Pokud ženy zmeškají první screeningové vyšetření zaměřené na rakovinu prsu, existuje u nich o 40 % vyšší riziko, že v jejím důsledku zemřou. Vyplývá to z rozsáhlé populační studie týmu švédského Karolinska Institute, kterou publikoval British Medical Journal. Přitom zhruba třetina žen, kterých se preventivní vyšetření zaměřené na včasný záchyt nádorů prsu týká, tuto možnost nevyužije. Mnohem pravděpodobněji tak u nich karcinom odhalí v pozdní fázi.

První screeningové vyšetření zaměřené na včasný záchyt nádorů prsu je podle British Medical Journal „více než krátkodobou zdravotní prohlídkou“. Absolvování tohoto screeningu totiž do značné míry rozhoduje o další budoucnosti žen. „Naše studie ukazuje, že ženy, které se ho neúčastní, představují velkou populaci se zvýšeným rizikem úmrtí na rakovinu prsu,“ shrnuje autorský tým závěry rozsáhlé populační studie.

Riziko smrti vzrůstá o 40 %

U žen, které nepřijdou na první screening, vzrůstá riziko úmrtí v důsledku karcinomu prsu o 40 %. Důvodem není vyšší výskyt onemocnění než u jiných žen, ale fakt, že nádory jsou u nich odhaleny pozdě. Pokud ženy nepřijdou na svůj první screening, mnohem pravděpodobněji totiž nedorazí ani na další plánovaná vyšetření. To s sebou vyšší pravděpodobnost, že lékaři diagnostikují nádor v pokročilejším stadiu než u těch, které screeningová vyšetření navštěvují. A to pak znamená horší možnosti léčby.

Ve skupině žen, které na první vyšetření nedostavily, činila úmrtnost na rakovinu prsu 9,9 na 1 000 žen během následujících 25 let. Žen, které se ho účastnily, zemřelo 7 z 1 000. Onemocnění se nicméně v obou skupinách vyskytovalo zhruba stejně. Ukazuje to, že za úmrtím žen, které nepodstoupily první screeningové vyšetření, stojí pozdní diagnostika, nikoliv vyšší výskyt nádorů.

Právě možnost včasné identifikace žen s vyšším rizikem úmrtí na rakovinu prsu, je podle autorského týmu zcela klíčová. „Pokud je včasné screeningové chování prediktivní pro pozdější diagnózu a riziko úmrtí, mohlo by to přinést cennou příležitost identifikovat populaci s vysokým rizikem o desetiletí dříve, než dojde k nepříznivým výsledkům,“ cituje závěry studie britský deník The Guardian.

Mohlo by vás zajímat

První screeningové vyšetření je důležitější než ostatní

Výzkumný tým 25 let sledoval 432 775 žen, které mezi lety 1991 až 2020 dostaly pozvánku od Švédského mamografického programu, aby se dostavily ke screeningovému vyšetření prsou ve věku 50, respektive 40 let. Zkoumal, jak dalece se screeningového programu účastní, incidenci a mortalitu nádorového onemocnění prsu i charakteristiku nádorů.

„Prvního screeningové vyšetření se nezúčastnilo 32,1 % (n = 138 760) žen. Existovala pak trvale menší pravděpodobnost, že přijdou k dalším následným vyšetřením. A také větší pravděpodobnost, že u nich diagnostikují pokročilý nádor prsu,“ konstatuje autorský tým.

Například v Anglii se podle dat NHS zúčastnilo v březnu 2024 screeningového vyšetření zaměřeného na včasnou detekci nádorů prsu 70 % žen, které vzhledem ke svému věku tuto možnost měly, připomíná The Guardian.

Screeningové programy nevyužívá „znepokojivě vysoký počet žen“, varuje v této souvislosti ředitelka pacientské organizace Breast Cancer Now Claire Rowneyová. Proto je podle ní nutné hledat cesty, jak účast v nich zvýšit. Mimo jiné tím, že se ženám nabídne více podpory, aby se nechaly vyšetřit. Současně musí být vyšetření skutečně dostupné.

Autorka je externí spolupracovnicí redakce. Pracuje na ministerstvu zdravotnictví v odboru ochrany veřejného zdraví.