Riziko amyotrofické laterální sklerózy (ALS) je u profesionálních fotbalistů až šestkrát vyšší než u běžné populace. Dosavadní teorie nedokážou vysvětlit, proč se nemoc soustředí právě v elitních ligách. Italští vědci proto přicházejí s novou hypotézou. Vinu by mohl nést ohlušující řev z tribun, dosahující intenzity rockového koncertu či startu letadla. Informoval o tom portál Medscape.

Smrt více než třicítky profesionálních fotbalistů na amyotrofickou laterální sklerózu přivedla novináře k tomu, aby onemocnění označovali jako „nemoc fotbalistů“ nebo „temnou nemoc fotbalu“. Přestože je ALS relativně vzácná – v Evropě připadá 2,1–3,8 případů na 100 tisíc obyvatel ročně – mezi profesionálními fotbalisty je riziko dvojnásobné až šestinásobné.

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je progresivní nervosvalové onemocnění postihující motorické nervové buňky (takzvané motoneurony) v mozku a míše. Pokud nefungují nebo odumřou, mozek nedokáže ovládat svaly a jejich pohyby. Svaly postupně slábnou a atrofují. Jedná se o nemoc, na kterou dosud neexistuje kauzální léčba.

Dlouhodobě se spekuluje o příčinách: od traumat hlavy přes pesticidy až po doping. Ani jedna z těchto hypotéz však nevysvětluje, proč se zvýšený výskyt soustředí právě do elitních lig, například Serie A v Itálii.

Hluk srovnatelný s rockovým koncertem

Tým italských vědců nyní v časopise Medical Hypotheses navrhl, že dosud přehlíženým faktorem může být řev fanoušků na stadionu.

„V roce 2013 naše skupina společně s americkými epidemiology zveřejnila výzkum o světelném znečištění a jeho potenciálních důsledcích pro Parkinsonovu chorobu. To mě vedlo k úvaze, zda dlouhodobé vystavení jiným environmentálním podnětům, jako je opakovaný hluk v průběhu let, může také poškodit mozek,“ vysvětlil hlavní autor Roberto Maggio z Univerzity v L’Aquile.

Na rozdíl od amatérů čelí hráči nejvyšších lig na každém zápase hluku srovnatelnému s rockovým koncertem či startem letadla. Stadiony Serie A dosahují běžně 95–110 decibelů, přičemž špičky mohou vystoupat až na 140 dB.

Mohlo by vás zajímat

Hypotéza, která budí diskusi

Maggio i jeho kolegové ale zdůrazňují, že jde zatím jen o myšlenku. „Rukopis předložený časopisu Medical Hypotheses posoudilo sedm odborníků. Jeden byl zcela negativní, dva neutrální, tři pozitivní a jeden extrémně pozitivní,“ popsal Maggio. Kritičtější byli zejména kliničtí lékaři, kteří požadují epidemiologická data.

Autoři proto navrhli protokol rozsáhlé studie. Sledovat by měla minimálně 500 sportovců a 250 nesportovců, hodnotit míru expozice hluku, propustnost hematoencefalické bariéry (BBB) a přítomnost markerů neurodegenerativních onemocnění.

„Vzhledem k našim odborným znalostem a zdrojům nemůže naše skupina přímo provést klinicko-epidemiologickou studii tohoto rozsahu,“ doplnil Maggio. Výzvu by podle něj mohly převzít jiné výzkumné týmy, aby možnou kauzalitu statisticky potvrdily.

Role hematoencefalické bariéry

Podle autorů může právě BBB propojit faktory, které se ve fotbale kumulují – hluk, extrémní fyzickou námahu a zánětlivé procesy. Opakovaná expozice hluku „v kombinaci s vysoce intenzivní fyzickou aktivitou a systémovým zánětem způsobeným opakovanými intenzivními tréninky může vytvořit fyziologický stav vedoucí k neurotoxickému poškození, jakmile je BBB narušena,“ píší autoři.

Když se k tomu připojí metabolické vedlejší produkty, jako je laktát a amoniak, nebo prozánětlivé cytokiny TNF-α (TNF-alfa), IL-1β (interleukin 1-beta) a IL-6 (Interleukin 6), může se z běžné zátěže stát rizikový faktor pro neurodegenerativní procesy. Oslabená BBB by navíc mohla propouštět i pesticidy či herbicidy z hřišť.

Nejen fotbalisté

Model by také mohl vysvětlit, proč se zvýšený výskyt ALS neobjevuje ve všech sportech. Podle autorů jsou například basketbal nebo hokej spíše aerobní, produkují méně laktátu a hráči jsou vystaveni nižší hladině hluku.

Maggio upozorňuje, že potenciálně ohroženou skupinou by mohli být i hudebníci. „V závěrečném odstavci naší studie zdůrazňujeme zajímavé pozorování jednoho recenzenta, který poukazuje na neoficiální důkazy naznačující četné případy ALS mezi hudebníky a zpěváky,“ řekl. U zpěváků pak může riziko pramenit i z vibrací samotných hlasivek.