Sdílené zdravotní záznamy umožní lékařům přístup k výsledkům vyšetření v reálném čase, omezí jejich zbytečné opakování a zlepší cílení preventivních programů. Elektronizace navíc přináší dosud nedostupná data o zdravotním stavu české populace. Její přínosy na 11. konferenci PREVON představil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Screeningové programy a elektronizace fungují jako spojité nádoby, upozornil v úvodu svého vystoupení Dušek. „Programy prevence, pokud mají být funkční, jsou organizované a populační. A to znamená, že sami o sobě vytvářejí velký tlak na rozvoj elektronizace. Screeningy a prevence tak nejsou prostými pasivními konzumenty systému e-health, ale naopak velmi významně – a to nejenom v Česku – přispívají k jeho rozvoji právě tím, že tlačí na rozvoj určitých typů agend i na sdílení dat,“ uvedl.

Mnohé už dnes funguje

Elektronizace dnes mění systém a schéma poskytování zdravotních služeb. A do značné míry ho i zesložiťuje, protože agendy elektronického zdravotnictví musí být zabezpečené, funkční a implementované, aby se dalo hovořit o systému e-health, poznamenal Dušek.

Čím tedy elektronizace systém péče nejzásadněji mění? Za jednu z nejdůležitějších komponent označil Dušek takzvaný identitní prostor elektronického zdravotnictví. „To znamená jednoznačné přiřazení identity k pacientům, k lékařům i nelékařským zdravotníkům a k poskytovatelům. V tomto identitním prostoru se elektronicky odehrává celá řada výměnných operací a sdílení dat, kterými screeningové a preventivní programy velmi významným způsobem žijí,“ popsal ředitel ÚZIS.

Řada agend plošných preventivních programů a screeningů je přitom už dnes elektronizovaných a funkčních. „Je to například plná elektronizace agendy očkování proti infekčním nemocem, plně elektronizovaný systém e-surveillance infekčních nemocí. Nově jsou to i centralizace výsledků laboratorních vyšetření a sdílený zdravotní záznam,“ uvedl Dušek.

Bez chaosu a redundantních vyšetření

Právě sdílený zdravotní záznam je podle něj klíčovým prvkem, který by mohl velmi významným způsobem zlepšit, posílit a zkvalitnit nejen dostupnost, ale i výkonnost českých programů screeningu a prevence.

„Sdílený zdravotní záznam o preventivních a screeningových vyšetřeních je centralizovaná agenda plně strukturovaných záznamů z preventivních prohlídek u praktických lékařů a screeningových vyšetření u ostatních ambulantních odborností, gynekologů, radiologů, gastroenterologů a dalších,“ popsal Dušek s tím, že tyto záznamy bude možné po implementaci v rámci systému sdílet v reálném čase.

To podle něj přinese do screeningových programů mnoho pozitivního. „Zabrání to chaosu a redundantním vyšetřením. Také to umožní v reálném čase klíčovým odbornostem sdílet výsledky o screeningových vyšetřeních a preventivních programech. A mnoho dalšího,“ ujistil Dušek.

Naplnění postupného vývoje směřuje ke konkrétnímu datu – 1. červenci 2027. „Tehdy by se měly povinně rozjet i obsahově strukturované eŽádanky. Kromě sdílení například výsledků vyšetření by měly umožnit i monitoring čekacích lhůt a elektronického managementu populačních programů,“ vysvětlil Dušek. A dodal: „Doufám, že bude toto datum dodrženo.“

Posílit roli praktiků

Ve své přednášce popsal Dušek i některé žádoucí cílové stavy, které by elektronizace mohla v jednotlivých agendách přinést.

Jedním z nich je posílení koordinační role praktických lékařů. „Praktiky máme napojeny na centralizaci dat. A nyní se velmi intenzivně napojují i na hlášení sdíleného zdravotního záznamu. Tyto údaje se propojují do Národního zdravotnického informačního systému. A umožňují centralizované a efektivní sdílení dat mezi klíčovými odbornostmi,“ popsal Dušek.

Praktičtí lékaři tak podle Duška budou mít v reálném čase plný přístup ke zdravotním datům svých registrovaných pojištěnců i od ostatních odborností, laboratoří a dalších poskytovatelů. „To velmi významně usnadní koordinační roli praktiků. A doufáme, že to posílí i dostupnost preventivních programů jako takových,“ vysvětlil.

Přesněji zaměřit screeningy

Elektronizace podle ředitele ÚZIS přinese také zcela nová plošně dostupná data pro primární preventivní programy. „Půjde o data, která jsme si doposud vůbec nedokázali představit,“ řekl.

K jejich získání přispívá především od nového roku platný nový formát preventivních prohlídek u praktiků. „Lékaři nejen vyšetřují, ale hlásí i výšku, hmotnost, obvod pasu, krevní tlak a podobně. Tedy vlastně takové obyčejné morfometrické, antropometrické parametry. Pravda ale je, že jsme o nich plošná data v České republice doposud neměli,“ vysvětlil Dušek.

A popsal, proč je to důležité. „Když se například bavíme o obezitě nebo hypertenzi v populaci, mluvíme většinou o nějakých kohortových studiích nebo průzkumech. Ale toto jsou přesná data. A nyní už nabíhají. A do konce roku by měla být stoprocentně napojená na sdílený zdravotní záznam,“ řekl Dušek.

Zmíněná data podle něj umožní lépe zacílit řadu screeningových programů i programů v primární prevenci. „A to v mnoha oblastech. Jen jeden příklad z mnoha: Z dat vyplývá, že s vysokou pravděpodobností blížící se jistotě v České republice v minulém roce žilo přes 336 tisíc pacientů ve stavu prediabetu,“ uvedl ředitel ÚZIS.

Velká datová jízda

Zavedení elektronizace v plném rozsahu přinese také dostupnost dat pro pacienty s možností přímé komunikace – a to na bázi jejich dobrovolného rozhodnutí, jak Dušek zdůraznil. „Aplikace EZKarta je centralizovaná, plošně dostupná a je zdarma. A kromě mnoha dalších funkcí týkajících se očkování a screeningových programů obsahuje i notifikační strom, který klientovi ukazuje, na které preventivní programy má nárok, zda už je absolvoval a kdy by je absolvovat měl,“ uvedl příklad.

Elektronizace je zásadní také pro meziresortní integraci dat. „Tu už realizujeme. Vůbec nejcennější je přitom z mého úhlu pohledu úžasně rozběhnutá spolupráce a propojování dat s resortem práce a sociálních věcí. Díky ní dokážeme věrohodně a exaktně predikovat budoucí vývoj zdravotního stavu české populace a potřeby pro programy prevence a screeningu. A také lépe dokážeme vyhodnotit ekonomické výsledky těchto programů,“ popsal Dušek. A doplnil, že se s pomocí spojených zdravotních a sociálních dat daří lépe vyčíslit náklady solidárního systému – zdravotního i sociálního.

Meziresortní integrace dat může podle Duška výrazně napomoci také inovacím plošných programů prevence. „Doufám, že v novém prostředí plně elektronizovaného zdravotnictví bude možné rozjet plošné programy prevence, které bychom dříve ani nedokázali uřídit,“ řekl. A jako příklad oblasti, kde je bude možné nastartovat, zmínil jeden ze zásadních problémů dneška – preobezitu dětí a dospívajících.