Počet lékáren v Německu v posledních letech setrvale klesá, je jich nejméně od poloviny 70. let. Ekonomický tlak na jejich provozovatele se stupňuje a s ním i hranice tržeb, které jsou pro přežití nutné. Aby mělo smysl provozovat lékárnu, musí její roční tržby dosáhnout nejméně dvou milionů eur (téměř 50 milionů korun). A podle odborného deníku Deutsche Apotheker Zeitung se situace bude v blízké budoucnosti jen zhoršovat.

Odhad odborného časopisu Apotheke & Wirtschaft (AWA), na který Deutsche Apotheker Zeitung odkazuje, se váže k roku 2024, a je tedy velice aktuální. Daleko podle něj není daleko doba, kdy k přežití lékárny na německém trhu bude třeba utržit alespoň 2,5 milionu eur ročně (tedy asi 62 milionů korun). Právě taková je totiž hranice, která odděluje lékárny, které balancují na hraně zisku a ztráty, a tedy na hranici, pod níž už podnikání v lékárenství nedává z dlouhodobého hlediska smysl, sdělili autoři odhadu, analytici časopisu AWA André Butterweck a Doris Zur Mühlenová.

I to je nejspíše důvod, proč reforma lékárenského trhu stojí poměrně vysoko v pořadí úkolů, které si pro svůj mandát zvolila spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU).

Vysoká variabilita tržeb

Butterweck a Zur Mühlenová svůj odhad opírají o analýzu reálných údajů o hospodaření lékáren na německém trhu. Z nich vyplývá, že na nebo pod zmíněnou hranicí dvou milionů eur se nacházelo 2 760 lékáren, což představovalo podíl 16,2 procenta z celkového počtu 17 040 lékáren, které ke konci loňského roku na německém trhu působily.

680 lékáren, tedy čtyři procenta ze všech, přitom v loňském roce utržilo jen poloviční nebo nižší částku, než která je potřebná k dlouhodobému přežití. Mediánové roční tržby se pohybovaly mezi 3 a 3,25 milionu eur ročně. Deset procent ekonomicky nejsilnějších lékáren v loňském roce v Německu utržilo 5 až 10 milionů eur ročně, nejvyšších tržeb (přes 10 milionů eur ročně) dosáhlo jen 1,8 procenta lékáren, což v absolutních číslech odpovídá zhruba třem stovkám lékáren.

Z analýzy tedy mimo jiné vyplývá, že mezi lékárnami existuje vysoká variabilita, co se tržeb týká. Jestliže tržby posledního decilu (tedy deseti procent nejsilnějších lékáren) se pohybují mezi 5 a 10 miliony eur ročně, u prvního decilu (deseti procent nejslabších lékáren) se  pohybují mezi 1 a 1,75 miliony eur ročně. Největší počet lékáren (v absolutním i procentním vyjádření) se nachází v intervalu tržeb 2,75 až 3,25 milionu eur, a to 14,2 procenta, respektive 2 420 lékáren. Autoři rozdělili lékárny do skupin odstupňovaných po 250 tisících eur ročně.

Mohlo by vás zajímat

Menší lékárny v nevýhodě? Přijde na to

Jenže tržby nejsou dostatečným ukazatelem pro posouzení rentability jednotlivých lékáren. Proto autoři poukazují také na skutečnost, že mezi jednotlivými lékárnami existuje i značná variabilita, co se týče provozního nebo čistého zisku.

Podle Butterwecka a Zur Mühlenové je vidět, že problémy s udržením se na trhu mají především menší lékárny, které jsou navíc umístěny v málo osídlených oblastech. Jejich provozní zisk bývá příliš nízký na to, aby svému majiteli poskytly odpovídající návratnost jak jeho investice, tak jeho vložené práce do provozu lékárny.

Na druhé straně, jak bylo uvedeno výše, stále na německém trhu funguje i relativně hodně lékáren, jejichž tržby oné hranice dvou milionů eur nedosahují. Autoři studie pro to mají vysvětlení. Podle nich totiž tyto lékárny obvykle fungují ve svých vlastních prostorách (majitel nemusí platit nájem), a vzhledem k nižšímu stupni konkurence ve venkovských oblastech si mohou dovolit léky prodávat za vyšší ceny než lékárny ve městech či hustě osídlených lokalitách.

Přesto ale počet lékáren na německém trhu dlouhodobě klesá. Ještě v roce 2008 jich v Německu působilo více než 21,5 tisíce. Od té doby se ale jejich počet zmenšuje. Loni klesl až téměř na 17 tisíc a letos poprvé se dostal pod tuto hranici. To je nejméně za posledních téměř 50 let.

Reforma lékáren zatím v nedohlednu

Problému si je vědoma také nová spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová. Podle deníku Deutsch Apotheker Zeitung je reforma lékárenského trhu poměrně vysoko v pořadí úkolů, které si pro svůj ministerský mandát vytyčila. Zároveň ale není zcela jasné, kdy na lékárny dojde.

Německé zdravotnictví a systém dlouhodobé péče (která je rovněž hrazena ze zákonného zdravotního pojištění) nejsou zrovna v ekonomicky dobré kondici. Jak systém zdravotní péče, tak systém péče dlouhodobé se již několik let nacházejí v červených číslech a politici musí neustále dávat zelenou pro navyšování dodatečné sazby pojistného, a ještě systémy sanovat z rozpočtu spolkové vlády.

Je tedy prakticky jisté, že na reformu lékáren dojde až poté, co se podaří stabilizovat finanční situaci obou zmíněných systémů. Reforma proto zatím nemá jasné kontury, a tak se v dokumentech Spolkového ministerstva zdravotnictví vyskytují víceméně jen obecné a vágní formulace typu „mnohostranná opatření k posílení lékáren”, cituje materiály ministerstva odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung. Na lékárny ale určitě dojde… někdy.