Evropě hrozí nedostatek léků, bakterie sílí a pacienti přicházejí o šanci na nové terapie. Ministři zdravotnictví proto hledají způsob, jak zastavit úpadek klinických studií, zkrotit antibiotickou rezistenci a zajistit dodávky životně důležitých přípravků. Zdravotnickému deníku to řekl náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník.

Ministři či jejich zástupci se sešli v úterý na neformálním setkání v dánské Kodani. Jedním z klíčových témat byly problémy s klinickými studiemi. Evropa totiž čelí nepříznivému trendu. „Počet klinických studií v Evropě klesá, což je špatně pro pacienty, kteří tak nemají takový přístup k inovacím. Vypovídá to i o nízké konkurenceschopnosti Evropy ve vědě a výzkumu,“ popsal Pláteník pro Zdravotnický deník.

Cílem je eurofederalizace klinických studií

Při jednáních zástupců členských zemí se Česká republika podle něj nedržela zpátky. „Prezentoval jsem návrh, aby se více sjednocovala pravidla. Ideální by bylo zřízení takzvaného One Stop Shop systému, tedy režimu jednoho správního místa,“ vysvětlil. V praxi by to znamenalo, že schválení klinické studie by ideálně probíhalo jen v jednom členském státě namísto dosavadního složitého procesu ve všech 27.

Současná evropská legislativa sice takovou možnost již částečně formálně pokrývá, v praxi to však podle Pláteníka „dost dobře nefunguje,“ mimo jiné kvůli rozdílným přístupům etických komisí. Inspirací je v tomto ohledu právě Dánsko, které provozuje polostátní organizaci Trial Nation – platformu fungující jako One Stop Shop nejen pro vlastní zemi, ale i pro ostatní severské státy.

„Je důležité, aby se klinické studie v Evropě dělaly ve větší míře,“ zdůraznil Pláteník s tím, že cílem je „eurofederalizace klinických studií“. Podle něj na tomto bodě panuje shoda napříč unijními státy. Evropský komisař pro zdraví Olivér Várhelyi na neformální schůzi ministrů přislíbil, že se tomu bude Evropská komise věnovat.

Mohlo by vás zajímat

Antibiotická rezistence: Slabina v datech

Dalším zásadním tématem politických debat byla antimikrobiální rezistence, tedy rostoucí odolnost bakterií vůči antibiotikům. „Stále máme rezervy v transparentním sdílení dat,“ popsal Pláteník slabé místo současné evropské praxe. Připomněl, že všechny země EU realizují nějaký svůj antimikrobiální akční plán. „Není to ale transparentně sjednocené a optimálně reportované, takže evropský přehled není tak dobrý,“ zdůraznil.

Česká republika podle něj dlouhodobě patří k zemím, které aktivně usilují o snadnější sdílení těchto mimořádně potřebných dat. Nicméně lepší koordinace a sdílení informací zůstávají úkolem, který musí unie vyřešit společně.

Společné nákupy léků ano, ale dobrovolně

Třetí okruh diskusí se soustředil na připravovaný evropský Akt o kritických léčivech, který má zvýšit odolnost unijních států vůči výpadkům v dodávkách léčivých přípravků. „Česká republika se soustředí na to, aby státy měly možnost společných nákupů. Nemělo by to ale být povinné,“ vysvětlil Pláteník českou pozici.

Povinné by však podle něj mělo být něco jiného: sdílení informací o zásobách léčiv. „Pro případ krize je potřeba vědět, kolik čeho kdo má,“ zdůraznil. Také na tomto bodě panovala mezi ministry shoda, i když konkrétní posun se očekává až na prosincovém formálním jednání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO).

Symbolické dárky s jasným poselstvím

Neformální charakter jednání doprovázela i symbolika v podobě dárků. Organizátoři účastníkům věnovali upomínkovou psací sadu vyrobenou z ukrajinských nábojnic. „Skvělá prezentace silné message i důrazu na udržitelnost a design,“ komentoval gesto Pláteník.

On sám pak dánské ministryni zdravotnictví Sophii Løhdeové předal tradiční lázeňské oplatky. „Paní ministryni to potěšilo,“ dodal.