Každé komplexní onkologické centrum bude muset mít od ledna 2026 koordinátora péče. Nemocným zajistí návaznost vyšetření a zdravotníkům pomůže s administrativou. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. Léčených či vyléčených onkologických pacientů se zhoubným nádorem žije v Česku přes 520 tisíc. Do roku 2040 se jejich počet podle odborníků zvýší o 27 %, nádory budou nejčastější příčinou úmrtí.
Koordinátoři mají sloužit jako průvodci pacienta napříč jednotlivými zdravotnickými pracovišti. „Jejich činnost přispívá ke zkrácení čekacích dob, předcházení prodlevám a celkově zvyšuje komfort a jistotu pacientů,“ uvedlo ministerstvo. Podle něj podobná funkce, kterou nemusí vykonávat pracovník se zdravotnickým vzděláním, funguje řadu let například ve Švédsku.
Koordinátoři by měli pacientům pomáhat nejen s logistikou, ale být jim i oporou v náročném období léčby. „Koordinátoři by se měli pod vedením lékařů zaměřovat na rychlý průchod pacientů systémem zejména u rychle postupujících diagnóz typu karcinom plic, karcinom pankreatu a podobně,“ doplnil úřad.
Špatná koordinace péče vede k pozdnímu zahájení léčby
V některých regionech podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky může vést špatná koordinace péče k pozdnímu zahájení léčby. V části krajů podle vyjádření ředitele ÚZIS Ladislava Duška pacienti dlouho čekají na jednotlivá dílčí vyšetření, než je u nich diagnóza potvrzena.
Pacienti podle organizace Hlas onkologických pacientů často nemají dostatečné informace o tom, na jakém místě mají ideálně léčbu žádat. Podle předsedkyně spolku Petry Adámkové mají někteří na cestě k optimální léčbě problémy, například musí sami shánět lékaře specialistu nebo onkologa. Dostávají se tak k léčbě později. Spolek pro ně připravil materiály nazvané cesta pacienta po jednotlivých diagnózách.
Každý rok zemře v Česku na rakovinu 28 tisíc lidí
Každý rok v ČR lékaři diagnostikují nádor více než 85 500 osobám a kolem 28 tisíc rakovině podlehne. Mezi nejčastější diagnózy u mužů patří rakovina plic, prostaty, tlustého střeva a konečníku, žaludku a jater. Ženy nejčastěji postihuje rakovina prsu, tlustého střeva a konečníku, plic, děložního čípku a štítné žlázy.
Rizikovými faktory, které vyvolávají či podporují vznik rakoviny, jsou užívání tabáku, konzumace alkoholu, nezdravá strava včetně nízkého příjmu ovoce a zeleniny, fyzická nečinnost, obezita či karcinogeny v prostředí. Přibližně třetinu úmrtí na rakovinu způsobují faktory nezdravého životního stylu.
