S přicházející zimou mnoho lidí řeší, jestli je pro jejich zdraví venkovní cvičení přínosné. Nízké teploty sice přinášejí určitá rizika, nicméně pohyb v chladném prostředí je podle odborníků prospěšný. Na pozoru by se měli mít lidé, kteří sportují ve městech a ti s dlouhodobými obtížemi. Rizikem je zejména podchlazení a prach. „Cvičení je pro vás prospěšné bez ohledu na to, jestli je léto, nebo zima,“ říká Russell Vinik z oddělení interního lékařství zdravotnického centra Univerzity v Utahu.

Když cvičíme v chladném prostředí, naše tělo se musí vyrovnat s hned několika protichůdnými procesy. Svaly vytváří teplo, které organismus odvádí do okolí a nízká venkovní teplota ztrátu tělesného tepla současně urychluje.

Pokud se člověk podchladí moc, nastane takzvaná hypotermie a hrozí vážné problémy. Nejprve se člověk začne třást, hrozí únava a zhoršená koordinace a zpomalení reakcí. Při výraznějším podchlazení může dojít k poruchám srdečního rytmu a ztrátě vědomí. V krajním případě podchlazení vede až k selhání životně důležitých orgánů.

„Při pohybu v extrémních teplotách, ať už ve velkém horku, nebo v silném mrazu, musí srdce pracovat intenzivněji. Pro většinu lidí má ale cvičení mnohem více přínosů než rizik,“ řekl Russel Vinik webu Univerzity v Utahu.

Mohlo by vás zajímat

Zajímavé poznatky přinesla studie publikovaná v odborném časopise Physiology & Behavior. Výzkumné týmy z japonské Univerzity v Cukubě a Univerzity zdravotnictví a sociální péče v Niigatě zjistily, že lidé při fyzické aktivitě vnímají pokles vnitřní tělesné teploty hůře než v klidovém stavu.

Pocit může klamat

Vědci sledovali zdravé mladé muže, kteří odpočívali nebo vykonávali fyzickou aktivitu nízké intenzity částečně ponořeni do studené vody. Měřili jejich kožní i vnitřní tělesnou teplotu, vnímání chladu, srdeční frekvenci, krevní tlak a spotřebu kyslíku. Výsledky ukázaly, že zatímco vnímání teploty kůže zůstalo relativně zachováno, schopnost rozpoznat změny vnitřní tělesné teploty byla ovlivněna fyzickou aktivitou.

Výzkumníci přitom už dříve zjistili, že při cvičení se třes, kterým se organismus snaží vytvářet teplo, spouští při nižší vnitřní tělesné teplotě než v klidovém stavu. To znamená, že člověk může pokračovat v aktivitě, přestože jeho organismus postupně ztrácí více tepla, než dokáže vyprodukovat. Subjektivní pocit, že je mu ještě příjemně, proto nemusí vždy odpovídat skutečnému stavu jeho těla.

Proč se v zimě vyplatí chodit ven?

Riziko spojené s chladem ale neznamená, že bychom měli během zimních měsíců zůstávat doma. Pravidelný pohyb prospívá srdci, cévám, plicím i psychice bez ohledu na roční období. Vinik zdůrazňuje, že pro většinu zdravých lidí převažují přínosy venkovního pohybu nad riziky. Pozitivní účinky přitom nemusí vyžadovat dlouhé ani intenzivní tréninky. „Stačí 20 minut třikrát až čtyřikrát týdně,“ doporučuje „Samozřejmě všichni při cvičení venku v chladných dnech cítíme studený vzduch v plicích. To ale nutně neznamená, že je to pro nás škodlivé.“

Omrzliny jsou při vhodném oblečení poměrně vzácné a většina lidí může v zimě bezpečně pokračovat ve svých obvyklých aktivitách. Ty mohou podpořit zdraví srdce a plic, pomáhají udržovat tělesnou hmotnost a snižují zdravotní rizika spojená se sedavým způsobem života. Pobyt venku navíc přispívá k duševní pohodě.

Vrstvené oblečení je základ

Jedním z nejdůležitějších předpokladů bezpečného zimního cvičení je správné oblečení. Lidé mají často tendenci oblékat se příliš teple, aby jim při odchodu z domu nebyla zima. Během fyzické aktivity však může organismus začít produkovat výrazně více tepla a hrozí přehřátí.

Ideálním způsobem je proto vrstvení oblečení. Jednotlivé vrstvy lze podle potřeby odkládat, jakmile se tělo zahřeje. Vhodné je také chránit hlavu, ruce a další části těla vystavené nízkým teplotám. Při delším pobytu venku je důležité myslet na ochranu před větrem a vlhkostí, které mohou zvyšovat tepelné ztráty.

Zásadní je vnímání vlastních pocitů. Pokud se objeví výrazný třes, necitlivost, neobvyklá únava nebo zhoršená koordinace pohybů, je lepší přestat cvičit a zahřát se v teple.

Kdo by měl být v mrazu opatrnější?

Někteří lidé by ale měly při cvičení venku věnovat podmínkám větší pozornost. Patří mezi ně zejména lidé s onemocněním srdce a plic. Při fyzické aktivitě v extrémním chladu musí srdce pracovat intenzivněji. Nízké teploty tak mohou představovat dodatečnou zátěž pro kardiovaskulární systém.

„I lidé se srdečním onemocněním mohou a měli by cvičit, protože jim pohyb stále přináší zdravotní výhody. Doporučil bych jim však, aby se předem poradili se svým lékařem,“ upozorňuje Vinik.

Opatrní by měli být také lidé s astmatem. Studený a suchý vzduch může u některých pacientů vyvolat zhoršení příznaků nebo podráždění dýchacích cest. Pokud se chystají běhat nebo provozovat jinou intenzivnější aktivitu venku, měli by se řídit doporučením lékaře.

Pozor na znečištěné ovzduší

Samotná nízká teplota není jediným faktorem, který může ovlivnit bezpečnost zimního sportování. Problémem bývá také zhoršená kvalita ovzduší a inverze. „Když se v údolích hromadí ozon a ve vzduchu je vysoká koncentrace prachových částic a zároveň je chladno, tak je třeba být opatrný. Zejména pokud máte problémy se srdcem nebo plícemi. V tom případě byste měli zvážit, zda raději nezůstat doma,“ radí Vinik

Při teplotní inverzi se mohou u zemského povrchu hromadit prachové částice. V kombinaci se studeným vzduchem mohou být pro organismus náročnější než každý z těchto faktorů samostatně. Pozor by si na to měli dát tedy zejména lidé, kteří běhají ve městech a v místech s vyšší koncentrací prachu v ovzduší.