Hejtmani chtějí s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) jednat o úhradové vyhlášce na příští rok. Obávají se dopadů na nemocnice, kterým se mají snížit úhrady od zdravotních pojišťoven. Ve čtvrtek to řekl předseda Asociace krajů, hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že žádost o schůzku dostalo.
„Obáváme se dopadů na krajské nemocnice. Například pro Zlínský kraj to znamená o 150 milionů korun méně,“ řekl Holiš. Podle něj vyhláška nezohledňuje nárůst mezd, který vzejde z kolektivního vyjednávání s odbory, ani růst nákladů a inflaci. Podobně kritizují vyhlášku i zdravotnické odbory. Připomínky ministerstvo přijímá do 26. září. V definitivním znění musí být vyhláška zveřejněna do konce října.
„Jednání na toto téma se nebráníme, dnes nám přišla od Asociace krajů žádost o schůzku. Předpokládám, že k setkání dojde v nejbližší možné době,“ řekl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Méně peněz na akutní péči
Podle chystané úhradové vyhlášky by nemocnice měly mít příští rok náklady asi 260,3 miliardy korun, tedy zhruba o 0,6 procenta vyšší než letos. V tomto roce je to 258,8 miliardy korun. Z toho výrazně víc peněz než letos má putovat do specializované léčby v centrech. Naopak na akutní péči má být o 1,9 miliardy méně než letos, tedy asi 216,5 miliardy korun. Je to meziročně o 0,9 procenta méně.
Jako prioritu ministerstvo v návrhu označilo podporu prevence, péči praktických lékařů, jednodenní péči a péči následnou, kterou čerpají zejména senioři. Do stomatologie půjde navíc pět až sedm miliard korun na novou úhradu základních bílých zubních plomb pro dospělé. O pět miliard porostou platby pro praktické lékaře, centrové léky budou stát meziročně zhruba o čtyři miliardy víc, léky na recept o 3,7 miliardy. Čtyři miliardy navíc poputují také do následné, dlouhodobé, domácí a sociálně-zdravotní péče.
Pohotovosti nejsou připraveny, míní Holiš
Deficit bude financován ze zůstatků na účtech pojišťoven, očekává se také vyšší výběr pojistného při lepším vývoji ekonomiky. Úspory může podle ministerstva přinést také elektronizace, zejména elektronické žádanky na vyšetření, nebo snížení spotřeby lůžkové péče či péče ambulantních specialistů.
Kraje od příštího roku přijdou o povinnost zajišťovat lékařskou pohotovostní službu, přejde na zdravotní pojišťovny. Zatím podle Holiše nejsou kraje přesvědčeny o tom, že je změna připravena dostatečně.
