Nedostatek spánku, zákaz telefonovat česky, fyzické či sexuální napadení. Výpovědi českých pečovatelek z Německa a Rakouska ilustrují, jak 24hodinová domácí péče snadno přerůstá ve vykořisťování. Studie Zuzany Uhde z Národního institutu SYRI také ukazuje, že bez práce pendlerů by evropský systém péče o seniory fungoval jen těžko.
Péče o seniory a nedostatek pracovních sil v tomto sektoru se v Evropské unii stává jedním z klíčových témat. Dlouhodobá péče je závislá na pracovnicích z ciziny – ať už jde o migrantky ze zemí mimo EU, nebo o takzvané pendlerky, které denně či na směny dojíždějí přes hranice. Nová studie Zuzany Uhde z Národního institutu SYRI odhaluje, že postavení těchto žen se výrazně liší podle toho, odkud pocházejí a jaký typ péče vykonávají.
„Zejména 24hodinová péče v domácnosti seniorů ukazuje zásadní problémy evropské integrace a systémů péče, které jsou určovány na úrovni národní politiky v jednotlivých státech,“ říká Uhde. Podle ní tato forma práce ilustruje přetrvávající nerovnosti mezi Východem a Západem, které nejsou jen pozůstatkem minulosti. Současné instituce a legislativa je totiž udržují.
Rozdíl mezi péčí doma a v zařízeních
Výzkum srovnával zkušenosti Češek, které pracují v Německu a Rakousku v režimu 24hodinové domácí péče nebo v rezidenčních pečovatelských zařízeních. Rozdíl je zásadní: zatímco v prvním případě zajišťují pracovní smlouvy vyšší mzdy, přístup k sociálním dávkám a jistotu práv, domácí péče se často pojí s nestandardními podmínkami.
„Čeští přeshraniční pečovatelé s ubytováním v Německu a Rakousku obvykle vydělávají 60–90 eur denně. To je 840–1 260 eur za dvoutýdenní směnu, což představuje jejich měsíční plat před zdaněním. Tato mzda činí méně než 3–4 eura za hodinu, přitom v roce 2022 dosahovala minimální hodinová mzda pro nekvalifikované pečovatele v Německu 13,70 eura,“ shrnuje studie.
Přesto mnoho žen v rozhovorech uvedlo, že pro práci v zahraničí se rozhodly hlavně z finančních důvodů.
Mohlo by vás zajímat
Žijeme život někoho jiného, stěžují si pečovatelky
Podmínky 24hodinové péče s ubytováním ukazují, jak snadno se péče proměňuje ve vykořisťování. Pečovatelky popisují izolaci, absenci soukromí a vyčerpání.
„V rodině toho muže nebyl žádný volný čas; mohla jsem jít ven jen nakoupit, na kole. Ani jsem nevěděla, jak to udělat, pokud pacient po obědě nespal. Ale máte v sobě určitý strach. Jsem za toho člověka zodpovědná, tak jsem šla nakupovat ve spěchu,“ vzpomínala Lenka, pečovatelka v Rakousku.
Sára, která pracovala v Německu, uvedla: „V rodinné péči je to velmi náročné psychicky, protože jste odděleni od všech, nejen od své rodiny, ale také od přátel a ostatních. Jste s tou osobou od rána do večera, jste vždy sami v takové izolaci, nežijete svůj vlastní život. Žijete život někoho jiného.“
Němec ani Rakušan by to nedělali
Výzkum ale zaznamenal i mnohem tvrdší zkušenosti – od nedostatku spánku, přes zákaz telefonovat česky, až po případy fyzického či sexuálního napadení.
Hana, pečovatelka v Rakousku, to popsala bez obalu: „Myslí si, že jste jejich otrokyně. Opravdu se vás snaží ponížit. Vždycky říkám, že v Česku nežijeme na stromech. (…) Němec by to pro ně nedělal. Rakušan by to pro ně také nedělal.“
Studie potvrzuje, že kolonizace času pečovatelek je neoddělitelnou součástí systému domácí péče. Očekávání, že pracovnice budou neustále k dispozici, v kombinaci s nízkými mzdami a nestandardními smlouvami vede k extrémní zátěži.
Hierarchie jako samozřejmá součást systému
Péče o seniory v Evropě stojí na hierarchiích, které se staly samozřejmou součástí systému. „Nízké platy jsou totiž v politickém jazyce překládány jako cenově dostupná péče o seniory,“ dodává Uhde.
Respondentky z Česka přitom popisují, jak je v zahraničí vnímají: levnější než západní pracovnice, ale dražší a údajně spolehlivější než jiné „Východoevropanky“. Některé si také stěžovaly na neuznávání kvalifikace či přísnější dohled.
Pandemie jako odhalení závislosti
Covid-19 podle autorky výzkumu jen zvýraznil dlouhodobý trend. Uzavření hranic zviditelnilo, jak moc západoevropské země závisejí na mobilní pracovní síle ze zahraničí.
„Umožnění pokračování přeshraniční mobility pečovatelů se přes noc stalo hlavní prioritou mezivládních jednání, protože mnoho bohatších evropských zemí čelilo riziku akutního nedostatku těchto pracovníků,“ připomíná.