaiová. Výrobci postupně informovali o preventivním stahování některých šarží od prosince loňského roku, ministerstvo zdravotnictví informovalo na konci ledna. Potraviny pro zvláštní účely, mezi které kojenecká výživa patří, spadají do gesce ministerstva zemědělství.

Výživa různých výrobců obsahovala toxin z bakterie Bacillus cereus, protože firmy používají k výrobě olej od stejného dodavatele. Výskyt bakterie samé se ve výrobcích testuje, vyprodukovaný toxin se ale neměřil a bakterie byla ve výrobcích v povolené míře.

Právě neexistující zdravotní limit pro toxin podle Mackové neumožnil jednoznačné posouzení zdravotního rizika a odpovídající reakci. „Nejde udělat hodnocení rizika z několika případů,“ uvedla.

Čína vůbec nekomunikuje

To potvrdil i Petr Čejka ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), na začátku února podle něj byla stanovená akutní referenční dávka, která je ale založená na odhadu. „Jenom akutní referenční dávka nám jako orgánu nedovoluje říct, že ta potravina je nebezpečná,“ dodal. Nebylo proto podle něj možné zakázat prodej.

Problém byl podle něj i v tom, že původní látka, kyselina arachidonová, pocházela u všech výrobců od jednoho producenta v Číně. „Čína prakticky vůbec nekomunikuje. Byla velká nejistota, jestli to není v dalších výrobcích,“ dodal. SZPI toxin pak zjistila i v dalších vzorcích mimo stahované šarže. Podle Čejky inspekce vzorky kojeneckého mléka bude testovat i nadále.

Lepší informace budou mít i ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice. „Máme automatické hlášení od praktických lékařů, máme informace z nemocnic a chystáme z laboratoří,“ řekla Macková. Zároveň podle ní úřady nastavily lepší vzájemnou komunikaci.

Poslankyně Šrámková: Sankce musí být vyšší

Výrobci informovali o preventivním stahování šarží na svých webech, podle poslankyně Evy Šrámkové (Piráti) to ale nebylo dostatečné a výrobky z trhu nezmizely. „Sankce musí být taková, aby se nadnárodní firmě nevyplatilo podmínky nedodržet,“ uvedla poslankyně, která chce úpravy zákona o potravinách a související legislativy do Sněmovny předložit.

V současné době je za neoznámení nebezpečné potraviny prostřednictvím systému chytrého varování možná pokuta až deset milionů korun. Šrámková navrhuje 100 milionů nebo podíl ze zisku. Podle Čejky lze ale takto postihovat jen české výrobce, u zahraničních firem nesou odpovědnost jejich prodejci a distributoři.

Novela chce řešit i stahování výrobků z prodeje, které podle poslankyně nebo zástupců rodičů nezafungovalo dobře. Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád v úterý řekl, že kojenecká mléka byla v té době v 53 skladech, z nichž jen 40 bylo registrováno podle zákona jako sklady se živočišnými produkty nebo potravinami, mezi něž kojenecká mléka spadají.