Německá nemocniční péče je stále v určitém ohledu vzdálena optimálnímu fungování. Vyplývá to ze zprávy německé zdravotní pojišťovny Bramer, která má ve svém kmeni více než osm milionů pojištěnců. Pojišťovna totiž zjistila, že přibližně každý pátý případ hospitalizace v roce 2025 bylo možné řešit ambulantně. Tedy za mnohem nižších nákladů na zdravotní péči. Přestože počet takových případů dlouhodobě klesá, stále jde o poměrně vysoké číslo. S odkazem na zprávu to uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Přibližně pětinu všech případů hospitalizací v uplynulém roce v Německu šlo řešit ambulantně. To by německému systému zákonného zdravotního pojištění ušetřilo nezanedbatelné finanční prostředky. Vyplývá to ze zprávy Kompas zdravotní péče (Versorgungskompass) německé zdravotní pojišťovny Barmer.
Celkově se tak v roce 2025 jednalo asi o 3,5 milionu hospitalizací, kdy pacienti mohli být stejně kvalitně ošetřeni pouze ambulantně. Ačkoli jde o poměrně vysoké číslo, Německo v tomto ohledu pozoruje sestupný trend. V roce 2019 bylo totiž „zbytečných“ hospitalizací ještě o milion více než loni.
„Ačkoli politici podnikli kroky k posílení zásady upřednostňovat ambulantní péči před lůžkovou, pokud je to jen trochu možné, jejich dosavadní dopad zatím není dostatečný,“ zdůraznil Christoph Straub, generální ředitel zdravotní pojišťovny Barmer. Ta je s více než osmi miliony pojištěnců druhou největší v systému zákonného zdravotního pojištění v Německu.
Obrovský potenciál pro přesun do ambulantní péče
Podle Strauba je třeba ještě více úsilí směřovat k „využití zbývajícího potenciálu pro přesun péče do ambulantního prostředí“. Z údajů uvedených v Kompasu zdravotní péče vyplývá, že počet případů hospitalizace, které by bylo možné řešit ambulantně, zůstává na úrovni zaznamenané během pandemie koronaviru. V letech 2020 až 2023 se pohyboval v rozmezí přibližně 3,8 až 3,6 milionu. A na této úrovni se nyní de facto ustálil.
Podle celoněmeckého projektu Atlas zdravotní péče (Versorgungsatlas) existuje pro snižování počtu „zbytečných“ hospitalizací poměrně velký prostor napříč spolkovými zeměmi. Vůbec nejvyšší je v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Zde se podíl hospitalizací, které šlo řešit ambulantně, odhaduje na necelých 22 %.
S více než 19 % následuje Bavorsko nebo Berlín, necelých 18 % se pak odhaduje pro Brémy. Nejčastějšími případy, které lze přinejmenším stejně efektivně řešit ambulantně, patří operace šedého zákalu, artroskopie či drobné chirurgické zákroky.
„Z lékařského hlediska zdaleka není plně využit potenciál ambulantních zákroků ve všech regionech Německa. Do katalogu výkonů pro ambulantní chirurgii by proto měly být zahrnuty další vhodné zákroky a dále by se měl rozvíjet systém úhrad, který motivuje k většímu využívání ambulantní péče tam, kde není nutná hospitalizace,“ zdůraznil Straub.
Vláda podniká protichůdné kroky, varují lékaři
V tomto ohledu došlo v letošním roce v rámci legislativních úprav v několika případech ke shodě mezi Spolkovou asociací zákonných zdravotních pojišťoven (GKV-Spitzenverband) a Německou nemocniční společností (Krankenhausgesellschaft), jež mají posílit příklon k ambulanční péči. Dohodly se na sestavení hybridního katalogu, který zahrnuje více než 3 300 různých druhů výkonů a operací, které lze provést ambulantně, a nahradit tak hospitalizaci.
Jenže proti tomu jde opatření, které spolková vláda prosadila v uplynulých měsících. Jedná se o zastropování úhrad za ambulantní operace. V červnu to tvrdě kritizovala Spolková asociace německých lékařských specialistů (SpiFa). Podle ní totiž dojde k výraznému omezení financování ambulantních chirurgických zákroků.
„Je až groteskní, že politici hlasitě prosazují přesun péče do ambulantní sféry, a zároveň podnikají kroky, které tento sektor oproti nemocnicím tak výrazně znevýhodňují,“ cituje Deutsches Ärzteblatt předsedu SpiFa Dirka Heinricha. „Lze předpokládat, že pacienti budou kvůli operacím opět častěji končit v nemocnicích, ačkoli by tomu bylo možné z medicínského hlediska zcela předejít,“ dodal.
