Extrémně vysoký počet lůžek intenzivní péče, na něž jsou často odesíláni staří polymorbidní pacienti, kterým nemá taková léčba šanci pomoct. To jsou největší bolesti segmentu, který nutně potřebuje reformy a restrukturalizaci. Na 3. ročníku konference NIKEZ to řekl předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý.
„Je evidentní, že současná intenzivní péče v České republice má nadbytek lůžek. V Evropě jich v přepočtu na počet obyvatel provozujeme nejvíce,“ řekl Vladimír Černý, lékař Kliniky anesteziologie a resuscitace Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, v úvodu svého vystoupení na konferenci Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ).
Mnoho lůžka, málo pacientů
Upozornil, že evropský průměr je ve srovnání s Českem více než třikrát nižší. Tento nepoměr ilustroval například grafem zobrazujícím počet lůžek na jednotkách intenzivní péče (JIP) v některých evropských státech:
Dalším přímo souvisejícím problémem je podle Černého relativně nízká obložnost tuzemských lůžek intenzivní péče. U řady oborů se pohybuje kolem 50 %, u některých dokonce pod 20% hodnotou, jak ukazuje tabulka:
Tato čísla ale mohou být do určité míry nepřesná, upozornil v následujícím vystoupení ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. V datech některých poskytovatelů je totiž podle něj patrný nesoulad mezi smluvně sjednanými pracovišti s lůžky intenzivní péče a vykazováním ošetřovacích dnů intenzivní péče.
Kvalitní, ale nesprávně užívaná
Současný stav intenzivní péče v České republice zasadil Černý i do ekonomického kontextu. V tuzemsku se úhrady za den na JIP nebo anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) pohybují mezi 21 a 29 tisíci korun podle intenzity péče. Celkové náklady na tuto péči v ČR se odhadují na zhruba 28 miliard korun za rok. Samostatnou kategorii pak tvoří následná intenzivní péče, za kterou se platí dalších 12 až 15 miliard.
Kvalitu zdejší intenzivní péče hodnotí Černý pozitivně. „Měl jsem štěstí, že jsem mohl pracovat v mnoha zemích a vidět jejich systémy. A na základě toho považuji z odborného hlediska kvalitu české intenzivní péče ve smyslu diagnostiky a léčby individuálních pacientů za zcela kompatibilní s dalšími vyspělými zeměmi. V něčem možná nabízí i více,“ řekl.
Náš problém ale podle něj spočívá v organizaci, řízení, efektivitě a dlouhodobých výsledcích. „V těchto směrech považuji českou intenzivní péči za velmi špatnou. Klíčovým neduhem je, že velmi často poskytujeme intenzivní péči pacientům, kteří z ní nemohou mít prospěch,“ popsal Černý. A dodal, že to přičítá i faktu, že zatím neexistují národní indikátory kvality intenzivní péče.
Personální situace nebude lepší
Že je evidentně problém ve výběru pacientů, doložil Černý i alarmujícím údajem: ve věku 65 až 79 let jich do roka po hospitalizaci (s delší než dvoudenní umělou plicní ventilací) na ARO zemře více než třetina, těch nad 80 let dokonce 84 %. Přitom tvoří 69 % všech pacientů. Tato data ukazuje tabulka:
„Když se podíváte na podobná data v jiných zemích, tak například v Holandsku žije rok po propuštění z intezivní péče 72 % pacientů,“ zasadil Česko do evropského kontextu. A dodal: „Je to tedy evidentně otázka gatekeepingu a kvality indikace na vstupu do intenzivní péče.“
O stejném problému mluvil i Dušek. I podle něj data ukazují, že u části pacientů dochází k problematické indikaci a nasazení dlouhodobé vysoce intenzivní péče. Týká se to především polymorbidních seniorů v pokročilém věku.
Mohlo by vás zajímat
Za další zásadní problém, rovněž související s nadbytkem lůžek, označil Černý nedostatek personálu v intenzivní péči. „Nemůžeme navíc očekávat, že se personální situace v příštích pěti nebo deseti letech zlepší. Bude spíše horší,“ upozornil.
Reforma na obzoru?
Česko proto podle Černého nutně potřebuje reformu intenzivní péče a restrukturalizaci sítě jejích pracovišť. Její základ shrnul do dvou vět. „Aby byla smysluplná, musí být poskytována pouze tehdy, pokud může vést ke zlepšení stavu pacientů. Nemá generovat další pacienty, kteří vyžadují další navazující péči bez možností jejich zotavení,“ řekl. I kdyby se povedlo zlepšit jen tento jeden aspekt, vedlo by to podle něj k významnému zvýšení efektivity.
Reforma, jejíž součástí by byly kromě gatekeepingu a optimalizace sítě také otázky personální, úhradové i etické, se již připravuje. Věnuje se jí Pracovní skupina pro restrukturalizaci intenzivní zdravotní péče, jejímž je Černý místopředsedou. Vznikla v roce 2021 a tvoří ji zástupci ministerstva zdravotnictví, odborných společností, nemocnic, zdravotních pojišťoven a ÚZIS.
