České zdravotnictví stojí před bodem obratu. Pokud má systém dlouhodobě přežít a zvládnout hrozící nedostatek kapacit, musí zdravotní pojišťovny od základu změnit svůj přístup k prevenci. Místo pasivního rozdávání příspěvků na cvičení je nutné z prevence udělat cílenou investici a motivovat jak zdravotníky, tak samotné pacienty. Na summitu Zdravotnického deníku Ekonomika prevence zdravotních rizik o tom hovořil generální ředitel České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) David Šmehlík.
Podle šéfa ČPZP Davida Šmehlíka již není změna dosavadní praxe otázkou volby, ale nutností. „Důvody pro větší orientaci na prevenci jsou tři: zdravější pacienti, lepší zvládnutí budoucího nedostatku zdravotnických kapacit a ušetřené peníze,“ uvedl Šmehlík základní pilíře transformace.
Jako klíčový předpoklad celého obratu označil posílení primární péče a praktických lékařů. „Pokud chceme funkční a udržitelný zdravotní systém, tak bez silného zapojení primární péče to nepůjde,“ zdůraznil ředitel ČPZP.
Fond prevence jako investice, ne sociální dávka
Zásadní přežitou praxí je podle účastníků diskuse způsob, jakým dnes pojišťovny nakládají s fondy prevence. Ty často fungují spíše jako marketingový nástroj na přetahování pojištěnců než jako efektivní zdravotnický nástroj.
„To, jak pracujeme s fondem prevence, se musí změnit. Má se s ním zacházet více jako s investicí do prevence,“ je přesvědčený Šmehlík. Jedním z hlavních úkolů zdravotních pojišťoven je podle něj přimět lidi k aktivnější péči o vlastní zdraví. „Fond prevence bychom měli využívat k motivaci klienta k tomu, aby se více staral o své zdraví. Důležité je zapojit zejména ty, kteří (na preventivní prohlídky, dopl. red.) nechodí.“
Na tom, že využití prostředků musí stát na pevných datech a vědeckých důkazech (tzv. evidence-based přístupu), se s ním shodli i ostatní zástupci pojišťoven. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivan Duškov upozornil, že fondy prevence dnes slouží převážně jako příspěvky na pohybové aktivity, kde jasná evidence přínosu chybí. Zrušit je jednostranně ale podle něj nelze kvůli riziku odlivu desítek tisíc klientů.
Podle obou ředitelů je však cestou vpřed koordinovaný postup celého trhu. „Myslím si, že jsme schopní to udělat, ale chce to několik věcí. Nejdříve zavést nové programy, a když budou fungovat, tak bude realistické se dohodnout, co dělat, nebo ne. Bez toho, aniž by se domluvili všichni, to nebude fungovat,“ podotkl šéf ČPZP.
Odměna za zdravého pacienta
Další rozměr transformace spočívá v přechodu na koncept takzvané value-based healthcare (péče založené na hodnotě a výsledcích). Dosavadní systém úhrad totiž zdravotníky odměňuje primárně za provedené výkony, nikoli za to, že pacienta udrží zdravého a zabrání rozvoji chronických onemocnění.
Oblast, na kterou hodlá ČPZP prioritně zaměřit své síly, specifikoval její generální ředitel jasně: „Snažíme se zacílit péči na pacienta, na výsledky, tedy na to, co funguje. Chceme udělat co nejefektivnější mix zapojení poskytovatelů a pacientů. Musíme zacílit na ty největší skupiny, kde jsou největší počty pacientů nebo největší mortalita.“
Kromě primární prevence a zvyšování zdravotní gramotnosti vyzdvihli řečníci také sekundární prevenci (využívání screeningových programů) a terciární prevenci spojenou se snižováním škod u rizikového chování (harm reduction). Klíčem k úspěchu však zůstávají tvrdá data. „Budeme vyhodnocovat, co funguje a co ne. Data a zacílení prostředků je priorita,“ uzavřel David Šmehlík.
Poděkování za podporu summitu patří zdravotním pojišťovnám VZP, ZPMV a ČPZP a společnostem AKESO, Sanofi, Satum a Tiscali Media.
