Pokud se Spojené státy americké stáhnou z role hlavního světového dárce v oblasti zdraví, svět to zaplatí miliony životů. Nová vědecká studie varuje, že kvůli škrtům v rozpočtu agentury USAID zemře do roku 2030 více než 14 milionů lidí. Z toho 4,5 milionu dětí.
Náhlé škrty v rozpočtu americké rozvojové agentury USAID mohou v následujících letech způsobit mimořádné utrpení, varují vědci Davide Rasella a Quique Bassat. Se závěry svého výzkumu seznámili ve středu výbor Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) a výbor pro rozvoj (DEVE).
„USAID významně přispěla ke snížení úmrtnosti dospělých a dětí v zemích s nízkými a středními příjmy v posledních dvou desetiletích. Naše odhady ukazují, že pokud nedojde ke zrušení náhlých škrtů oznámených a provedených v první polovině letošního roku, mohlo by do roku 2030 dojít k ohromujícímu počtu úmrtí, kterým bylo možné zabránit,“ uvedl Rasella.
20 let pokroku v ohrožení
Analýza dat za posledních 21 let ukázala, že USAID přispěla ke snížení celkové úmrtnosti o 15 %. Úmrtnost dětí do 5 let snížila americká pomoc dokonce o 32 %. Vědci vypočítali, že programy financované touto agenturou zabránily za sledované období více než 91 milionům úmrtí napříč věkovými skupinami – z toho přes 30 milionů představovaly malé děti.
Konkrétní dopady programu jsou dramatické:
- 65% snížení úmrtí na HIV/AIDS, což znamená záchranu 25,5 milionu životů.
- O 51 % méně úmrtí na malárii (8 milionů osob).
- O 50 % méně úmrtí na zanedbávané tropické nemoci (8,9 milionu osob).
- Pozitivní výsledky jsou patrné i u tuberkulózy, nutričních deficitů, průjmových onemocnění, infekcí dýchacích cest či mateřské a novorozenecké úmrtnosti.
Vědci nyní předpovídají, že současné rozpočtové škrty povedou do roku 2030 k 14 051 750 dalším úmrtím, z toho 4,5 milionu budou děti mladší 5 let. Největší dopad se čeká v afrických zemích, ale důsledky se mohou promítnout i do ostatních států. „Očekávám, že je pocítíme velice brzy,“ dodal Rasella.
Slabší obrana proti epidemiím
USAID je (nebo minimálně donedávna byla) největším sponzorem globální zdravotní bezpečnosti. Provozuje laboratoře ve více než 30 zemích a s více než dalšími 50 státy navázala spolupráci. Klíčovou roli sehrála například při zvládání epidemie eboly v Africe v letech 2013-2016. „Bez USAID by určitě případů eboly bylo mnohem více i v západních zemích včetně Spojených států,“ zdůraznil Bassat.
Snížení financování povede podle vědců ke ztrátě laboratorních kapacit, menším možnostem odhalovat nové patogeny a k pomalejším reakcím. „Sítě laboratoří mají nižší kapacity kontroly nových patogenů a detekce epidemií kvůli tomu bude oslabena ve více než 50 zemích,“ varoval Bassat. Omezení se dotkne i školení zdravotníků a týmů takzvaného rychlého nasazení.
„Zvýší se riziko přeshraničních pandemií, dojde ke ztrátě koordinačních mechanismů, které se budovaly přes 10 let, a jako obvykle budou nejvíce ohroženy zranitelné skupiny. Tyto následky bude velice těžké zvrátit,“ dodal.
Mohlo by vás zajímat
Evropská odpovědnost?
Vědci proto vyzvali evropské politiky, aby hledali cesty, jak výpadek v americkém financování kompenzovat. Humanitární pomoc rozvojovým zemím je totiž podle nich v evropském zájmu.
Že je třeba zvážit i dopady na Evropu, apeloval na europoslance také ředitel pro veřejné zdraví Institutu tropické medicíny na Univerzitě v Antverpách Gorik Ooms. „To, co nás čeká, je špatné,“ zdvihl varovně prst.
Jako zemi, kde hrozí bezprostřední nebezpečí, jmenoval Mosambik. Prakticky celý jeho zdravotnický systém totiž financují jiné státy. V této zemi je rozšířené onemocnění AIDS. A pokud by došlo k úplnému zastavení zahraniční podpory, budou nemocnice zahlceny statisíci pacienty.
Ooms rovněž řekl, že Evropa nemusí být na záchranu světa sama. „Musíme přizvat i další země k tomu, aby byly také velkorysé,“ dodal směrem k europoslancům.
