Univerzita Karlova už vybírá banku, která jí pomůže financovat dostavbu Biocentra Albertov. Nabídky na poskytnutí úvěru až tři miliardy korun mohou finanční instituce podávat do prosince. Půjčka se má splácet dvacet let a více než polovinu její jistiny uhradí tři zapojené fakulty. Ty navíc do projektu vloží přes miliardu korun z vlastních a dalších univerzitních zdrojů. Zatímco na Albertově pokračuje výstavba třetího nadzemního podlaží Biocentra, 1. lékařská fakulta připravuje v sousedství další investici – Centrum simulační a experimentální medicíny.

Financování jednoho z největších investičních projektů Univerzity Karlovy dostává konkrétnější podobu. Univerzita nyní vybírá bankovní instituci, která jí pomůže pokrýt náklady na dokončení Biocentra Albertov. Toto vzdělávacím centrem propojí biologické, biomedicínské a materiálové obory. O úvěru až do výše tří miliard korun informovala už v říjnu, nyní ale upřesnila jeho předpokládané splácení i rozdělení finanční zátěže mezi univerzitu a jednotlivé fakulty.

„Soutěž na zajištění dofinancování výstavby Biocentra Albertov mezi bankovními institucemi aktuálně probíhá, lhůta pro podání nabídek uběhne v prosinci,“ sdělila Zdravotnickému deníku tisková mluvčí Univerzity Karlovy Michaela Lagronová.

Univerzita podle ní nemusí vyčerpat celou poptávanou částku. Výše skutečně čerpaného úvěru bude záviset na potřebách financování projektu.

Mohlo by vás zajímat

Více než polovinu splátek ponesou fakulty

Na splácení jistiny úvěru se budou přibližně 54 procenty podílet Přírodovědecká, Matematicko-fyzikální a 1. lékařská fakulta UK. Zbývajících 46 procent má univerzita hradit z centrálních zdrojů. Skutečná finanční zátěž fakult však bude vyšší. Kromě splácení jistiny a úroků totiž přispívají také do centrálního rozpočtu univerzity, z něhož se bude hradit zbývající část úvěru.

Bankovní úvěr navíc nebude jediným zdrojem financování. Zapojené fakulty mají do dokončení Biocentra a jeho vybavení vložit 834 milionů korun z vlastních prostředků. Dalších 180 milionů získají jako nevratnou podporu z univerzitního fondu Mikuláš. Z téhož fondu si půjčí dalších 180 milionů a 55 milionů korun získají formou půjčky z univerzitní vnitrobanky. Celkem tak tyto zdroje představují téměř 1,25 miliardy korun nad rámec externího bankovního úvěru.

„V částce potřebné na dofinancování jsou zahrnuty nejen náklady na výstavbu, ale také na základní vybavení potřebné pro zahájení provozu Biocentra,“ upřesnila Lagronová. Další vybavení si však fakulty budou pořizovat ze svých finančních zdrojů.

Původní dotace se snížila téměř o tři miliardy

Finanční komplikace projektu souvisejí především se zpožděním výstavby a nemožností využít původně plánovanou evropskou podporu v plném rozsahu. Zatímco původní dotační rozhodnutí počítalo s přibližně čtyřmi miliardami korun, po změnách se podpora Biocentra snížila na zhruba 1,12 miliardy korun.

Podle údajů zveřejněných Univerzitou Karlovou dosahují aktuální odhadované náklady na dokončení budovy včetně základního vybavení přibližně 5,54 miliardy korun. Z vlastních a dalších zdrojů proto musí univerzita zajistit přibližně 4,43 miliardy korun.

Část prostředků původně určených pro Albertov byla přesunuta na projekt MEPHARED 2 v Hradci Králové, aby mohl být dokončen v termínu stanoveném Národním plánem obnovy. Další prostředky byly přerozděleny mimo Univerzitu Karlovu.

Kontaminovaná zemina i hrozba zastavení stavby

Výstavbu Biocentra od počátku provázela řada komplikací. Podle interních materiálů Univerzity Karlovy se už při přípravě projektu ukázaly nedostatky v geologických průzkumech, které nesprávně vyhodnotily podloží a neodhalily podzemní vodu.

Stavbu rovněž zkomplikoval archeologický výzkum. Národní památkový ústav přitom podle vyjádření 1. lékařské fakulty UK na možnost významnějších nálezů předem upozorňoval. A to u části staveniště, kde se archeologické práce uskutečnily až v pozdější fázi.

Rozbory také potvrdily přítomnost polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů, například olova či rtuti. Univerzita proto musela řešit její bezpečný odvoz a likvidaci v souladu s podmínkami evropské dotace.

Spory o odvoz zeminy

Komplikace vyvolaly také spory se zhotovitelem o cenu víceprací a prodloužení termínů. V září 2024 dodavatel dokonce avizoval zastavení stavebních prací od začátku října, pokud se s univerzitou nedohodne. Jednání nakonec vedla ke snížení ceny za odvoz kontaminované zeminy z původních 78,2 na necelých 70 milionů korun bez DPH. Podle údajů uvedených v registru smluv nakonec výsledná částka činila přibližně 50,3 milionu korun bez DPH.

Podle interního vyjádření tehdejšího vedení rektorátu (redakce má materiál k dispozici) se zároveň podařilo omezit požadované prodloužení stavby v rámci projednávaných změnových listů na 90 dní.

Univerzita o tomto prodloužení informovala ministerstvo školství už v listopadu 2024, další jednání o úpravě harmonogramu pokračovala i v následujícím roce. Přesto se nepodařilo zajistit prodloužení termínu pro čerpání evropských prostředků, což zásadně zkomplikovalo financování projektu.

Záměr úvěrového financování Biocentra podpořil v říjnu 2026 také Akademický senát UK. Konkrétní úvěrovou smlouvu ale UK dosud neuzavřela.

Stavba pokračuje, na řadě je třetí nadzemní podlaží

Navzdory komplikacím s financováním pokračuje samotná výstavba podle aktuálního harmonogramu. „Aktuálně probíhá stavba betonových konstrukcí na úrovni třetího nadzemního podlaží,“ uvedla Lagronová.

Do konce letošního roku počítá harmonogram univerzity s dokončením nosného skeletu až do úrovně pátého nadzemního podlaží. Dokončení celého Biocentra se předpokládá na podzim roku 2028, zahájení výuky v nových prostorách pak v akademickém roce 2029/2030.

Biocentrum má propojit biologické, biomedicínské a materiálové obory a nabídnout moderní laboratoře, výukové prostory i zázemí pro společný výzkum tří fakult.

První lékařská fakulta chystá na Albertově SIM

Biocentrum přitom není jedinou investicí, kterou 1. lékařská fakulta v lokalitě připravuje. Jak redakci Zdravotnického deníku potvrdil děkan 1. LF UK Martin Vokurka, na adrese Albertov 5 plánuje postavit Centrum simulační a experimentální medicíny.

Nové pracoviště rozšíří možnosti praktické výuky a experimentální medicíny. „Rozvoj fakulty je nezbytný pro budoucí kvalitní výuku a vědu i v souvislosti s očekávanými změnami pražských nemocnic,“ uvedl profesor Vokurka pro Zdravotnický deník.

Stavbu si bude 1. lékařská financovat z vlastních prostředků. Původní harmonogram počítal se zahájením prací na konci roku 2026 a dokončením do poloviny roku 2028. Vzhledem k tomu, že veřejná zakázka na výstavbu centra byla zveřejněna až letos v listopadu, se oba termíny posunou. Nový harmonogram zatím fakulta neupřesnila.