České zdravotnictví stojí na prahu náročného desetiletí. Počet seniorů nad 80 let se nejpozději do roku 2045 více než zdvojnásobí, zatímco lidí v produktivním věku bude ubývat. Ministerstvo zdravotnictví proto ve čtvrtek představilo aktualizovanou verzi dokumentu Strategické analýzy potřeb resortu zdravotnictví: koncepce podložená dostupnými daty, známou jako Strategická koncepce 2.0. Materiál reaguje na hrozby, které mohou český solidární systém ohrozit, a přináší konkrétní kroky, jež mají zajistit jeho udržitelnost a rozvoj v příštích letech.

„Hlavní důvod práce na tomto dokumentu zůstává stejný. Čeká nás nelehká dekáda, kdy budeme čelit demografickým výzvám, na které se intenzivně připravujeme,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek při prezentaci dokumentu.

V této souvislosti zmínil několik změn, které se již podařilo uskutečnit. Mimo jiné jde o navýšení kapacit lékařských i nelékařských zdravotnických fakult, rozšíření screeningových programů či zřízení Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ), který slouží jako metodologická podpora při tvorbě doporučených postupů.

Válek: Přicházející výzvy bude muset řešit každá vláda

Samotná koncepce navazuje na první verzi z roku 2024, přičemž autoři – experti ministerstva i spolupracujících institucí – ji záměrně publikují jako „živý“ elektronický dokument, který se pravidelně aktualizuje o nová data a výstupy a k němuž mohou odborníci i laická veřejnost vkládat své podněty.

„Koncepci předkládáme k věcné a apolitické diskuzi, protože výzvy, které stojí před námi, bude muset řešit každá budoucí vláda,“ uvedl ministr. Materiál podle něj reflektuje to, co se musí udělat v příštích čtyřech letech a co se už realizovat stihlo.

„Nová verze obsahuje více analytických příloh a otevřených dat než ta předchozí,“ doplnil ho ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Kromě komplexnějšího obsahu v jednotlivých kapitolách přibyly i dvě zcela nové:

Mohlo by vás zajímat

  • o veřejném zdraví, reflektující vznik a činnost Rady vlády pro veřejné zdraví,
  • o zdravotnickém výzkumu, včetně koncepce jeho financování a hodnocení.

Mezi již zavedené kapitoly patří sekundární prevence a Národní screeningové centrum, dostupnost, kvalita a standardizace péče, modely organizace péče, ekonomika a optimalizace úhrad, léková politika, zajištění personálních kapacit, elektronizace, legislativa a dotační politika a komunikace.

4 pilíře změn

Ministerstvo staví budoucnost českého zdravotnictví na čtyřech hlavních pilířích:

  1. Prevence a zlepšení zdraví obyvatel
    Prioritou je prodloužení života ve zdraví, nikoli jen samotného dožití. S tím souvisí posilování screeningových programů – například prevence obezity u dětí nebo plošný screening rakoviny prostaty, který Česko zavedlo jako první stát EU. V loňském roce se díky tomu podařilo vyšetřit přes 150 tisíc mužů a odhalit více než 900 nádorů v raném stadiu.
    Válek s Duškem také upozornili, že roste návštěvnost preventivních prohlídek u praktických lékařů. Podle ministerstva se podařilo mírně navýšit pokrytí populace screeningy o 1–2 %, což představuje více než 150 tisíc nově vyšetřených lidí.
  2. Personální stabilizace
    Stárnutí zdravotníků a jejich odchod do důchodu je podle koncepce jednou z největších slabin současného systému. Například polovina praktických lékařů pro děti a dorost je již nyní v důchodovém věku: Do deseti let také hrozí odchod 30 % všeobecných sester, což představuje až 30 tisíc pracovních úvazků.
    Ve spolupráci s ministerstvem školství proto vznikl vládní program podpory vzdělávání nelékařských profesí. „Celkem 17 vysokých škol se připravilo na navýšení kapacit o 20 až 40 %, což by mělo hrozící propad počtu zdravotníků zastavit během 10 až 12 let,“ stojí v dokumentu. První přijímací zkoušky s navýšeným počtem studentů proběhly již letos v létě.
  3. Propojení zdravotního a sociálního systému
    Spolupráce mezi ministerstvy zdravotnictví a práce a sociálních věcí dlouho dobu bývala spíše výjimkou. Od roku 2022 ale oba resorty pracují na vybudování společných analytických týmů a datovém propojení. To má přinést nové možnosti v řízení a optimalizaci sociálně-zdravotních služeb.
    Mezi konkrétní výstupy patří strategický plán kapacit služeb pro samosprávy, podpora komunitní ošetřovatelské péče a také národní plány rozvoje paliativní a geriatrické péče.
  4. Modernizace a digitalizace
    Český systém se podle koncepce neobejde bez modernizace. Klíčovou roli mají hrát elektronické zdravotnictví, telemedicína a asistivní technologie (pomáhají zlepšit fyzické nebo duševní funkce osobám, které je mají z různých důvodů sníženy, pozn. red.). Pacienti by měli získat přímý přístup ke své zdravotnické dokumentaci, a to prostřednictvím aplikace EZKarta, která prochází aktualizacemi a vylepšováním.
    Ministerstvo také zdůrazňuje, že Česko patří v Evropě k zemím s nejvyšší dostupností inovativní léčby, a chce tento trend udržet i u vysoce nákladných genových terapií.

Příprava na neodvratné

Podle ministerstva je hlavním důvodem pro aktualizaci dokumentu blížící se demografická vlna, která přináší nejen tlak na finance, ale i na organizaci péče. Koncepce proto předpokládá restrukturalizaci sítě nemocnic, posílení jednodenní chirurgie a dlouhodobé a komunitní péče a také jasnější definici „center excelence“ pro vysoce specializovanou léčbu.